Návrh zákona o Národním parku Šumava, který předkládá Plzeňský kraj, přichází v čase mimořádně zjitřené debaty o vhodnosti či nevhodnosti kácení kvůli kůrovci. Kácení, mediálně tak vděčné téma, je ale přes veškerou svou závažnost jen dílčím problémem. Dlouhodobá péče o přírodní bohatství Šumavy vyžaduje promyšlený koncepční a legislativní rámec.

Zákon o ochraně přírody a krajiny přijatý téměř před dvaceti lety také výslovně počítá se zvláštní legislativní normou pro každý národní park. Šumava ji však dosud neměla. To je také jeden z hlavních důvodů, proč dnes debata o kácení vypadá tak, jak vypadá.

Aby měl zákon o NP Šumava v současné době vůbec šanci na přijetí, musí být kompromisní a musí stejnou měrou respektovat jak stanovisko šumavských obcí, tak požadavky ekologů. Aktuální návrh tyto předpoklady splňuje, což dokládá i jeho podpora napříč politickým spektrem, které se těší v Plzeňském kraji. Podporu má ostatně tento návrh i v Jihočeském kraji.

Zákon především zavádí přehledný systém rozčlenění NP Šumava. Do tzv. první zóny by spadalo to nejcennější území (minimum přímých zásahů člověka). Druhá zóna je definována jako velmi cenné území, které perspektivně směřuje k zařazení do zóny první. Poškozené ekosystémy vyžadující intenzivní péči za účelem zlepšení současného stavu by spadaly do třetí zóny. A čtvrtá zóna znamená území, které se intenzivně využívá a kde se může stavět.

Ochrana na úrovni budoucí první zóny se dnes praktikuje na cca 13% rozlohy parku, nový zákon počítá s tím, že by se tento podíl okamžitě zvýšil na 18% a perspektivně (řekněme v horizontu 20-30 let) by vzrostl až na 35%. Zároveň platí, že vymezení první a přechodové druhé zóny je přímou součástí zákona, takže jakékoliv změny na této úrovni je možné dělat jen prostřednictvím novelizace.

Zákon chce Šumavu více otevřít veřejnosti, a proto počítá v rámci některých zón se zvýšením počtu značených cest. Každá z nich ale může být pochopitelně kdykoliv uzavřena (např. z důvodu hnízdění tetřevů). Také území využitelné pro rozvoj obcí, zemědělství, péči o les atd. je díky zónaci přesně vymezeno.

V neposlední řadě počítá návrh Plzeňského kraje s pozitivní změnou výkonu správy nad NP Šumava. Ta by měla být napříště věcí nově zřízené obecně prospěšné společnosti (o.p.s.), která zlepší systém veřejné kontroly a případný zisk z provozu investuje zpátky do národního parku.

Co se týče kůrovce, větrných kalamit apod., zákon rozšiřuje možnosti provádění rychlých a efektivních zásahů na ochranu přírody, ale jen ve druhé, třetí a čtvrté zóně.

Z těchto i dalších důvodů se domnívám, že každý, kdo má k Šumavě nějaký hlubší vztah a komu záleží na tom, aby se stav národního parku zlepšoval, musí návrh Plzeňského kraje podpořit. Já to určitě udělám.