Jak je Miroslav Pelta vnímán v Jablonci nad Nisou
Pocházím z Jablonce nad Nisou a do komunální politiky jsem zde mimo jiné vstupovala se zájmem zjistit, jestli to tu je skutečně skoro vše pod taktovkou Miroslava Pelty a název Peltov je používán lidmi oprávněně. Miroslav Pelta je zde řadovým zastupitelem za ODS, ODS je v koalici a má pozici primátora a jednoho ze tří jeho náměstků.
Chtějme po politicích, ať jsou transparentní. A začněme na komunální úrovni.
Jak je výstižně vysvětleno na stránkách Franka Bolda, v demokratickém státě by měla být možnost občanů podílet se na rozhodování o záležitostech týkajících se místa, ve kterém žijí, zcela samozřejmá. Proto také Listina základních práv a svobod říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Místní samospráva je z povahy věci občanům nejblíže a má tak velký potenciál fungovat právě na základě širšího zapojování občanů do její činnosti a podpory veřejné debaty (http://http://frankbold.org/poradna/kategorie/obce-a-kraje/rada/zastupitelstvo-obce-a-kraje).
Nikdy jsi u nás nepracoval? Máš smůlu, a s Tebou i ČR
Máte zájem o vedoucí pozice ve státní správě a chtěli byste přispět ke kvalitní státní správě v ČR? Máte smůlu, pokud jste nepracovali na vedoucích pozicích na ministerstvech, krajských nebo městských úřadech nebo v mezinárodních institucích. Pro vedoucí oddělení se nevyžaduje předchozí zkušenost na vedoucí pozici, ale i přesto se vyžaduje to, že ve veřejné správě pracují. Toto pravidlo zavedl zákon o státní službě, který 1. července 2015 vstupuje v účinnost. Ač toto bylo silně kritizováno jak Evropskou komisí, tak neziskovými organizacemi.
Je cosi shnilého ve státě dánském?
V letadle do Kodaně se těším, že zjistím, jak to ti Dánové dělají, že se umisťují již řadu let jako nejméně zkorumpovaná země. Ještě v českých novinách se děsím titulku „Advokáty už stát nebude muset soutěžit“ pojednávající o tom, že stát si bude moci vesele vybírat své známé advokáty pro poskytování právních služeb (zákon sice pojednává o právním zastoupení, ale známe českou vynalézavost o tom, využít výjimek ze zákona na maximum). Ale zpět k Dánsku.
Má EU smysl? Hlubší integrace může přinést růst 800 miliard EUR
Často se lidé ptají, zdali má smysl být členem Evropské unie například v situaci, kdyby Česká republika již nebyla čistým příjemcem z rozpočtu EU. Stejně tak jsou často nespokojeni s příliš vysokou nebo zbytečnou regulací EU, která má bránit podnikání. Regulace a koordinace přitom může našemu hospodářství pomoci.
10 let v EU: naučme se lépe využívat příležitosti
Za deset let v Evropské unii jsme získali z evropského rozpočtu čistý příjem 333,4 miliard Kč. Čerpání evropských peněz v České republice však bylo často velice tristní. Po deseti letech je na čase se konečně poučit.
Jak zjednodušeně popsat EU a o co jde v evropských volbách?
Blíží se nám volby do Evropského parlamentu 23. a 24. května a tak si říkám, jak tuto příležitost využít pro vysvětlování toho, co EU vlastně je, co dělá, co může a za co nemůže. Kromě toho tímto odpovídám na početné dotazy na toto téma.
Co nám přináší EU a může za všechno skutečně pouze Brusel? Zjišťujme si informace a nedělejme unáhlené závěry
Evropská unie přichází se spoustou právních předpisů, které jsou často kritizovány za příliš byrokratické a znesnadňující nám život. Ve skutečnosti ale ve velké většině případů EU přichází pouze s právními předpisy tam, kde je výhodné nastavit společná pravidla pro všechny členské státy, neboť je to ku prospěchu evropských občanů jako celku. Ve srovnání s českým právním řádem je přitom evropské právo jednodušší a pro občana srozumitelnější - na znění EU právních předpisů se musí shodnout jak exekutiva, Evropská komise, tak poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států na jednáních Rady. K tomu se přidává skutečnost, že právní předpis musí být přeložen do všech úředních jazyků EU, takže i to je důvodem pro co nejjednodušší znění právních předpisů EU.
Pro ty, kteří rádi uvěří často klamným tvrzením v médiích o tom, že Brusel nám zase něco nařizuje, je tedy zajímavé si uvědomit, že většina EU právních předpisů je v současnosti přijímána tzv. řádným legislativním procesem zakotveném v čl. 287 a 294 Smlouvy o fungování EU, kdy právní předpis sice navrhne Brusel, rozuměj Evropská komise, ale na znění a přijímání předpisů se podílí společně jak poslanci Evropského parlamentu, tak zástupci členských států v Radě EU včetně českých, tudíž nejde v dnešní době již vůbec o to, že by se někde rozhodovalo o nás bez nás, i když chápu, že je toto veliký strach v české zemi se stále vyskytující. Není samozřejmě vždycky lehké najít kompromis funkční pro všechny členské státy a tudíž pro všechny zúčastněné, ale to k EU patří. Více o tomto procesu naleznete např. na: http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/0081f4b3c7/Law-making-procedures-in-detail.html
Evropská komise si je vědoma toho, že občané ne vždy svých evropských práv a možností využívají a to často z prostého důvodu jejich neznalosti. Proto zřídila a neustále aktualizuje webový portál Vaše Evropa, kde lze nalézt užitečné informace týkající se každodenních životních situací v oblasti práce, zdraví, studia, podnikání, cestování či rodiny na www.youreurope.eu. Pokud občané nenajdou, co potřebují, je jim na těchto stránkách poskytnuta možnost obrátit se zdarma na asistenční služby, které poradí, jaká jsou jejich evropská práva – Vaše Evropa Poradenství na http://europa.eu/youreurope/advice/enquiry_cs.htm či dokonce pomohou mimosoudně vyřešit spor a domoci se jejich EU nároků vůči úřadům na www.solvit.eu. Tyto dvě služby jsou pro občany bezplatné a vzájemně spolupracují – Vaše Evropa Poradenství vypracuje právní analýzu Vašeho problému či otázky týkající se EU legislativy (nemůžeme radit ohledně záležitostí, které jsou pouze v kompetencích členských států a jako takové jsou upraveny pouze vnitrostátními právními předpisy, jako je např. pracovní právo), kterou Vám zašle do 3 pracovních dnů e-mailem či poskytne radu telefonem, dle Vašeho přání. SOLVIT pak zasáhne v případě, že úřady skutečně evropské právo porušily a vyjednají možnost nápravy pro konkrétního člověka vůči danému úřadu. Více informací o českém SOLVIT centru naleznete na: http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/
Nově funguje také služba osobního poradenství, které je poskytováno ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v Praze jednou měsíčně v prostorách Evropského domu, termíny jsou prozatím 20/3, 24/4, 29/5 a 26/6 vždy mezi 10-14h. Pro objednání je třeba popsat alespoň stručně Vaši situaci, abychom ověřili, že se týká EU práva na knihovna@evropskydum.cz a poté Vás objednali. Pro ty, co se nemohou dostavit osobně, existuje také možnost skype konzultací. Tato služba je hlavně pro ty, kterým nestačí právní analýza po e-mailu či telefonem z důvodu toho, že mají dokumenty, se kterými si neví rady a k jejich pochopení se jim hodí odborník. Video o této službě naleznete na:
Obě tyto služby mají své výhody. E-mailová právní analýza se hodí těm, co potřebují argumentovat s protistranou, ať již s úřadem či soukromou osobou a je pro ně tak dobré mít znění právních předpisů, o které se mohou opřít, černě na bílém. Služba osobního či telefonního poradenství je pak zase užitečná pro ty, co mají potřebu si o své situaci popovídat.
EU tedy nejen, že vytváří pravidla, jejichž cílem je lidem usnadnit každodenní život nejen v přeshraničních situacích, ale také občanům poskytuje pomoc vyznat se v těchto pravidlech a domoci se jich mimosoudní cestou. Málokterý členský stát, pokud vůbec nějaký, lidem pomáhá takto se orientovat ve svém právním řádu a dává do rukou nástroje na vymožení svých práv.
Diskutujme tedy o tom, co nám EU přináší, ptejme se, když nevíme a hlavně využijme všech možností, co nám nabízí.
A pro ty, kteří by se zajímali o práci v EU institucích, neboť jsem shledala v komentářích na první blog a životopis o tuto práci pozitivní zájem připojuji odkaz, kde najdou informace o probíhajících výběrových řízeních (http://europa.eu/epso/index_cs.htm), která jsou vícekolová. 1. kolo jsou písemné testy na znalost EU a specifickou znalost oblasti, do které míříte (např. právo či ekonomie) a teprve ten, kdo prvním kolem projde, prochází do druhého, kdy se píše písemné práce na odborné téma a následně třetího, kde teprve se setká s lidským faktorem ve formě 5-členné výběrové komise. Kdybychom měli v ČR výběrová řízení na pozice v celé státní správě alespoň zčásti se blížící těmto náročným konkurzům, její stav by byl jistě lepší a česká veřejnost mohla být klidná, že za úspěchem mohou být prostě kvality uchazečů a odvedená práce, nikoliv to, že se někdo s někým vyspal, někomu zaplatil nebo je to jeho či její příbuzný či známý.
Je Česká republika stále právním státem?
Česká republika je dle Ústavy, kterou jsem se učila před přijímacími zkouškami na Právnickou fakultu zpaměti, právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Wikipedie pak říká, že předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu. Jak je tedy možné, že poslední dobou více a více nejen politických debat začíná slovy„Víte, na to jsou různé právní názory“?
O autorovi
Právnička, věnující se celý svůj dosavadní profesionální život od roku 2001 evropskému právu. Vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a postgraduální studium LL.M. v evropském právu ve Stockholmu. Poté strávila šest let ve službách Evropské komise v GŘ pro hospodářskou soutěž a později pro jednotný trh. Tomu se pak dále věnovala na českém Ministerstvu průmyslu a obchodu v SOLVITu (systém mimosoudního řešení sporů na vnitřním trhu), který považuje za jednu z nejakčnějších a nejužitečnějších součástí státní správy, neboť pomáhá občanům domoci se jejich nároků vůči úřadům. Od roku 2011 pracuje pro neziskovou společnost ECAS, která poskytuje v zastoupení Evropské komise službu Vaše Evropa Poradenství - poradenství občanům i podnikatelům zdarma a rychle o jejich EU právech. Je zastupitelkou v Jablonci nad Nisou za hnutí Změna pro Jablonec a zapsanou mediátorkou.