Pochvala pro Nejvyšší soud
Předběhl nový Občanský zákoník
Kdo to nezažil, alespoň o tom slyšel: situace, kdy logika stojí na vaší straně, avšak čistě formální stránka věci vás připraví o předpokládaný výsledek. Ať již jde o komunikaci se státním úřadem, pochybení na pracovišti nebo třeba – soudní spor.
Ve skutečnosti puristický přístup není vždy nutný. Ani pro státní instituce, soudní instance či kohokoli dalšího. V polovině června se Nejvyšší soud zabýval (v rámci posuzovaného sporu) smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky. Měla zásadní formální nedostatek. Chyběl v ní jednoznačný popis umístění předmětného bytu.
Zákon totiž jednoznačně požaduje, aby ve smlouvě bylo číslo jednotky, její pojmenování a umístění v budově. Proto se k ní přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek.
V daném případě došlo k situaci, kdy převáděný byt byl ve smlouvě označen číslem, další označení onoho umístění v budově však chybělo. Prodávající se na základě tohoto nedostatku domáhal neplatnosti smlouvy. Samozřejmě pro rozpor se zákonem.
Na první pohled poměrně „černo-bílá“ věc, kterou do současnosti většina soudů řešila formalisticky. Pro absenci zákonem vyžadované maličkosti prohlašovala takové smlouvy za neplatné.
Nejvyšší soud se však rozhodl nedržet striktně textu zákona, nýbrž zabývat se jeho smyslem a účelem. Došel k závěru, že není důvodu, aby byla absolutní neplatnost smlouvy dovozována pouze pro absenci identifikace umístění jednotky, pokud ji v daném případě není možno zaměnit s nějakou jinou. Zkrátka, nedodržení formálních požadavků není důvodem k zneplatnění dohody, pokud záměr zákonné úpravy – vymezit jednotku tak, aby o ní nebylo pochyb – byl bez toho naplněn.
Jedná se tedy o další z případů, kdy Nejvyšší soud dal před striktním formalismem přednost rozhodování podle smyslu právní úpravy. Nepochybně je to chvályhodný trend, hodný následování ostatními soudy. A to už nyní, před účinností nového Občanského zákoníku, který takové rozhodování podle principů spravedlnosti a zásad civilního práva soudům ukládá.
Kdo to nezažil, alespoň o tom slyšel: situace, kdy logika stojí na vaší straně, avšak čistě formální stránka věci vás připraví o předpokládaný výsledek. Ať již jde o komunikaci se státním úřadem, pochybení na pracovišti nebo třeba – soudní spor.
Ve skutečnosti puristický přístup není vždy nutný. Ani pro státní instituce, soudní instance či kohokoli dalšího. V polovině června se Nejvyšší soud zabýval (v rámci posuzovaného sporu) smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky. Měla zásadní formální nedostatek. Chyběl v ní jednoznačný popis umístění předmětného bytu.
Zákon totiž jednoznačně požaduje, aby ve smlouvě bylo číslo jednotky, její pojmenování a umístění v budově. Proto se k ní přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek.
V daném případě došlo k situaci, kdy převáděný byt byl ve smlouvě označen číslem, další označení onoho umístění v budově však chybělo. Prodávající se na základě tohoto nedostatku domáhal neplatnosti smlouvy. Samozřejmě pro rozpor se zákonem.
Na první pohled poměrně „černo-bílá“ věc, kterou do současnosti většina soudů řešila formalisticky. Pro absenci zákonem vyžadované maličkosti prohlašovala takové smlouvy za neplatné.
Nejvyšší soud se však rozhodl nedržet striktně textu zákona, nýbrž zabývat se jeho smyslem a účelem. Došel k závěru, že není důvodu, aby byla absolutní neplatnost smlouvy dovozována pouze pro absenci identifikace umístění jednotky, pokud ji v daném případě není možno zaměnit s nějakou jinou. Zkrátka, nedodržení formálních požadavků není důvodem k zneplatnění dohody, pokud záměr zákonné úpravy – vymezit jednotku tak, aby o ní nebylo pochyb – byl bez toho naplněn.
Jedná se tedy o další z případů, kdy Nejvyšší soud dal před striktním formalismem přednost rozhodování podle smyslu právní úpravy. Nepochybně je to chvályhodný trend, hodný následování ostatními soudy. A to už nyní, před účinností nového Občanského zákoníku, který takové rozhodování podle principů spravedlnosti a zásad civilního práva soudům ukládá.