I někteří publicisté, kteří sociální demokracii nebyli nikdy příliš nakloněni, uznávají, že její vnitrostranické referendum je prvním poctivým pokusem svého druhu. Frašky z dílny Věcí veřejných nebral vážně snad ani Vít Bárta. Referendum ČSSD o třech otázkách svým významem naopak překračuje úzce vnitrostranický rámec.

Důvěra lidí v politiky a v politiku obecně je u nás dlouhodobě nevalná. Nedivím se tomu. Někdejší vládní garnitura se v posledních letech skutečnými problémy občanů absolutně nezabývala, a voliči se proto světu politiky postupně odcizili a ztrácejí o ni zájem. Bohužel demokracie je jediné zřízení, které se bez autentického zájmu lidí o politické rozhodování neobejde. Jinak by to byla demokracie jen naoko.

Referendum ČSSD představuje v tomto smyslu unikátní pokus ukázat, že situace se pozvolna mění k lepšímu a že „ti nahoře“ se bez zpětné vazby zdola neobejdou. Vedení ČSSD chce a potřebuje znát názory členské základny na aktuální otázky, kterými se v současné době zabývá. Předpokládám, že do budoucna budeme podobná referenda vyhlašovat i k zásadním programovým bodům. Pokud lidé cítí, že se mohou vyjádřit a jejich postoje jsou respektovány, mají větší motivaci se o politiku zajímat a aktivně ji ovlivňovat.

To se samozřejmě netýká jen straníků, ale všech. Sociální demokracie měla podobně jako jiné politické strany problémy s různými nekalými praktikami a zákulisními machinacemi. Čím méně skutečně aktivních lidí v základní organizaci máte, tím snáze mohou být manipulováni. Navíc jsou to právě řadoví členové, kdo nejlépe a z vlastní zkušenosti znají každodenní problémy obyčejných lidí.

Jediný způsob, jak toto vyřešit, je stranu více otevřít. Nejen členské základně, ale i veřejnosti. Například jedna z otázek referenda, která budí nejvíce pochybností, se týká povinného zastoupení žen na kandidátkách ve výši 40%. Jenže nikde není psáno, že potenciální političky musíme hledat jen mezi našimi členkami. Možná nastal čas dávat větší prostor nestranickým osobnostem, které se sociální demokracií sympatizují. Určité zkušenosti v tomto směru máme, ale co když je ta správná doba tuto praxi ještě rozšířit?

Doufám tedy, že právě probíhající referendum ČSSD bude první vlaštovkou, a že se vnitrostranický plebiscit stane běžnou součástí života i dalších politických stran a hnutí. Až pochopí jeho výhody, možná pak společně se soc. dem. podpoří již tolikrát zamítnutý návrh zákona o celostátním referendu, s nímž naše ústava marně počítá už 21 let.