Hladík ohledně soběšické školky nic špatného neudělal, naopak.
Já vím, teď se všude bude řešit zproštění obžaloby Babiše, ale tohle ja taky důležité. Seznam zprávy zcela bez jakýchkoliv důkazů nařkli kandidáta na ministra pro životní prostředí Petra Hladíka ze střetu zájmů při výstavbě školky v brněnských Soběšicích. Na jeho konání jako náměstka pro školství a radního Brna-sever nebylo ale nejen špatného vůbec nic, byla to naopak vzorová práce pro město, která přinese benefit stovkám lidí.
Možná to, co teď napíšu, není v politice obvyklé, normálně byste měli mít radost, když se vaši političtí konkurenti topí v nějaké kauze, ale ten článek je naprosto přes čáru a dotyční novináři jsou zralí tak na Cenu Jaroslava Kojzara.
Jak to můžu tak kategoricky říct? Ta výstavba školky totiž patřila pod místostarostku Brna-sever pro školství a mou partnerku Miriam Kolářovou a celé jsem to poslouchal doma od začátku a spolu s Miriam tak můžeme podat skutečný příběh školky v Soběšicích. Je vlastně zcela jednoduchý:
Předchozí vedení městské části nechávalo developery dělat novou výstavbu bez občanské vybavenosti. Pro developera je to super, staví jen to, co rovnou rychle vydělá, domy prodá a už s tím nemá nic společného. Všechny problémy skončí pak na místních starostech a vedení města. Všichni to znají ze sídliště Kamechy v Bystrci, Soběšice jsou lautr to samé. Lidi se nastěhujíi do domů a pak zjistí, že jejich děti nemají kam chodit do školy nebo do školky. Takže přijdou za městskou částí, ať to vyřeší.
Protože ta potřeba nových míst ve škole tady byla skutečně veliká, začalo se hledat místo, kde by se udělala nová školka, aby se ta dosavadní mohla přesunout ze školy na Zeiberlichově ulici. V lokalitě existovalo přesně jedno, kde šlo školku postavit, na Dohnalově ulici, a proto na tom Miriam s Petrem Hladíkem začali pracovat. Aby to vůbec mohlo získat stavební povolení, musela se udělat dostatečná příjezdová komunikace. A vyřešit natažení plynu, vody, kanalizace. Protože se to týkalo pozemků Víta Unzeitiga, bylo nutné se s ním domluvit.
Původní posudek byl nesmyslný, nezohledňoval skutečný stav pozemku a hlavně byl za cenu nižší, než Unzeitig už dříve prodával okolní pozemky, které vlastní. K prodeji hluboko pod cenou neměl žádný důvod a školka by nikdy nevznikla a nedostatek míst pro děti by způsoboval velké problémy. Jako politik zodpovědný za školství, což byla Miriam i Hladík, tohle takto nechat nesmíte!
Následně zadaný relevantně zpracovaný znalecký posudek už došel k ceně obvyklé, ta byla pro druhou stranu akceptovatelné a školka stojí a děti mají kam chodit.
To je celá “kauza”. Že si Hladík s manželkou koupili přes realitku dům, kde čast patřila paní Unzeitigové, která měla půlku domu jako dědictví po své mámě, je úplně irelevantní. S Petrem jsme chodili z hospody ještě k němu domů na náměstí SNP, pro jeho početnou rodinu byl byt malý, ve své městské části tak hledali jinou nemovitost, tu přes realitku našli a koupili a doteď mají mnohamilionovou hypotéku. Jak v tom někdo může hledat “střet zájmů” - což je mimochodem právní pojem, který je zde použit úplně špatně a právník Transparency se na 100 % k tomuto vůbec nevyjadřoval, teoreticky bychom mluvili případně o podjatosti - je nepochopitelné a je ostuda editora a redakce, že takovou kravinu někdo dokáže vytisknout.
Stejně jako vyrábění kauzy z toho, že se bavíte se členem své farnosti, které se stal Hladík součástí po té, co se přestěhovali a s panem Unzeitigem se na mších potkávat. Mohla Miriam nebo Hladík za to, že Unzeitig je taky věřící a neměla se kvůli tomu tedy školka stavět?
Zcela ubohé je patlání stavby školky s tím, že syn Víta Unzeitiga jede v trestné činnosti na Brně-střed. Jakou to má proboha souvislost? “To je syn toho zavražděnýho, to bude taky nějakej pěknej lump”? Švejkovská logika ad absurdum.
To, že Brno má za dobrou cenu novou školku v lokalitě, kde selháním předchozí politické reprezentace chyběla, zaslouží poděkování, vše se dělo zcela transparentně a od Miriam a Hladíka je to příklad, jak se má politik starat o zájmy občanů.
Pokud má některý novinář potřebu se na něco doptat, jsme k dispozici.
Možná to, co teď napíšu, není v politice obvyklé, normálně byste měli mít radost, když se vaši političtí konkurenti topí v nějaké kauze, ale ten článek je naprosto přes čáru a dotyční novináři jsou zralí tak na Cenu Jaroslava Kojzara.
Jak to můžu tak kategoricky říct? Ta výstavba školky totiž patřila pod místostarostku Brna-sever pro školství a mou partnerku Miriam Kolářovou a celé jsem to poslouchal doma od začátku a spolu s Miriam tak můžeme podat skutečný příběh školky v Soběšicích. Je vlastně zcela jednoduchý:
Předchozí vedení městské části nechávalo developery dělat novou výstavbu bez občanské vybavenosti. Pro developera je to super, staví jen to, co rovnou rychle vydělá, domy prodá a už s tím nemá nic společného. Všechny problémy skončí pak na místních starostech a vedení města. Všichni to znají ze sídliště Kamechy v Bystrci, Soběšice jsou lautr to samé. Lidi se nastěhujíi do domů a pak zjistí, že jejich děti nemají kam chodit do školy nebo do školky. Takže přijdou za městskou částí, ať to vyřeší.
Protože ta potřeba nových míst ve škole tady byla skutečně veliká, začalo se hledat místo, kde by se udělala nová školka, aby se ta dosavadní mohla přesunout ze školy na Zeiberlichově ulici. V lokalitě existovalo přesně jedno, kde šlo školku postavit, na Dohnalově ulici, a proto na tom Miriam s Petrem Hladíkem začali pracovat. Aby to vůbec mohlo získat stavební povolení, musela se udělat dostatečná příjezdová komunikace. A vyřešit natažení plynu, vody, kanalizace. Protože se to týkalo pozemků Víta Unzeitiga, bylo nutné se s ním domluvit.
Původní posudek byl nesmyslný, nezohledňoval skutečný stav pozemku a hlavně byl za cenu nižší, než Unzeitig už dříve prodával okolní pozemky, které vlastní. K prodeji hluboko pod cenou neměl žádný důvod a školka by nikdy nevznikla a nedostatek míst pro děti by způsoboval velké problémy. Jako politik zodpovědný za školství, což byla Miriam i Hladík, tohle takto nechat nesmíte!
Následně zadaný relevantně zpracovaný znalecký posudek už došel k ceně obvyklé, ta byla pro druhou stranu akceptovatelné a školka stojí a děti mají kam chodit.
To je celá “kauza”. Že si Hladík s manželkou koupili přes realitku dům, kde čast patřila paní Unzeitigové, která měla půlku domu jako dědictví po své mámě, je úplně irelevantní. S Petrem jsme chodili z hospody ještě k němu domů na náměstí SNP, pro jeho početnou rodinu byl byt malý, ve své městské části tak hledali jinou nemovitost, tu přes realitku našli a koupili a doteď mají mnohamilionovou hypotéku. Jak v tom někdo může hledat “střet zájmů” - což je mimochodem právní pojem, který je zde použit úplně špatně a právník Transparency se na 100 % k tomuto vůbec nevyjadřoval, teoreticky bychom mluvili případně o podjatosti - je nepochopitelné a je ostuda editora a redakce, že takovou kravinu někdo dokáže vytisknout.
Stejně jako vyrábění kauzy z toho, že se bavíte se členem své farnosti, které se stal Hladík součástí po té, co se přestěhovali a s panem Unzeitigem se na mších potkávat. Mohla Miriam nebo Hladík za to, že Unzeitig je taky věřící a neměla se kvůli tomu tedy školka stavět?
Zcela ubohé je patlání stavby školky s tím, že syn Víta Unzeitiga jede v trestné činnosti na Brně-střed. Jakou to má proboha souvislost? “To je syn toho zavražděnýho, to bude taky nějakej pěknej lump”? Švejkovská logika ad absurdum.
To, že Brno má za dobrou cenu novou školku v lokalitě, kde selháním předchozí politické reprezentace chyběla, zaslouží poděkování, vše se dělo zcela transparentně a od Miriam a Hladíka je to příklad, jak se má politik starat o zájmy občanů.
Pokud má některý novinář potřebu se na něco doptat, jsme k dispozici.