Násilím proti mikroagresím
Ben Shapiro je americký publicista, který si vzal na mušku poměry na amerických vysokých školách. V únoru přijal pozvání od části studentů Kalifornské univerzity, aby zde měl přednášku o problémech, které způsobuje prosazování „bezpečných míst“ pro studenty a potlačování „mikroagresí“.
„Bezpečná místa“ jsou prostory, kde všichni dbají, aby se člen žádné menšiny necítil traumatizován, a kde je zakázáno bez předchozího varování učinit jakoukoli poznámku či gesto, které by mohly komukoli působit nepříjemné pocity. „Mikroagrese“ jsou právě drobné činy, které by se mohly kohokoli jakkoli dotknout.
Heslo Bena Shapira zní: „Fakta nedbají na vaše pocity“. Těžko s tím nesouhlasit. Studenti se v „bezpečných prostorách“ navzájem hlídají a kdo se chová „mikroagresivně“, může být po hlasování ostatních vykázán. Z „bezpečných prostor“ se tak stávají místa, kde je třeba dávat si bedlivý pozor na to, co říkáte, jinak nekompromisně pocítíte nevoli okolí.
Prezident univerzity ustoupil protestům a pokusil se Shapirovu přednášku tři dny před termínem zrušit či odložit, načež ustoupil protestům druhé strany a přednášku opět povolil. Část studentů byla příjezdem Bena Shapira pobouřena a vytvořila lidský řetěz kolem divadla, kde měl vystoupit.
Mnoho zájemců se nedostalo dovnitř, protože je protestující fyzicky vytlačili nebo jim vyhrožovali. Po skončení přednášky musel Shapiro vyjít zadním vchodem, aby se vyhnul případným útokům. Ale ani Shapiro neobstál v této situaci se ctí, když nazval oponenty „fašisty“.
V rámci boje proti „mikroagresím“ a ve jméno „vzájemného respektu“ a „tolerance“ byly použity násilí a výhrůžky. Studenti, kteří se k nim uchýlili a o kterých Shapiro tvrdí, že jsou rozmazlení, se cítí ukřivděni a litují sami sebe, jak o tom vypovídá jejich následné memorandum uveřejněné webem dailywire.com:
„25. února 2016 zažil náš kampus nezměrnou bolest a trauma…. Téměř po dvou měsících studenti stále cítí emocionální, duševní a fyzické důsledky způsobené touto událostí, a nebylo učiněno nic, co by nám usnadnilo zotavení.“
Ben Shapiro pokračuje v přednášení v amerických vysokých školách. 16. listopadu zavítal na University of Wisconsin-Madison. Dočkal se opět bouřlivého přijetí, studenti mu skákali do řeči a paradoxně na něj křičeli: „Slušnost! Služnost!“ a „Bezpečí! Bezpečí!“
Zkrátka a dobře opět se ukázalo, že pokud chce někdo zcela vymýtit agresi, frustraci a zmatek, neobejde se bez použití ještě větší agrese a vytvoření ještě větší frustrace a zmatku. Musíme se smířit s tím, že absolutní bezpečí je nereální a že určitá úroveň nepohodlí, nesouladu a chaosu je nejen nezničitelná, ale dokonce žádoucí a nenahraditelná.
Více o užitečnosti chaosu a disharmonie: Petrák M., Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí (Dybbuk, 2016)
„Bezpečná místa“ jsou prostory, kde všichni dbají, aby se člen žádné menšiny necítil traumatizován, a kde je zakázáno bez předchozího varování učinit jakoukoli poznámku či gesto, které by mohly komukoli působit nepříjemné pocity. „Mikroagrese“ jsou právě drobné činy, které by se mohly kohokoli jakkoli dotknout.
Heslo Bena Shapira zní: „Fakta nedbají na vaše pocity“. Těžko s tím nesouhlasit. Studenti se v „bezpečných prostorách“ navzájem hlídají a kdo se chová „mikroagresivně“, může být po hlasování ostatních vykázán. Z „bezpečných prostor“ se tak stávají místa, kde je třeba dávat si bedlivý pozor na to, co říkáte, jinak nekompromisně pocítíte nevoli okolí.
Prezident univerzity ustoupil protestům a pokusil se Shapirovu přednášku tři dny před termínem zrušit či odložit, načež ustoupil protestům druhé strany a přednášku opět povolil. Část studentů byla příjezdem Bena Shapira pobouřena a vytvořila lidský řetěz kolem divadla, kde měl vystoupit.
Mnoho zájemců se nedostalo dovnitř, protože je protestující fyzicky vytlačili nebo jim vyhrožovali. Po skončení přednášky musel Shapiro vyjít zadním vchodem, aby se vyhnul případným útokům. Ale ani Shapiro neobstál v této situaci se ctí, když nazval oponenty „fašisty“.
V rámci boje proti „mikroagresím“ a ve jméno „vzájemného respektu“ a „tolerance“ byly použity násilí a výhrůžky. Studenti, kteří se k nim uchýlili a o kterých Shapiro tvrdí, že jsou rozmazlení, se cítí ukřivděni a litují sami sebe, jak o tom vypovídá jejich následné memorandum uveřejněné webem dailywire.com:
„25. února 2016 zažil náš kampus nezměrnou bolest a trauma…. Téměř po dvou měsících studenti stále cítí emocionální, duševní a fyzické důsledky způsobené touto událostí, a nebylo učiněno nic, co by nám usnadnilo zotavení.“
Ben Shapiro pokračuje v přednášení v amerických vysokých školách. 16. listopadu zavítal na University of Wisconsin-Madison. Dočkal se opět bouřlivého přijetí, studenti mu skákali do řeči a paradoxně na něj křičeli: „Slušnost! Služnost!“ a „Bezpečí! Bezpečí!“
Zkrátka a dobře opět se ukázalo, že pokud chce někdo zcela vymýtit agresi, frustraci a zmatek, neobejde se bez použití ještě větší agrese a vytvoření ještě větší frustrace a zmatku. Musíme se smířit s tím, že absolutní bezpečí je nereální a že určitá úroveň nepohodlí, nesouladu a chaosu je nejen nezničitelná, ale dokonce žádoucí a nenahraditelná.
Více o užitečnosti chaosu a disharmonie: Petrák M., Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí (Dybbuk, 2016)