Václav Havel dlouhodobě bojoval nejen za lidská práva, ale také za kultivovaný a morální obraz České republiky v zahraničí. Po jeho projevu v OSN či americkém kongresu plné sály aplaudovaly nadšením a upřímným potleskem. Po včerejším projevu prezidenta Zemana v Radě Evropy nelze reagovat jinak, než upřímným posteskem.

Miloš Zeman na sebe dokáže mistrně strhnout pozornost. To se mu podařilo i dnes. Svým projevem možná potěšil své voliče v Česku, určitě však výrazně poškodil renomé Česka v zahraničí. Česká republika nehraje na světové scéně žádný prim; nebýt Havla, nikdo by ani příliš nevěděl, že Česko vlastně existuje. Jméno Miloš Zeman zná v rámci světové politiky na rozdíl od Havla málokdo. O to větší je však ostuda, že prezident stejné země je ochoten pro svou minutu slávy chválit asi i hladomory; jistě by si k tomu našel i rádoby vtipný bonmot a překroutil nějaká fakta, aby vypadal erudovaně.

Zatímco se na světové scéně mluví o zhoubném vlivu Ruska (respektive prezidenta Putina) na demokracii spíše jen opatrně, český prezident se ke své čistokrevné prokremelské orientaci hrdě přizná. Smutným faktem je to, že Zeman je prezidentem země, která byla v roce 1938 obětována Hitlerovi pod zdáním zachování míru v Evropě. Že to byl chybný úsudek dnes víme všichni, mír nepřišel. Naopak po 30 letech přišli v srpnu spřátelení bratři, aby nás ochránili před demokracií. Když jsme ji po dalších zhruba 20 získali, dnes dává „náš“ prezident najevo, jak si jí vůbec nevážíme.

Miloš Zeman je ztělesněním jednoho z citátů Václava Havla: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

Hájit lidská práva, svobodu a demokracii je nesmírně obtížné. Jak snadné je ovšem prodávat lidská práva za rubly či jüany a demokracii se vysmívat.

Stydím se za „svého“ prezidenta...