Sbírka pro Martínka skončila úspěšně. Mnozí si ohřáli svou politickou polívčičku a zdravotní pojišťovna sklidila vlnu kritiky.
Sbírka pro dvouletého Martínka, který trpí vzácným genetickým onemocněním nazývaným AADC syndrom, skončila úspěšně, a to díky velkorysosti české veřejnosti. Lidé poslali mnohem více peněz, než bylo původně potřeba. Suma nakonec překročila 130 milionů korun. Tato sbírka ukázala nebývalou vlnu solidarity a soucitu. Server Donio, kde sbírka probíhala, podotkl, že takovou vlnu solidarity vyvolalo pouze tornádo na Moravě.
Martínek trpí těžkými příznaky tohoto vzácného onemocnění, včetně svalových křečí podobných epileptickým záchvatům a oslabeného sacího a polykacího reflexu. Jeho situaci by mohla zlepšit genová terapie, která v ČR nebyla schválena a ani neprobíhá. Pojišťovna zdůvodnila své rozhodnutí tím, že léčba probíhá v zahraničí a že chlapec již podstoupil léčbu symptomů. Genová terapie v Česku ještě schválena nebyla, i když ho Evropská Léková agentura (EMA) s podmínkou dalšího monitorování povolila.
Tato událost vyvolala diskusi o tom, o hrazení léčby ve vzácných případech a zda není třeba změnit jejich podmínky. Právnička Barbora Dubanská poukazuje na nedostatek transparentnosti v rozhodování pojišťoven a na nedostatek dat o vnitřních postupech v podobných situacích. Každá pojišťovna má navíc svůj vlastní přístup a politiku, což znamená, že se v konečném důsledku rozhodnutí mohou lišit. Lidem potom zbývá možnost odvolat se proti rozhodnutím pojišťoven nebo je řešit soudní cestou. Na to ale může být už pozdě.
Přestože se zdá, že 100 milionů korun na léčbu Martínka není ve srovnání s rozpočtem pojišťoven velkou částkou, situace poukazuje na širší problémy financování celého sektoru veřejného zdravotnictví. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven narůstá a s ohledem na vstup inovativních, ale nákladných technologií se schodek ještě poroste, nebo bude moderní léčba zcela nedostupná. Financování ve zdravotnictví zkrátka není dlouhodobě udržitelné a potřebuje inovovat. Trvající podfinancovaní lidské práce v oboru a vlny nevole lékařů a sester, kteří pracují na hranici svých sil doprovází korupční kauzy. Na vše nakonec doplatí obyčejný pacient.
Jedním z možných jednodušších řešení by bylo kladení většího důrazu na zdravotní prevenci. Tak by se snížila potřeba nákladných léčebných postupů, které přicházejí s později diagnostikovanými stádii chorob. Investice do prevence by vedla k úspoře prostředků, které by pak mohly být použity právě na léčbu pacientů s vzácnými nemocemi. Tato situace ukazuje na složitý problém financování zdravotní péče a potřebu efektivně vynakládat finanční prostředky.
Celkově lze říci, že situace kolem Martínka upozorňuje na řadu problémů ve zdravotnictví. Na potřebu diskuse a změn ve financování a organizaci zdravotní péče v České republice. Velký mediální zájem přilákal zájem influencerů, politiků, kteří si amorálně přihřívali polívčičku na tragédii nemoceného dítěte. Korunku tomu dodal dezinformátor Rajchl, který si začal přivlastňovat úspěch celé sbírky, na kterou ve skutečnosti upozornila na sítích Nikol Štíbrová.
Martínek trpí těžkými příznaky tohoto vzácného onemocnění, včetně svalových křečí podobných epileptickým záchvatům a oslabeného sacího a polykacího reflexu. Jeho situaci by mohla zlepšit genová terapie, která v ČR nebyla schválena a ani neprobíhá. Pojišťovna zdůvodnila své rozhodnutí tím, že léčba probíhá v zahraničí a že chlapec již podstoupil léčbu symptomů. Genová terapie v Česku ještě schválena nebyla, i když ho Evropská Léková agentura (EMA) s podmínkou dalšího monitorování povolila.
Tato událost vyvolala diskusi o tom, o hrazení léčby ve vzácných případech a zda není třeba změnit jejich podmínky. Právnička Barbora Dubanská poukazuje na nedostatek transparentnosti v rozhodování pojišťoven a na nedostatek dat o vnitřních postupech v podobných situacích. Každá pojišťovna má navíc svůj vlastní přístup a politiku, což znamená, že se v konečném důsledku rozhodnutí mohou lišit. Lidem potom zbývá možnost odvolat se proti rozhodnutím pojišťoven nebo je řešit soudní cestou. Na to ale může být už pozdě.
Přestože se zdá, že 100 milionů korun na léčbu Martínka není ve srovnání s rozpočtem pojišťoven velkou částkou, situace poukazuje na širší problémy financování celého sektoru veřejného zdravotnictví. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven narůstá a s ohledem na vstup inovativních, ale nákladných technologií se schodek ještě poroste, nebo bude moderní léčba zcela nedostupná. Financování ve zdravotnictví zkrátka není dlouhodobě udržitelné a potřebuje inovovat. Trvající podfinancovaní lidské práce v oboru a vlny nevole lékařů a sester, kteří pracují na hranici svých sil doprovází korupční kauzy. Na vše nakonec doplatí obyčejný pacient.
Jedním z možných jednodušších řešení by bylo kladení většího důrazu na zdravotní prevenci. Tak by se snížila potřeba nákladných léčebných postupů, které přicházejí s později diagnostikovanými stádii chorob. Investice do prevence by vedla k úspoře prostředků, které by pak mohly být použity právě na léčbu pacientů s vzácnými nemocemi. Tato situace ukazuje na složitý problém financování zdravotní péče a potřebu efektivně vynakládat finanční prostředky.
Celkově lze říci, že situace kolem Martínka upozorňuje na řadu problémů ve zdravotnictví. Na potřebu diskuse a změn ve financování a organizaci zdravotní péče v České republice. Velký mediální zájem přilákal zájem influencerů, politiků, kteří si amorálně přihřívali polívčičku na tragédii nemoceného dítěte. Korunku tomu dodal dezinformátor Rajchl, který si začal přivlastňovat úspěch celé sbírky, na kterou ve skutečnosti upozornila na sítích Nikol Štíbrová.