Anagramy jmen svých či kolegů se bavívali čeští básníci, spisovatelé a umělci odedávna, zejména v kavárnách, v nichž jazykové hraní patřívalo k těm vznešenějším kratochvílím. A že není lehké vytvořit přesmyčku zachovávající diakritiku a veškerou naši složitou morfologii. Tak se ústy Karla Trinkewitze, už zapomenuto v kterém lokále, Karel Šiktanc přeměnil ve větu "škrtila kance".