Podléhají skupinovému myšlení více slovenské či české politické strany? Nejsme na tom hůře než Slováci?

K odpovědím na tyto otázky jsem se přiblížil díky výzvě společnosti Bisnode Slovensko. Pro ni jsem spočítal hodnoty skupinové iracionality u hlavních slovenských politických stran (blíže k metodě zde).Vycházel jsem z textů na webech a blozích politických stran publikovaných od začátku tohoto roku. Za spolupráci při vytváření analýzy a za překlad vyhledávaných výrazů do slovenštiny patří můj velký dík Zuzaně Kozáčkové.

Když bylo vše spočteno, nedalo mi to, abych výsledky neporovnal a obdobnou analýzou českých politických stran publikovanou před letošními komunálními volbami.





Výsledky v obou tabulkách je možné porovnávat jen s velkým nadhledem. Český text přeložený do slovenštiny (a naopak) by měl podobný koeficient iracionality jako originál, ovšem ne zcela stejný. Nicméně z tabulek je zřejmé, že v obou zemích se výsledné hodnoty pohybují ve stejném rozpětí.

Nelichotivý výsledek Ficova SMERu je pravděpodobně důsledkem obrovské moci, kterou tato strana na Slovensko získala. Čím větší moc, tím větší touha po jejím udržení, a tedy tím radikálnější komunikace. Koneckonců jistě znáte bonmot o absolutní moci.

Za pozornost stojí, že stejně jako v České republice, i na Slovensku jsou nejvíce agresivní euroskeptické strany (v případě Slovenska se jedná o Slovenskou národní stranu – SNS, hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti – OĽANO a stranu Sloboda a Solidarita – SaS). Žádná z těchto stran ale není tak ostře protievropská jako čeští Svobodní a především SaS se drží zpět v kategorii Prodej iluzí (nelibuje si tedy v neustálém opakování slov jako svoboda, národ, suverenita atd.)

Nejumírněnějším ze zkoumaných slovenských stran je maďarský MOST-Hľd. To není nijak překvapivé. MOST usiluje o klidné vztahy a spolupráci s majoritním obyvatelstvem, takže radikálnější postoje by mu mohly jen uškodit.

Suma sumárum: Češi a Slováci si co do iracionality svých stran nemají co vyčítat – politická scéna v obou zemích zahrnuje strany obdobného ražení, i když zdaleka nelze říci, že by každá strana měla v druhé zemi přesnou „dvojnici“.

Publikováno na skutecnosti.cz