Čekání na změnu se protahuje. Netočme se v kruhu!
Rok se s rokem sešel a plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku bylo v červenci svědkem důležité debaty o malých a středních podnicích. A to již potřetí. Na první pohled možná banalita a od leckoho i pozdvižené obočí, co nějaká diskuse europoslanců může změnit. Věřte mi však, že může, a dokonce hodně.
Malé a střední podniky tvoří 99 % všech firem v EU a také v České republice. V Česku zaměstnávají více než 2 miliony lidí, což představuje 61 % všech zaměstnanců v ČR. I přesto, že se unijní instituce už před lety dohodly, že před přijetím jakékoliv legislativy budou nejprve zkoumat, zda není připravovaný zákon pro malé a střední podniky nadbytečný a co jim konkrétního přinese, praxe je jiná. V EU vznikají denně předpisy, které skutečnost, že se evropská ekonomika bez malých a středně velkých podnikatelů prakticky neobejde, přehlíží. Marné je volání firem, které jen sledují, jak se na ně z Bruselu valí regulace a s tím spojená další administrativa a často i náklady.
Točíme se v kruhu. Od podnikatelů opakovaně slýcháváme, jak dlouho čekají na slibovanou pomoc, která měla přijít bezprostředně po krizi na zalepení aspoň těch nejhlubších děr. Jak dlouho trvá získat povolení, jak se nesnesitelně dlouho vleče schvalování a jak jsou všechny tyto procesy ve Spojených státech amerických nebo kdekoliv jinde mnohem rychlejší.
Evropa není Amerika a bez potřebných regulací nemůže evropský vnitřní trh fungovat, ale čekání na změnu se skutečně protahuje. To, že tyto věty zazněly na plenárním zasedání Evropského parlamentu, je dobré znamení. Politici nechtějí zavírat oči a vědí, že status quo není udržitelný.
Debata o malých a středních podnicích na plenárním zasedání, které se aktivně účastnili zástupci unijních institucí, je má iniciativa. O jejích přínosech jsem přesvědčila nejen Evropský parlament, ale také Evropskou komisi. Skládat veřejně účty z toho, co se povedlo a co nikoliv, je povinností politika, pokud chce zůstat důvěryhodný.
Malé a střední podniky si takové otevřené jednání a férový přístup zaslouží. I proto jsme debatu na plénu zakončili hlasováním o historicky první rezoluci Evropského parlamentu o těchto podnicích. Obsahuje výčet konkrétních kroků, které je nutné udělat, aby se malým a středním podnikům dostalo uznání a mohly plně rozvinout svůj potenciál.
Jen namátkově mohu zmínit, že malé a podniky musí získat lepší a rychlejší přístup k financování. Dobrým zdrojem je pro to řada evropských programů v čele s největším programem na podporu inovací Horizon Europe nebo programu na podporu investic v Evropě InvestEU. Nová legislativa nemůže vznikat bez posouzení dopadů na malé a střední podniky a pozor musíme dávat také na kumulaci dopadů. Klíčová je i výuka potřebných dovedností a ulehčení přeshraniční mobility.
Toho, co se musí udělat, není málo. Ale s něčím se začít musí. Nevěřím, že včera bylo pozdě.
Původně psáno pro magazín Hospodářské komory ČR Komora. Vyšlo také na webu KomoraPlus.cz
Malé a střední podniky tvoří 99 % všech firem v EU a také v České republice. V Česku zaměstnávají více než 2 miliony lidí, což představuje 61 % všech zaměstnanců v ČR. I přesto, že se unijní instituce už před lety dohodly, že před přijetím jakékoliv legislativy budou nejprve zkoumat, zda není připravovaný zákon pro malé a střední podniky nadbytečný a co jim konkrétního přinese, praxe je jiná. V EU vznikají denně předpisy, které skutečnost, že se evropská ekonomika bez malých a středně velkých podnikatelů prakticky neobejde, přehlíží. Marné je volání firem, které jen sledují, jak se na ně z Bruselu valí regulace a s tím spojená další administrativa a často i náklady.
Točíme se v kruhu. Od podnikatelů opakovaně slýcháváme, jak dlouho čekají na slibovanou pomoc, která měla přijít bezprostředně po krizi na zalepení aspoň těch nejhlubších děr. Jak dlouho trvá získat povolení, jak se nesnesitelně dlouho vleče schvalování a jak jsou všechny tyto procesy ve Spojených státech amerických nebo kdekoliv jinde mnohem rychlejší.
Evropa není Amerika a bez potřebných regulací nemůže evropský vnitřní trh fungovat, ale čekání na změnu se skutečně protahuje. To, že tyto věty zazněly na plenárním zasedání Evropského parlamentu, je dobré znamení. Politici nechtějí zavírat oči a vědí, že status quo není udržitelný.
Debata o malých a středních podnicích na plenárním zasedání, které se aktivně účastnili zástupci unijních institucí, je má iniciativa. O jejích přínosech jsem přesvědčila nejen Evropský parlament, ale také Evropskou komisi. Skládat veřejně účty z toho, co se povedlo a co nikoliv, je povinností politika, pokud chce zůstat důvěryhodný.
Malé a střední podniky si takové otevřené jednání a férový přístup zaslouží. I proto jsme debatu na plénu zakončili hlasováním o historicky první rezoluci Evropského parlamentu o těchto podnicích. Obsahuje výčet konkrétních kroků, které je nutné udělat, aby se malým a středním podnikům dostalo uznání a mohly plně rozvinout svůj potenciál.
Jen namátkově mohu zmínit, že malé a podniky musí získat lepší a rychlejší přístup k financování. Dobrým zdrojem je pro to řada evropských programů v čele s největším programem na podporu inovací Horizon Europe nebo programu na podporu investic v Evropě InvestEU. Nová legislativa nemůže vznikat bez posouzení dopadů na malé a střední podniky a pozor musíme dávat také na kumulaci dopadů. Klíčová je i výuka potřebných dovedností a ulehčení přeshraniční mobility.
Toho, co se musí udělat, není málo. Ale s něčím se začít musí. Nevěřím, že včera bylo pozdě.
Původně psáno pro magazín Hospodářské komory ČR Komora. Vyšlo také na webu KomoraPlus.cz