Před týdnem uplynulo 130 let od narození Pavla Eisnera, překladatele, lingvisty, jehož Chrám i tvrz by měl přečíst každý, kdo má rád češtinu. Jen o málo mladší byl Vladislav Vančura, jehož díla představují jazykové skvosty. Oběma s pokorou a úctou věnuji kroužkovanou hříčku.
V rámci novoroční očisty jsem uvažoval o čištění čaker, ale v Makru na to nic neměli. I napadlo mě, že bych zkusil něco celostnějšího, třeba holotropní dýchání. O něm se na internetu najde taky spousta informací. Zprvu mě překvapilo, že ho vymyslel český rodák Stanislav Grof. Po proniknutí do podstaty této převratné metody mi došlo, že na ni mohl přijít právě a jedině náš kutil. Prostě se v Čechách tehdy blbě shánělo LSD, dokonce i v Bohnicích museli čekat na zásilku z imperialistického USA, a tak Grof vymyslel geniální náhražku: intenzivní dýchání v kombinaci s ještě intenzivnějším nedýcháním. Je to zadarmo, člověk se přenese do jiných světů a životů a nikdo ho neobviní, že drží větší než malé množství kyslíku.