O Ortelu, trestu pro Žida a české kultuře

Jednou z hlavních tváří reklamy na letošního Českého lva a tedy na minerálku Magnesia ze stáje Karlovarských minerálních vod (KMV) byl herec Jaroslav Plesl. V sérii více či méně vtipných spotů společně s Lenkou Krobotovou vždy na závěr stvrzoval lvím řevem sílu, kterou Českým lvům dodává Magnesia.

Nedávno hrál Jaroslav Plesl jednu z hlavních rolí v televizním filmu Zločin v Polné – obhájce Leopolda Hilsnera, Žida, který byl na konci 19. století ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti za rituální vraždu křesťanské dívky. Ve filmu o tom, jak divoký fanatický antisemitismus může relativně lehce a rychle ovládnout na první pohled poklidné a kultivované Česko.

Ještě krátce předtím vzbudila nakrátko pozornost veřejnosti „aféra Ortel“ v rámci ankety Český slavík. Ocenění získal zpěvák Tomáš Ortel i jeho kapela Ortel, jejíž texty jsou otevřeně xenofobní a nenávistné a která má kořeny v české neonacistické scéně. S původní kapelou Conflict 88 zpíval Tomáš Ortel například i text „bijte židovské psy“. Hlavním sponzorem Českého slavíka je Mattoni ze stáje Karlovarských minerálních vod.

Zejména v diskusích na sociálních sítích vyvolalo ocenění Ortelu kritiku vedoucí v některých případech až k výzvám k bojkotu Mattoni a dalších prodkutů KMV. Ocenění vyvolalo také údiv nad tím, že neprotestoval nikdo z přítomných hudebníků, kteří v přímém televizním přenosu z předávání slavíků asistovali u ocenění Ortelu. Sponzor kritiku odmítl s tím, že se nestalo nic nezákonného a není tu od toho, aby dělal cenzuru.

Drobnou dohrou bylo vystoupení nakladatele Viktora Stoilova, který informoval, že nepřihlásí své, zpravidla velmi úspěšné knihy do soutěže Magnesia Litera, protože nemůže dělat jako, že se nic nestalo a nemůže tam třeba přihlásit knihu, kterou pod pseudonymem Chaim Cigan napsal rabín Karol Sidon. Ke Stoilovovi se připojilo protestním dopisem ještě devět spisovatelů, mezi nimi například Petra Hůlová.

Zdá se, že ostatním nakladatelům, spisovatelům a filmařům spojení Karlovarských minerálních vod a Ortelu nepřipadá důležité. Protest mířící na Českého lva jsem alespoň nezaznamenal.

Mattoni a Magnesia tak nerušeně a plošně dodávají lví sílu české kultuře – od populární hudby, přes literaturu po film. A tragikomických legitimizací je víc než reklamní etudy Jaroslava Plesla. Petra Hůlová je alespoň podle oficiálních webových stránek soutěže Magnesia Litera nadále členkou občanského sdružení Litera, které spolu s Magnesií cenu pořádá. V porotě, která udělí cenu za prózu podle týchž webových stránek zasedají mimo jiné komentátor Hospodářských novin Petr Fischer, bezpochyby jeden z nejkultivovanějších českých novinářů, nebo bývalý redaktor Respektu Ondřej Nezbeda, o kterém platí podobná charakteristika.

Jaroslav Plesl prostě jako jiní herci hraje spoustu rolí, s nimiž se nemusí nijak identifikovat - někdy obhájce pronásledovaného Žida, jindy nadšeného konzumenta minerálky. Fischer a Nezbeda pravděpodobně prostě chtějí napomoci k prosazení a popularizaci kvalitní české literatury. Hůlová tu kvalitní literaturu dokonce někdy i píše.

Takové a desítky dalších, méně výrazných a často možná bezděkých postojů a rolí ovšem kulturu vytvářejí. A není se pak možné divit, že pomalu už generálním partnerem české kultury je výrobce minerálky, jemuž nestojí zato distancovat se od antisemistké, xenofobní a primitivní kapely.