Měla to být velká událost. O potřebě evropské sedmadvacítky vytvořit si jasný dlouhodobý plán, jak se stát co nejvíce úspěšnou ekonomikou a mít tvrdé lokty vůči globální konkurenci, se mluví dlouho. Od dob Lisabonské strategie, jejíž ambicí bylo udělat z EU nejkonkurenceschopnější celek na planetě, a jejích dalších verzí se to ale nepodařilo. Předložit dokument, který by evropským firmám poskytl návod na úspěch a celému kontinentu zajistil nezpochybnitelnou pozici mezi světovými lídry, se proto stalo jedním z prvních velkých úkolů nové Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou.

Úkol Komise splnila, nová průmyslová strategie byla v polovině letošního března po pár měsících intenzivní práce na stole. V momentě, kdy ji však na tiskové konferenci v Bruselu představovali komisaři, předseda Evropského parlamentu David Sassoli oznámil, že dobrovolně odchází do karantény kvůli riziku nákazy koronavirovou infekcí. V řetězové reakci se začaly uzavírat i další unijní instituce, které kvůli šířící se epidemii byly nuceny ze dne na den změnit styl práce a začít se soustředit pouze na jedinou prioritu: jak pomoct evropskému hospodářství, aby se po odeznění koronavirové krize co nejrychleji zotavilo. Vše ostatní bylo dočasně odsunuto stranou.

Z dlouho očekávaného okamžiku se tak stalo pět minut pomíjivé slávy. Průmyslové strategii, se kterou se ruku v ruce zrodila také zbrusu nová strategie pro malé a střední podniky, se média věnovala pouze okrajově a diskuse o jejím obsahu se omezila jen na pár stanovisek některých asociací a svazů a ojedinělých komentářů na sociálních sítích. Je to škoda, jedná se totiž o zajímavé dokumenty, které by si další debaty nepochybně zasloužily.

Co ve strategii stojí?

Cílem nové průmyslové strategie EU je zajistit, aby evropské podniky slavily úspěchy na domácím poli, ale zároveň byly schopny obstát v celosvětové konkurenci. A to obzvlášť v momentě, kdy před Evropou stojí hned několik výzev, které s sebou přinesou řadu změn. Evropský průmysl má ambice být uhlíkově neutrální, a pokud toho bude chtít dosáhnout, bude muset plnit přísné emisní limity. Druhou výzvou je postupující digitalizace, ve které chce EU hrát první housle. Firmy proto očekávaly, že strategie je připraví na to, jak se s ní co nejlépe vypořádat.

Nová průmyslová strategie i proto počítá mj. s úpravou pravidel o státní pomoci či podporou produkce vodíku jako paliva, který by se mohl stát v budoucnosti alternativou k některým fosilním palivům. Pomoct by v tom měly vznikající aliance mezi investory a vládním i nevládním sektorem pro celou řadu specifických sektorů.

Klíčovým bodem strategie je vnitřní trh a malé a střední podniky, kterých je v EU 25 milionů a vytvářejí dvě ze tří pracovních míst. Digitalizace a přechod na čisté technologie představuje pro řadu z nich noční můru, protože se mohou negativně odrazit na jejich podnikání či dokonce ohrožovat jejich samotnou existenci. A to i přesto, že naopak může jít o příležitost, jak své podnikání zlepšit. Evropská komise se chce takovým scénářům vyhnout, a proto slibuje lepší přístup malým a středním podnikatelům k financování a také co největší snížení byrokratické zátěže spojené s chodem jejich firem.

Kromě toho Evropská komise plánuje rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele, více podporovat ženy podnikatelky nebo otevřít centra digitální transformace ve všech regionech, která budou radit, jak co nejlépe využívat digitální inovace. Počítá se i s novým „průmyslovým fórem“, které by mělo vzniknout v září letošního roku. Bude sdružovat zástupce průmyslu, včetně malých a středních podniků a velkých společností, sociální partnery a výzkumníky, kteří budou diskutovat společně se zástupci členských států a dalších institucí EU.

Ambice nové průmyslové strategie pro celou EU nejsou tedy vůbec malé. Otázkou ale je, jak je strategie zvládne obhájit v době, kdy evropská ekonomika očekává kvůli pandemii podobnou ránu, kterou zažila v době finanční a hospodářské krize před deseti lety. Zotavení bude běh na dlouhou trať, který bude mít své oběti. Doufejme, že k nim nepřičteme i novou strategii EU pro průmysl. Byla by to škoda.