Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď. Stále sledujeme, jak vlády po celém světě dělají nemožné, aby šíření nemoci zastavily. Naše ekonomiky procházejí nejtěžší zkouškou od druhé světové války a naše životy, profesionální i osobní, jsou převrácené vzhůru nohama. Vstupenku na rychlý návrat do „normálu”, který přesto bude jiný, máme na dosah ruky. Jak ukazují poslední měsíce, nabízí ji výzkum a inovace.

Vědci spolu s inovátory v podnikatelské sféře pracují ve dne v noci, aby odhalili zákonitosti chování nového viru. Jedině tak budou schopni vyvinout účinné léky a představit vytouženou vakcínu.

Žijeme ve světě, který svírá ekonomická nejistota a dominují mu nezodpovězené otázky týkající se dlouhodobých následků pandemie. Jsou to právě věda a inovace, které jako jediné mohou sehrát roli průvodce, který Evropě pomůže vydat se na cestu směřující k moderní, udržitelné a enviromentálně šetrné ekonomice.

Oblast vědy neztratila sílu a potenciál nastartovat růst, vytvářet pracovní místa a přispívat ke konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Bez odpovídajícího rozpočtu, jehož páteř budou tvořit výzkum a inovace, to však Evropa nezvládne. Znovu se otevírá příležitost, jak v tom něco udělat. Po několika měsících se shází premiéři a prezidenti členských států EU, aby hovořili o dlouhodobém rozpočtu EU. Další týdny rozhodnou o jeho podobě.

EU vytvořila největší rámcový program pro výzkum a inovace na světě: Horizon 2020. R&I totiž představují ten nejdůležitější motor růstu. Odhaduje se, že program Horizon 2020 může během příštích deseti let dostat do unijní ekonomiky 400 až 600 miliard eur. Výrazně podpoří také pracovní trh. Prognózy počítají s tím, že činnosti spojené s využíváním znalostí budou tvořit více než třetinu celkové zaměstnanosti v Evropě.

S vidinou budoucnosti, která je plná výzev, dokončujeme přípravy ambiciózního pokračovatele programu: Horizon Europe. Nový rámcový program pro vědu a výzkum, který slibuje účinnější nástroje a nové přístupy, např. posílená partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem či tzv. mise se zásadním dopadem napříč obory, pomůže Evropě dostát jejím závazkům v oblasti uhlíkové neutrality do roku 2050. Na rozvoji nových technologií a inovací závisí také snaha Evropy o dekarbonizaci a digitální transformaci. Pokud máme během příštího desetiletí snížit emise skleníkových plynů, což bude zásadní pro všechny průmyslové sektory, potřebujeme k tomu koordinovat úsilí a mít silný Horizon Europe.

Evropská komise na konci května navrhla posílit rámcový program Horizon Europe dodatečnými zdroji ve výši 13,5 miliardy eur, které by proudily z nového nástroje na obnovu evropské ekonomiky „Nová generace EU”. Program bude celkově disponovat 94,4 miliardami eur a navýšení jeho rozpočtu povede k lepším výsledkům v oblasti výzkumu zdraví, odolnosti ekonomiky a zelené a digitální transformace.

Nyní nastává čas, kdy potřebujeme členské státy – včetně Česka – aby se Evropa mohla znovu postavit na nohy a opřít se u toho o vědecké úspěchy. Potřebujeme, aby Česko podpořilo ambiciózní rozpočet pro Horizon Europe. Výsledkem bude mj. až 100 tisíc nových pracovních míst v sektoru výzkumu, vývoje a inovací do roku 2027 a masivní investice do našich ekonomik.

Apelujeme také na ministry zodpovědné za vědu a výzkum, aby urychlili diskuse o stále otevřených otázkách v rámci jednání o programu Horizon Europe. Vyhneme se tím možným prodlevám ve spuštění programu, který nám usnadní boj s dlouhodobými dopady pandemie a lépe nás vybaví na budoucnost. Kromě toho nám pomůže utkat se s rakovinou, objevit nová řešení pro klimaticky neutrální města, zajistit energetickou a potravinovou bezpečnost, účinněji se starat o oceány a připravit nás na socioekonomické změny. Tuto šanci nesmíme promarnit.

Mariya Gabriel, evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež

Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu, členka Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Článek vyšel původně na serveru EurActiv.cz.