Jak je Miroslav Pelta vnímán v Jablonci nad Nisou
Pana Peltu jsem poznala poprvé, když mě svezl jako stopařku z Prahy do Jablonce v dobách mého vysokoškolského studia. Už tehdy působil tak, že ho zajímají úspěšní lidé a že je svým způsobem, ač pro mě zvláštním, srdcař.
Spousta Jablonečanů má pocit, že Pelta Jabloncem vládne. Někteří jsou za něj rádi a jsou rádi za to, že do Jablonce dostane peníze a je jim jedno, jakým způsobem. Je jim jedno, jaké konexe a informace použije. Asi jako do fotbalu. Proto se domnívám, že pro hodně lidí nejsou existující podezření extrémně velkým překvapením, protože tak nějak si říkali, že to tak prostě chodí.
Pro mě naštěstí se v Jablonci začíná více ozývat mladší generace, které se již tyto praktiky 90. let, tak jak je označila i ministryně Valachová, nelíbí a začínají žádat transparentní jednání. Mezi ně počítám i sebe a pár mých kolegů ze zastupitelstva. I my jsme se v konkrétních kauzách snažili ostatním zastupitelům včetně Miroslava Pelty vysvětlovat, že např. rozdělování sportovních dotacích, které letos byly poprvé rozděleny na 3 roky dopředu, aniž bylo počkáno na výsledky analýzy KPMG, která byla vytvořena za veřejné prostředky a měla zmapovat potřeby sportu v Jablonci a stanovit pravidla pro transparentní rozdělování, není spravedlivé a vytváří místo pro spekulace. Miroslav Pelta většinou jen říkal, že na fotbal jde stejně málo peněz. Na vlastní oči jsem rovněž pozorovala kauzu „Zájezdu do Amsterdamu“, kdy Miroslav Pelta pozval městské a krajské politiky do Amsterdamu, přičemž ti krajští po svém návratu hlasovali o navýšení sportovních dotací, a to především pro Tygry, Baumit a Slovan. Nevím o nikom, kdo by jeho pozvání odmítl či se proti němu ohradil.
Pro mě to, co se děje, také není velikým překvapením. Jsem ráda, že se konečně ledy pohnuly, závažné informace vypluly na povrch, ačkoliv Miroslav Pelta byl považován za nepostihnutelného. Jsem také ráda tomu, že by to mohlo „těm u moci“ ukázat, že jim vše neprojde. Ano, je možné, že se někomu znelíbil, když ho odposlouchávali, možná získal pocit neohroženosti a byl moc troufalý, těžko říci.
Odstoupivší ministryně v nedávném rozhovoru konstatovala, že „nejvíc práce s vysvětlováním pravidel a transparentnosti měla právě na Fotbalové asociaci ČR. Několikrát prý dokonce řekla jejímu předsedovi Miroslavu Peltovi, aby si uvědomil, že už skončila 90. léta.“ „Snažila jsem se ho po celou dobu ve funkci edukovat v oblasti práva a dotačního řízení. To se mi zjevně nepovedlo, selhala jsem jako ministryně školství, jako pedagog," říká Valachová.
Paní ministryně, my se v Jablonci také snažili. Snažil se i on. Ovšem každý se snaží kopat za jiné zájmy a principy. My máme na srdci jablonecké občany a město jako takové. Vzpomínám na jedno setkání s mými kolegy ze Změny, kde se nás pokoušel přemluvit, abychom přestali dělat problémy na jablonecké Proseči, kde zakoupil za výhodnou cenu nestavební pozemky a po nedávné změně územního plánu se tam chystá vybudovat nové domy. Tehdy se rozhořčil, že on přeci pro Jablonec tolik dělá, že bychom mu tu měli vystavět pomník. A myslím, že je o tom skutečně přesvědčen, o tom, že vše co dělá, dělá ze srdce a naplno a pro fotbal a pro Jablonec, že k tomu jen používá různé prostředky. A proto byl jedněmi blahořečen a druhými zatracován.
Věřím, že k posunu v politice může dojít tehdy, až způsob „účel světí prostředky“ přestane být akceptován občany a to se pak bude moci odrazit i v politické kultuře. Až si většina z nás uvědomí, že pokud budeme prostředky rozdělovat spravedlivě, transparentně a podle pravidel, že vyhrajeme všichni.
Glosa psána pro Nadační fond proti korupci a prvně publikováno na: http://www.nfpk.cz/glosy/michaela-suchardova/5023