Soukromé peníze od veřejných neodlišíte, absolventy soukromých vysokých škol od absolventů veřejných možná – o tom jsem psal posledně. Jak je to s vyučujícími? Je rozdíl mezi vyučujícím na veřejné a soukromé vysoké škole?

Zatímco veřejné VŠ poskytují svým pedagogům převážně byrokratickou definitivu, neboli dlouhodobé mzdové kontrakty, je pro soukromé VŠ ideálním kontraktem smlouva krátkodobá, kterou lze pružně obnovovat – a to i na základě spokojenosti studentů – klientů, s vyučujícím, s kvalitou jeho prezentací, přístupem a sumou předaných znalostí. Hodnocení studenty je dnes zcela samozřejmou, standardní součástí personální politiky soukromých VŠ a to včetně operativního vyvozování důsledků z tohoto vyhodnocení – tím se liší definitiva úvazku od smluvního vztahu na určitou dobu a tím mohou soukromé vysoké školy nabízet kvalitnější, žádanější kantory – ne každý kantor z veřejné VŠ je totiž schopen za těchto podmínek vyučovat na soukromé VŠ. Tato diferenciace by mohla být prospěšná oběma stranám – veřejným vysokým školám tím, že soukromé vysoké školy jim „doplatí“ dobré pedagogy a soukromým umožní lépe uspokojovat poptávku pro kvalitě poskytovaného vzdělání. To je v zemi, která ignoruje nejen světové trendy v růstu výdajů do vědy, výzkumu a vzdělání, ale i doporučení Lisabonské strategie o jejich výši téměř ideálním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru. Toto téměř ideální partnerství bohužel narušuje nesmyslná snaha státu uplatňovat jednotná pravidla pro akreditace tam, kde nejsou jednotná pravidla pro financování ani odměňování.