Začátkem května byly zrušeny diskuse čtenářů pod blogy na aktualne.cz. Redakce uvedla pro tento krok dva důvody: jednak koronavirové úspory, jednak vzrůstající agresivitu diskutérů.

Snaha ušetřit, vynucená ekonomickou recesí, je pochopitelná. Pandemie ale nebude trvat věčně a dříve nebo později přijde opět konjunktura. Zbyde druhý důvod. Možná se časem diskutéři umoudří, ale to se zde již nedozvíme.

Omezování svobody slova (a obecně omezování čehokoli) by se mělo řídit zásadou přiměřenosti. Je například přiměřené zabásnout řečníka, který z tribuny vzývá k násilnému napadení nějaké skupiny lidí. Hrozí, že může být vyslyšen a následky toho budou horší, než perzekuce jednoho demagoga. Naopak není přiměřené stíhat někoho, který na někoho „sesílá smrt“ doma a jeho slova jdou zaslechnout díky otevřenému oknu i venku. To bychom se pak všichni museli obávat, kde nás kdo uslyší a jak si naše slova vyloží. Zkrátka bychom žili v totalitě. Proto by mělo jakékoli nadávání vyřknuté v soukromí zůstat nepostihnutelné, ať je sebeagresivnější (nejde o samozřejmost, viz starší případ studentky Harvardu Stephanie Graceové, která v soukromém mailu vyjádřila názor, že mezi rasami může existovat geneticky podmíněný rozdíl v IQ).

Je ukončení diskusí z důvodu vulgárnosti některých diskutujících přiměřené? Na jednu stranu zmizí z internetového veřejného prostoru určitý počet silných výrazů. Na druhou stranu přicházíme my autoři o cennou zpětnou vazbu (diskuse sice byly oficiálně přesunuty na facebook, jenže to nefunguje: ne všechny blogy tam jsou sdíleny, a ne všichni autoři a diskutující mají facebookový účet). Podobně diskutující ztrácejí možnost se bezprostředně vyjádřit. Zákaz diskusí znamená, že bude méně zábavy. Mám pocit, že takový je duch dnešní doby: „K čemu potřebujeme zábavu? Hlavní je zůstat korektní a nikoho se nedotknout!“

Diskutující mnohdy nás autory nešetřili. Pokud ale někdo píše na blog, měl by si být vědom, že jde s kůži na trh, a neměl by být vyjevený z toho, že mu publikum zrovna neaplauduje. Rád bych se tedy tímto zastal svého práva nechat se diskutujícími „urážet“.

Můžeme se snažit zavřít se ve své bublině a dělat vše proto, abychom neslyšeli lidi, se kterými nesouhlasíme. Chvíli si budeme užívat sterilního klidu. A pak se budeme zase strašně divit, že volby dopadly jinak, než jsme očekávali.