Když obě děti po čtyřech měsících strávených v ústavu konečně spatřily svou matku, rozeběhly se k ní a ona je objala. Soudkyně jí za tento „přečin“ udělila pokutu dvanáct tisíc. Při dalším letmém setkání paní Ludmila R. děti jen pohladila. Přítomná vychovatelka na ni zakřičela, že tím o své děti definitivně přišla, „incident“ nahlásila sociálce a paní Ludmila – přestože obě setkání byla náhodná – musela platit dalších deset tisíc.