Často se lidé ptají, zdali má smysl být členem Evropské unie například v situaci, kdyby Česká republika již nebyla čistým příjemcem z rozpočtu EU. Stejně tak jsou často nespokojeni s příliš vysokou nebo zbytečnou regulací EU, která má bránit podnikání. Regulace a koordinace přitom může našemu hospodářství pomoci.

Málokdo si totiž klade otázku, kolik nás stojí, že v některých oblastech stále evropská regulace chybí, nefungují společná pravidla nebo jsou špatně vymáhána či v těchto oblastech evropské země nespolupracují. Podle studie Evropského parlamentu mapující právě náklady „Ne-Evropy“ se dá neefektivní spolupráce v klíčových oblastech vyčíslit až na 800 miliard EUR, tedy cca na 6% HDP EU.

Pro příklad několik oblastí, kterých se náklady nedostatečně rozvinuté spolupráce v rámci EU také týkají. V současnosti jedním z nejvíce skloňovaných témat v Evropské unii je vznik jednotného digitálního trhu. Jeho potenciál je podle řady studií opravdu vysoký. Přestože je v této oblasti stále velké množství bariér pro opravdu fungující trh a jedná se o komplexní agendu, odhaduje zmíněná studie, že by jednotný digitální trh mohl evropské ekonomice přinést až 260 miliard EUR ročně.

Podobná situace je také v oblasti jednotného trhu respektive volného trhu zboží, pracovníků, kapitálu a služeb. Ten měl sice formálně vzniknout v roce 1992 a znamenal klíčový faktor pro rozvoj evropského hospodářství a pro růst blahobytu evropských občanů, přesto i dnes se však na něm setkáváme s řadou bariér.

Konkrétně lze zmínit potřebu zlepšovat fungování přeshraničního poskytování služeb a zkvalitnění pravidel ochrany spotřebitele či rychlejší a důslednější uplatňování evropského práva. Také to může pomoci lepšímu fungování podnikání v rámci EU. Efektivnější fungování jednotného trhu EU může přinést růst až 235 miliard EUR ročně. Přičemž pouze lepší implementace směrnice o službách má potenciál generovat 0.6-2.6% HDP v EU28.

Další oblastí, kterou je možné zmínit, a která možná překvapí, je oblast překonávání genderové nerovnosti v platovém ohodnocení. Rozdíl v odměňování žen dnes v rámci EU činí 16%. Taková nerovnost je samozřejmě neopodstatněná a neospravedlnitelná. Kromě toho, že je třeba nerovnosti mezi odměňováním mužů a žen potřeba odstraňovat protože to tak je správné, je třeba vnímat i i hospodářskou výhodnost takové činnosti.

Snižování rozdílu ohodnocení mužů a žen může vést nejen k růstu platů pro ženy, ale také například k zvyšování ženské zaměstnanosti. Podle výzkumu Evropského parlamentu v této oblasti může znamenat odstranění každého jednoho procenta nerovnosti nárůst o 0.1% HDP. Odstranění platových nerovností v rámci EU by tak mohlo znamenat přínos až 13 miliard EUR ročně.

Zmíněné tři příklady ilustrují, že v různých oblastech může mít prohlubování spolupráce a vznik nové unijní legislativy a společných pravidel smysl a může zlepšit kvalitu života a zajistit hospodářský rozvoj. Není proto racionální vnímat každý návrh evropské legislativy předem negativně, jak jsme toho nejen u nás doma často svědky.