Vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska přes své vnitřní rozpory úspěšně pokračuje v politice drastického zhoršování kvality života většiny občanů. Nejnověji se její kroky mají dotknout lázeňské péče, jejíž kvalitou je Česká republika proslulá stovky let.

Z pohledu současné vládní garnitury jsou to jednoduché počty. Státní rozpočet je napjatý (neznám vládu, která by někdy v historii tvrdila něco jiného), a aby prostředky pro spřátelené firmy a lobbistické skupiny žijící často ze zmanipulovaných veřejných zakázek zůstaly nedotčeny, je potřeba šetřit na těch, kteří se nemohou bránit. Tedy na důchodcích, nemocných, zdravotně postižených, rodinách s dětmi – a nejnověji i na následné zdravotní a léčebné péči.

Lázněmi a lázeňskou péčí je Česká republika historicky proslulá. Do lázní však nedojíždějí jen zahraniční hosté, ke svému životu je potřebují především naši nemocní spoluobčané, mnohdy senioři a děti. Ti všichni teď možná výrazně pocítí snahu vlády omezit objem prostředků na lázeňskou péči o půl miliardy korun. A nejen oni. Přímo likvidační dopad by takový krok měl i na obyvatele lázeňských regionů, na tamní drobné podnikatele a živnostníky, na zaměstnance služeb a celé jejich rodiny.

Podle představitelů Sdružení lázeňských míst České republiky je záměr vlády „totálním ohrožením současné dostupnosti celého sektoru následné zdravotní a léčebné péče“. Pod memorandem tohoto sdružení jsou podepsáni představitelé samosprávy ze všech koutů České republiky a napříč politickým spektrem (ano, i členy vládních stran tam najdete). Ti všichni jedním hlasem potvrzují, že plán vlády by znamenal nejen katastrofální zásah do ekonomiky lázeňských regionů, ale byl by i naprosto eticky a morálně nepřijatelný.

Deklarovaná půlmiliardová úspora neospravedlní likvidaci služeb a péče, které našim občanům vracejí zdraví a prodlužují život. A celá ta úspora je ostatně velice pochybná. Lidé, kteří nebudou moci jezdit do lázní, budou konzumovat jiné, méně účinné, ale dost možná dražší zdravotnické služby, jejich stav se zhorší, mnozí z nich přestanou být ekonomicky aktivní a stanou se závislými na zdravotních a sociálních dávkách. MUDr. Petr Petr nedávno na základě statistik z lázní v Jáchymově dokázal, že lidé po lázeňských kůrách berou o 50 procent méně léků proti bolesti než před pobytem.

Představa některých rozpočtových „expertů“ z vládního tábora, že omezení úhrady lázeňské péče ze zdravotního pojištění přispěje k tomu, aby do lázní jezdili na náklady pojišťoven jen ti, kdo takovou péči opravdu nevyhnutelně potřebují, je typické neoliberální klišé. Není náhoda, že senátoři a poslanci s lékařským vzděláním bez ohledu na stranickou příslušnost varují před nesystémovými opatřeními, která nejsou (jak už je u této vlády bohužel zvykem) podložena žádnou věcnou analýzou. Upozorňují také, že řadě specializovaných zdravotnických pracovišť docházejí prostředky na letošní rok už teď v létě.

Zabývá se tím na ministerstvech financí a zdravotnictví vůbec někdo? Pochybuji. Místo toho lze slyšet moudra o tom, že lázeňská města mají svou dlouhodobou prosperitu založit na zahraniční klientele a že proslulá lázeňská centra se nemají čeho bát. Proč jsou tedy pod zmiňovaným Memorandem Sdružení lázeňských míst podepsáni i zástupci Karlových Varů a Mariánských Lázní? Vědí vládní „reformátoři“, že ze 150 tisíc zahraničních návštěvníků, kteří každoročně přijíždějí do českých lázní, se velká část léčí na základě svého zdravotního pojištění? Lázně mívají totiž se zahraničními pojišťovnami smlouvy. Myslí si snad pánové na ministerstvu zdravotnictví, že když vyřadí některé procedury ze seznamu hrazených výkonů, budou k nám tito lidé jezdit i nadále?

Doporučuji všem představitelům vládní koalice, aby se hromadně zajeli podívat, jaká je dnes situace např. v Kyselce, kdysi renomovaném a navštěvovaném lázeňském středisku. Díky nim to tak pravděpodobně bude už brzy vypadat i v dalších lázeňských městech.