Prezident přišel do parlamentu a pronesl docela zásadní řeč, která bude mít zřejmě nějaké to pokračování. Není příliš sporné, co bylo cílem prezidentova vystoupení (vedle přátelské poznámky o proměnách stranické scény a varovné úvahy o Evropské unii). Novináři se nenechali zmást a hned psali: Klaus se pustil do Ústavního soudu apod. Na první pohled se zdá, že není ani třeba vidět nějaké záhady v tom, co vlastně Ústavnímu soudu prezident vytýká. Na konkrétním příkladu prezident poslancům ukázal, že Ústavní soud je připravuje o moc, což by si neměli nechat líbit, protože v parlamentní demokracii je přece parlament suverénem. Na takovou prostou tezi lze pak prostě opáčit, že v parlamentní demokracii je soudcovská moc nezávislá a politici mají od ní dát ruce pryč, jak to svým neopakovatelným způsobem naznačil Karel Schwarzenberg. Ostatně na stejnou nezávislou strunu zahrál i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, když odvětil: projevy politiků zásadně nekomentujeme. Jak se v tom má jeden vyznat?