Po listopadu 1989 se čeští zákonodárci rozhodli, že je nutné co nejvíce posilovat oddělování státní správy od samosprávy, a domnívali se, že to je ideální nástroj, který prohlubuje demokracii. Přitom ale vytvořili celou řadu nejasných pravidel v zákonech, v mnoha případech neuložili samosprávě ani základní povinnosti, a tak se v komunální politice vytvořily nedemokratické principy a prostředí, například mediální. Malá případová inventura komunální politiky

Stát ignoroval zejména dlouhodobý totalitární vliv komunistického režimu, který se vyznačoval politikou nepřátelskou vůči jakékoliv kritice vládnoucích sil, a mnohé radnice dodnes považují kritiku za něco nelegitimního, nelegálního a nepřípustného. Stát přehlížel i narůstající nebezpečí netrasparentního propojování lokálního a regionálního byznysu a korupčního prostředí.

Systémově se tak vytvořil prostor pro netrasparentnost a nedemokratičnost komunální správy.

Napravovat politické chyby je obtížné a v minulosti stát opakovaně neuspěl například se svým návrhem protikorupční novely zákona o obcích, a to právě na základě nátlaku představitelů územních samospráv. Nedávno neuspěl ani s rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nad samosprávou a starostové se bránili i proti zveřejňování svého majetku.

Časté případy nehospodárného nakládání s majetkem obcí a podezření z korupce zástupců samospráv nutí dnes stát k tomu, aby připravil legislativu, která by například umožnila, aby občané měli možnost žalovat nesprávná rozhodnutí volených zástupců.

Dříve nebo později budou muset čeští zákonodárci změnit nejen zastaralý zákon č. 128/2000, o obcích, zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon, ale i další zákony. Evropská komise sice kritizuje Českou republiku za nedobrý stav týkající se veřejnoprávních médií a připravuje i zákon o svobodě médií pro členské státy o nezasahování státu do obsahu médií, ale že by média měla plnit kontrolní funkci i na komunální úrovni a neměla by být podřízena komunálním politikům, to Evropskou komisi, ale ani český stát nezajímá.

Korupční kauza pražského náměstka Petra Hlubučka z vládní strany Starostové a nezávislí (STAN) není jen jednou z korupčních kauz vedle řady jiných, ale je částečně i důsledkem dlouhodobého přehlížení systémových problémů na úrovni samosprávy a je také ilustrativním příkladem, kdy teprve velká korupční aféra náměstka primátora odhalila i jeho nezákonné aktivity na komunální úrovni, neboť v letech 2010–2022 působil jako starosta Lysolají.

Komunální politici jsou chráněni i před každodenním kritickým zájmem médií, proto z tohoto prostředí může do vyšších pater politiky nerušeně vystoupat typ politika, u něhož teprve odhalení korupce ve vyšších pater politiky může následně vrhnout zpětné světlo i na jeho působení v komunální politice.

Nejrůznější analýzy nevládních organizací, týkající se například střetu zájmů u komunálních politiků, zneužívání radničních periodik, nevymahatelnosti způsobených škod, nehospodárného nakládání s majetkem, netransparentnosti, nízké míry institucionální důvěry atd., nepřímo korespondují se sociologickými studiemi, které upozorňují na zvláštní geografické rozdělení české společnosti a rozdíly: například mezi centrem a periferií (městem a venkovem). Tyto rozdíly však nejsou dané jen řadou ekonomických nebo kulturních faktorů, ale i tím, že po roce 1989 stát při oddělování státní správy od samosprávy vygeneroval často minimální povinnosti a nejasná pravidla v zákonech, a tím posílil nedemokratické principy v komunálním prostředí.


Vážená paní starostko, vážení zastupitelé a redakce obecních novin,

4. září 2022 vydala obec Úholičky časopis Obecní noviny, v němž nebyl publikován můj příspěvek, který jsem zaslal do jeho redakce. Nestalo se tak poprvé, kdy ze strany komunálního úřadu dochází k odepření publikace kritického názoru v periodickém tisku. Stalo se tak ale v měsíci, kdy budou probíhat volby do zastupitelstva obce. Komunální politici se tímto krokem rozhodli prosadit svou politiku jednostranného informování o dění v obci.

Rozhodnutí nepublikovat text bylo nezákonným způsobem přijato na neveřejné poradě zastupitelstva a administrativní pracovnice obecního úřadu, která je součástí redakční rady, mi rozhodnutí oficiálně oznámila.

Pokud se zastupitelstvo obce Úholičky usneslo, že bude plnit funkci redakční rady, porušilo tím ustanovení § 93 odst. 2 zákona o obcích č. 128/2000 Sb.

Navíc zastupitelstvo obce Úholičky v rozporu se stávající judikaturou považuje kritický zájem o věci veřejné a kritiku veřejného činitele absurdně nejen za zásah do osobnostních práv, ale dokonce i za trestný čin pomluvy.

Informoval jsem zastupitele, že trvám na zveřejnění, a svá kritická tvrzení jsem stručně doložil konkrétními příklady.

Nikdo ze zastupitelů ani starostka obce nezareagovali a příspěvek nebyl publikován.

Je to příklad ukázky komunální „participativní demokracie“. Zastupitelé jsou schopni v rámci participativních projektů schválit pouze peníze na obecní radar, ale už nikoliv vést otevřený a transparentní dialog s občany v duchu participativní demokracie.

Nezveřejnění příspěvku nepřímo dokládá širší souvislost mezi minulostí a přítomností, kdy z dob totalitarismu přežívá v komunální politice představa, že kritický zájem o věci veřejné, kritika veřejných činitelů nebo existence opozice je nežádoucím, nelegitimním či anarchistickým počinem.

Taková politická kultura připomíná částečně mentální normalizaci, neboť komunální politici usilují vytvářet ideologicky pozitivní obraz obce, jenže právě čistě sterilní image připomíná propagandu minulého režimu.



1) Příklad editoriální nesvobody komunálního média



Nezveřejněný text v měsíčníku obce Úholičky č. 7-8/2022.

POŽADOVAT PÁR TISÍC KORUN MŮŽE BÝT VÍCE ALARMUJÍCÍ NEŽ CHTÍT DESÍTKY MILIONŮ

Nestává se často, že by se v rámci mých pracovních odborných textů, publikovaných podle zákona č. 181/2007 Sb., nebo dopisů požadujících informace podle zákona č. 106/1999 Sb., sešly v jednom týdnu dvě shodné reakce, a to ve formě nereálných finančních požadavků. V prvním případě bývalý slovenský spolupracovník StB požaduje po mém zaměstnavateli zaplatit 30 milionů a v druhém obec Úholičky požaduje po mně „jen“ 6 640.-Kč.

Někdejší agent tajné policie, poté co neuspěl u slovenského soudu, se pokouší uspět u soudu českého, inspirován okrajovou zmínkou o své spolupráci s StB v době normalizace, zveřejněnou v odborném historickém časopise v roce 2015. Ve svém pokusu o žalobu se snaží vylíčit soudu, jak jsem mu „zničil život a kariéru“ a způsobil „materiální katastrofu“, neboť údajně celých 30 let nemohl vydělávat miliony a ani se zúčastnit tendru na přidělení lukrativní licence TV NOVA. Dokonce se s ním proto údajně rozvedla i manželka a dcera odešla až do Austrálie. V druhém případě obec Úholičky požaduje „skromně“ jen pár tisíc korun, a to v reakci na můj zákonný dotaz, jak a kam investuje obec stamiliony korun, které získává z místní skládky.

Oba finanční požadavky mají něco společného: jednak jsou stěží zákonné, a zejména se snaží „trestat“ finančním zatížením kriticky působící subjekt.

Oběma požadavkům je společná i triviální rozporuplnost. Na jedné straně bývalý slovenský tajný spolupracovník StB zkouší nalézt u českého soudu pochopení pro svou údajnou 30letou materiální a osobní katastrofu, a to bez ohledu na to, že historický text byl publikován teprve před 7 roky. Na straně druhé starostka obce Úholičky obdobně rozporuplně tvrdí, že informace jsou jednoduše dohledatelné na obecním webu, ale zároveň požaduje hned několik tisíc korun, protože vyhledání bude údajně trvat mnoho dní a hodin.

Zdálo by se, že požadovat po někom – byť s velkou dávkou iracionality – desítky milionů je závažnější skutečnost, než požadovat jen pár tisíc korun, aby se odradil žadatel o informace týkající se hospodaření majetku obce.

Přesto je tomu ale spíše naopak, protože za prvním požadavkem je soukromá osoba postižená patrně i absencí ve škole při hodinách matematiky, zatímco za druhým požadavkem stojí úřední veřejná osoba, která v daném případě nerespektuje zákonné právo na informaci, a navíc je dlouhodobě ve střetu zájmů, nedodržuje zákon o obcích, vytváří neobjektivní historický obraz o dění v obci, dopouští se porušení ochrany osobních údajů nebo autorského zákona atd.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Je nutno neustále připomínat, že právo na informace vytváří základy moderní demokratické společnosti a jeho omezování že spoluvytváří prostředí pro neinformovanou společnost s nízkou kulturou veřejné diskuse, kterou ostatně odrážejí i komunální noviny?

Obec Úholičky získává stamilionové finanční prostředky ze skládky, které investuje do různých finančních kapitálových produktů, jenže na veřejných zasedáních zastupitelstvo hlasuje občas o investování netransparentním nebo zmatečným způsobem, některá usnesení zastupitelstva neobsahují zákonné informace. Proto jsem podal i podnět kontrolnímu výboru obce Úholičky z důvodů neprůhlednosti hospodaření, nedostatečné identifikace při nakládání s majetkem obce, kdy chybí v zápisech ze zasedání i finanční tabulky, přestože byly zastupitelstvem schváleny.

Má starostka hledat způsoby, jak zabránit občanovi, aby získal informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které se týkají veřejného zájmu, nebo mu má dle zákona naopak maximálně vyhovět? Má požadovat finanční úhradu, když nedokáže transparentně vyčíslit, jak k ní dospěla?

Krajský úřad Středočeského kraje vydal 12. 9. 2022 na základě mé stížnosti, že bych měl zaplatit Obecnímu úřadu Úholičky 6 640.- Kč, Rozhodnutí, v kterém snižuje částku „na 0,- Kč“, a potvrdil důvodnost stížnosti a protiprávnost obecního úřadu.


2) Skrytá finanční kampaň a propagace soukromého lokálního ekonomického subjektu za obecní prostředky

V září roku 2018 začala firma FCC Regios, a. s., která na katastru obce Úholičky provozuje skládku komunálního odpadu, získávat od státních úřadů první povolení pro navýšení skládky tělesa asi o 300 000 m3 a o rozloze 4,2 ha. Skládka je zdrojem příjmů ve výši několika desítek milionů korun ročně, a Úholičky vzhledem k počtu obyvatel (asi 700 obyvatel) jsou tak jednou z nejbohatších obcí v České republice.

Na veřejném zasedání, které se konalo 5. listopadu 2018, byl na návrh starostky náhle zrušen mnohaletý motivační ekologický příspěvek na ekologické vytápění, a namísto toho byl zastupitelstvem odsouhlasen kompenzační finanční příspěvek pro každého občana žijícího v obci ve výši 1 500,- Kč na osobu, jako odškodné za přítomnost skládky.

V prosinci 2018 jsme se ženou adresovali obecnímu úřadu v Úholičkách Veřejné prohlášení ve věci kompenzačního příspěvku, v němž jsme vysvětlili, že jsme se rozhodli příspěvek odmítnout jako politicky, ekonomicky a ekologicky pochybný, nezodpovědný, a zejména nemravný. Požádali jsme o vysvětlení, proč se zastupitelstvo pro „kompenzační příspěvek za přítomnost skládky“ rozhodlo až po 22 letech, jako by 21 let skládka v obci nebyla a neznepříjemňovala občanům život.

Iniciativa starostky obce Úholičky vzbudila podezření, že se snažila ovlivnit volbu občanů Úholiček, aby se nestavěli proti rozhodnutí FCC Regios, a. s., navýšit těleso skládky, a zejména aby se utlumil potenciální nesouhlas při obecním projednávání Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) a naplánovaném referendu. Zastupitel MVDr. Radko Rajmon, předseda komise životního prostředí, obhajoval politické rozhodnutí argumentem, že prodloužení fungování skládky přinese obci finanční zisk přibližně 150 milionů.

Že se jednalo o politicky účelovou iniciativu starostky a zastupitelstva, potvrzuje skutečnost, že poté, co bylo navýšení skládky tělesa Krajským úřadem povoleno, zastupitelstvo kompenzační finanční příspěvek za přítomnost skládky hned v následujícím roce 2019 natrvalo zrušilo.

Obec Úholičky nepřímo zafinancovala propagaci důležitého místního ekonomického hráče, a tato tak zvaná „kompenzace“ stála obec asi 1 milion korun.

Neměli by mít občané možnost žalovat nesprávná rozhodnutí volených zástupců v případech nehospodárného nakládání s majetkem obcí, tak jak to navrhuje připravovaná legislativa?

Přestože má obec Úholičky schválený limit pro zveřejňování názorových příspěvků, který pro zastupitele i občana může mít maximálně 2500 znaků, soukromému ekonomickému subjektu FCC Regios, a. s., umožnilo zastupitelstvo uveřejnit 4x delší text na dvou stranách s počtem 9917 znaků. Byla porušena i obecná zásada poskytovat vyvážené informace.

V tomto komunálním případě ani neplatí zásada Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější, protože skládka v Úholičkách je nad samotným zastupitelstvem.


3) Porušení ustanovení § 93 odst. 2, zákona o obcích, č. 128/2000 Sb.

Od starostky obce Ing. Terezie Kořínkové jsme začátkem roku 2019 obdrželi dopis, v němž se oznamuje, že zastupitelstvo na pracovní poradě projednalo a rozhodlo, že naše prohlášení ve věci kompenzačního příspěvku nebude v obecních novinách publikováno.

Zastupitelstvo obce Úholičky nejenže porušilo ustanovení § 93 odst. 2, zákona o obcích, č. 128/2000 Sb., ale porušilo i princip rovnosti a Listinu základních práv a svobod, která říká, že „cenzura je nepřípustná“. Starostka i zastupitelstvo dlouhodobě ignorují nález Ústavního soudu i judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, že osoby veřejně činné musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané.

Nedobrou komunální praktikou je i skutečnost, že i redaktorky Obecních novin Úholičky akceptují zásahy politických orgánů do své práce a nerespektují, že v České republice platí základní právo na svobodu projevu.


4) Technokratická forma demokracie oslabující princip plurality, opozice, veřejnosti a vytvářející fenomén polomlčícího zastupitelstva

Zmiňované porušení ustanovení zákona o obcích, kdy zastupitelstvo na pracovní poradě projednavá a rozhoduje, má dopad na demokratičnost procesu, jehož základní podmínkou je princip veřejnosti a proces veřejného projednávání.

Obecní zastupitelstvo Úholiček pod vedením starostky Ing. Terezie Kořínkové institucionalizovalo pracovní porady jako nedemokratický mechanismus a přivedlo komunální politiku do dystopické praxe, neboť zastupitelé pěstují zvláštní druh kabinetní komunální politiky, kdy namísto rámcového předjednání problematiky se vytvořil politicky obtížně kontrolovatelný mechanismus, který oslabuje systém demokratické plurality, popírá i princip opozice a s ním i rozdílné pohledy a nesouhlasné názory na komunální záležitosti.

Zastupitelstvo se podílí na netrasparentnosti procesu projednání, protože na veřejných zasedáních se už o samotných věcech většinou nediskutuje, v podstatě se záležitosti neprojednávají, zastupitelé většinou mlčí a mechanicky jen zvedají ruce, aby odhlasovali programové body zasedání.

Starostka obce působí zároveň ve funkci zpravodajky veřejných zasedání, na nichž předkládá předem připravená, přesně písemně naformulovaná stanoviska a rozhodnutí k formálnímu odsouhlasení zastupitelstvem.

Pokud zákon o obcích č. 128/2000 Sb. předpokládá, že podle § 82 má člen zastupitelstva obce právo předkládat na veřejných zasedáních návrhy, vznášet dotazy, připomínky a podněty, pak dlouholetá dystopická praxe tzv. pracovních porad, kde se vše neveřejně projedná a předem rozhodne, činí toto právo při výkonu funkce v praxi téměř nadbytečným, protože stačí jenom hlasovat.

Pracovní porady přestaly být neformálním setkáváním zastupitelů v rámci výkonu jejich mandátu, kde se pouze zefektivňuje schvalovací proces nebo připravují podmínky pro projednávání a rozhodování na veřejném zasedání zastupitelstva.

Tato dystopická forma politiky je však na veřejnosti vedením obce Úholičky dokonce prezentována jako „vyšší“ typ politiky, vyznačující se údajně komunální nadstranickostí, nebo dokonce apolitičností obecní samosprávy, která šetří čas jak zastupitelům, tak i pár občanům přítomným na veřejném zasedání.

Pod vedením starostky Ing. Terezie Kořínkové se během 12 let podařilo vytvořit technokratickou mašinérii komunální dystopické moci, která má formu kvazidemokracie oslabující demokratický princip veřejnosti, otevřenosti a názorové veřejné názorové plurality.

Tato komunální praxe je nejen rozporu se smyslem Ústavy ČR, která považuje svobodnou veřejnou soutěž politických názorů a argumentů za jednu z podstatných náležitostí právního státu, ale občas nabízí i absurdní politickou situaci. Když některý zastupitel změní názor na projednávanou věc během veřejného zasedání, je starostkou upozorněn, že jeho názor je v rozporu s předem projednaným stanoviskem na neveřejné poradě.

V politickém smyslu je to opět důsledek přežívajícího rezidua komunistického režimu a totalitární představy, že opozice, veřejná kritika, a zejména názorová pluralita je něco nežádoucího a nelegitimního.

Důsledkem technokratické mašinérie moci je nejen fenomén polomlčícího orgánu samosprávy, ale zejména minimální účast občanů na veřejných zasedáních zastupitelstva obce, takže často před devítičlenným zastupitelstvem sedí tři nebo čtyři občané.

Ostatně kdo by chodil na veřejné zasedání, když je všechno předem „harmonicky předzjednané“ jako v Leibnizově filosofii prezentující absolutistický řád?

Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil, že „demokracie je diskuse“, neboť věřil, že právě obohacení veřejné diskuse povede k většímu zapojení občanů do rozhodování o věcech veřejných, a proto i demokratický systém definoval jako poctivé hledání pravdy a řešení mezi rovnými a svobodnými občany „před celou veřejností“. Zastupitelstvo obce Úholičky ovšem jako celek princip zastupitelské veřejnosti dlouhodobě popírá a neguje princip diskuse, princip rovnosti i princip politické systémové stranickosti.


5) Nerovná propagace politiků a jejich (ne)prezentace v periodickém tisku

Spornou praktikou územní samosprávy je skutečnost, že periodický tisk dlouhodobě nesplňuje princip média veřejné služby. Například jednoduchou lingvistickou i mediálně obrazovou analýzou lze odhalit, jaký politický subjekt je v obecních novinách během volebního období preferován.

Například v periodické komunální tiskovině č. 10/2018 je starostka obce Úholičky a zároveň členka redakční rady obecních novin Ing. Terezie Kořínková zobrazena 8x, zatímco zastupitelé jiných politických subjektů jako by neexistovali. Takové politické zobrazování vedení obce v médiu ostře kontrastuje s propagovanou falešnou komunální nadstranickostí, či dokonce apolitičností obecní samosprávy.

Na základě veřejné kritiky po komunálních volbách v roce 2018 starostka obce sice oficiálně odstoupila z redakce komunálních novin, redakce novin, v níž je i administrativní úřednice obecního úřadu, však nadále akceptuje zásahy starostky a zastupitelstva, jak to dokládají výše zmiňované případy odepření publikovat v novinách nesouhlasné názory na komunální politiku, což je z hlediska principu nezasahování politiků do obsahu médií nepřípustné.

Nejrůznější dlouhodobé analýzy komunálních periodik nevládních organizací potvrzují cenzuru a zneužívání komunálních novin a deklarují nutnost legislativního řešení, protože tato periodika jsou v České republice výrazně neobjektivní, jednostranně podporují aktuálně vládnoucí politické síly, nepohodlné příspěvky občanů jsou odmítány a jsou zahlcovány nekonfliktními tématy, jakými jsou zejména sport a kulturní aktivity, a to na úkor témat důležitých.


6) Falšování historie

V roce 2019 vydala obec Úholičky pod vedením starostky Ing. Kořínkové výroční publikaci s názvem Úholičky 1918-2018, která vycházela z větší části ze starší obecní kroniky, dále ze vzpomínek pamětníků a aktuálního dění v obci. Kniha je v úvodu prezentována jako věrohodné mapování posledních sta let života v obci.

I když historické publikace vydávané obecním úřadem nemusí splňovat standardy běžné v historiografii, měly by se vyvarovat falšování nebo se vyhnout revizionistickému pojetí dějin, a to zejména dění v letech 1948 až 1989, protože období vlády Komunistické strany Československa se vyznačovalo, jak konstatuje například zákon č. 198/1993 Sb., programovým ničením tradičních hodnot evropské civilizace a porušováním lidských práv a svobod.

Na straně 79 zmiňované knihy je kapitola „Spolkový život“ uvedena tvrzením, že „spolková činnost byla v Úholičkách bohatě rozvinuta již za první republiky“. V rámci této kapitoly o spolcích je na straně 89 jako příklad „spolku“ prezentován místní Svaz Československo-sovětského přátelství, který vznikl v roce 1971. Podle publikace „pořádal spolek v obci mnoho kulturních akcí – zájezdů, divadelních představení, Dnů dětí“. Prostě dystopická obecní publikační idylka.

Obecní úřad Úholičky prezentuje politickou a nedemokratickou organizaci jako téměř dobročinný, či dokonce apolitický „spolek“. Vedení obce Úholičky touto publikací vytváří nepravdivý pohled na minulost. Je historicky známo, že po komunistickém převzetí moci v roce 1948 byl naopak zrušen zákon o spolčovacím a shromažďovacím právu z roku 1867 a nahrazen zákonem č. 68/1951Sb., který umožnil zrušení všech spolků. Tento zákon zároveň umožnil, aby vznikly politické organizace upevňující tehdejší totalitární systém. Svaz československo-sovětského přátelství tudíž nemohl být dobročinným „spolkem“, protože byl především politickou organizací vzniklou už v únoru 1948. Navíc tato organizace i po roce 1968 programově rozvíjela spojenectví a spolupráci se SSSR – historicky vzato s okupační mocností. V období normalizace byla činnost této organizace navíc řízena federálním Ústředním výborem SČSP ČSSR a měla i vlastní nakladatelství a týdeník Svět socialismu.

Obecní úřad Úholičky pod vedením starostky Ing. Terezie Kořínkové se rozhodl marginalizovat problematiku nesvobody v nedávné minulosti, a proto publikace prezentuje politickou organizaci fungující v rámci komunistického normalizačního a okupačního režimu jako apolitický spolek, tedy v duchu politiky založené na prosazovaní falešné komunální apolitičnosti, avšak za cenu, že falšuje nejen obraz o životě v obci za totalitárního režimu na komunální úrovni, ale zároveň dezinterpretuje minulost i z pohledu obecných dějin Československa v letech 1948–1989.

Publikace neslouží k obecnému poznání minulosti a historie, ale je ideologickým produktem vedení obce, kdy se vytrhávají důležité informace ze společenského, politického a dobového kontextu. Je určena vybraným adresátům z řad tehdejších aktérů a pamětníků a je cíleně zaměřena na mínění místních zvykových komunálních skupin, které tvoří politicky vlivný komunální elektorát.


7) Neobjektivní informování o úspěších a neúspěších vedení obce v současnosti

Zmiňovaná publikace Úholičky 1918–2018 z politických důvodů zkresluje nejen historický obraz minulosti života v obci, ale podobně zavádějícím způsobem cenzuruje a zkresluje i obraz současný, a to v mnoha aspektech.

Například z hlediska urbanistického rozvoje publikace přehlíží nejen soukromou novou výstavbu vilových domů v obci, ale na druhé straně mlčí i o neúspěšné obecní výstavbě 30 sociálních bytů v lokalitě Na Habří, které musely být z ekonomických důvodů, a to v důsledku nezákonnosti zastupitelstva, nakonec rozprodávány do soukromého vlastnictví.

Vedení obce přistupuje podobně účelově k celé řadě obecních témat, která filtruje podle osvědčeného dichotomického ideologického politického klíče: úspěch/neúspěch, my/oni atd.

Ačkoliv se publikace nevyhýbá některým politickým referencím o současných událostech v obci, jako je například návštěva prezidenta Miloše Zemana v roce 2017, na druhé straně nedávné neúspěchy obecní politiky zatajuje a cenzuruje, a tím porušuje právo občanů na pravdivé a nezkreslené informace o životě v obci.

V letech 2005 až 2014 procházela obec turbulentním obdobím v důsledku nezákonného jednání zastupitelstva pod vedením starosty Tomáše Diviny, stavebního úřadu Velké Přílepy a stavební firmy FISA, s. r. o., v čele s ředitelkou ing. Ivanou Salačovou (pozdější spolupracující obviněnou v korupční kauze bývalého hejtmana středočeského kraje Davida Ratha), které vyústilo v trestní stíhání starosty Úholiček na základě úvěrového podvodu, odsouzení referentky stavebního úřadu, vyměření mnohamilionového penále obci za porušení rozpočtové kázně, v pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posléze i v podivné rozhodnutí zastupitelstva nevymáhat vzniklou mnohamilionovou škodu v roce 2014 po vinících.


8) Porušení autorského zákona č. 121/2000 Sb.

Publikace Úholičky 1918–2018 porušuje také autorský zákon č. 121/2000 Sb., neboť na straně 47 a 67 jsou publikovány dva obrazy výtvarnice Ivy Vodrážkové, které jsou předmětem ochrany autorského zákona a byly otištěny bez souhlasu držitele autorských práv.


9) Podezřelé souvislosti v kauze vymáhání mnohamilionové škody v obci Úholičky

V roce 2013 podala obec Úholičky žalobu ve věci náhrady škody ve výši 6 291 572,- Kč, které obec musela zaplatit na základě penále ve výši 10 785 547,- Kč z roku 2008, uloženého v důsledku porušení rozpočtové kázně. Úhradu škody požadovala zejména po bývalém starostovi Tomáši Divinovi, který v roce 2005 uzavřel smlouvu o poskytnutí dotace od Státního fondu rozvoje bydlení ve výši 18,9 milionu na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby a který v žádosti o dotaci uvedl vědomě nepravdivé údaje. Konkrétně uvedl, že stavba bude umístěna pouze na obecním pozemku, přestože věděl, že bude realizována i na pozemku soukromé osoby.

Stavba byla v roce 2005 vysoutěžena za 28 milionů firmou FISA, s. r. o., zastoupenou již zmiňovanou Ing. Salačovou. Obec zaplatila za náklady stavby téměř dvojnásobek vysoutěžené ceny, zaplatila navíc pokutu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže za nedodržení pravidel financování  a nezákonné překročení limitu ceny víceprací na stavbě bytového domu.

Starosta Tomáš Divina byl sice v roce 2008 Krajským soudem v Praze uznán vinným podle § 256 (úvěrový podvod), následně byl však rozsudek Vrchním soudem v Praze zrušen. Přesto i Nejvyšší soud v čele s bývalými vojenskými prokurátory ve svém zprošťujícím rozsudku uvedl, že „formální znaky trestného činu podle § 250b (úvěrový podvod) trestního zákoníku včetně vzniklé škody byly naplněny“, avšak reparací škody ve smyslu výše uvedeného penále „státu nakonec žádná újma nevznikla“. Mnohamilionová škoda vznikla pouze obci. Starosta se následně domáhal odškodnění v trestní věci, ale Ústavní soud v roce 2012 jeho nároky neuznal.

Samosoudkyně JUDr. Simona Kačerová ale v červenci 2014 zamítla v prvoinstančního rozsudku Okresního soudu Praha-západ žalobu obce Úholičky s odůvodněním, že „výstavba bytového domu probíhala transparentně, pod kontrolou zastupitelstva“ a „v souladu se svým pověřením“, a to navzdory zjištěným faktům, že zastupitelstvo pod vedením starosty Tomáše Diviny v rozporu se zákonem o obcích činilo klíčová rozhodnutí na neveřejných poradách, přičemž na zasedáních nehlasovalo ani o přijetí dotace, ani o stavbě bytového domu, ani o smlouvě s firmou FISA, s. r. o.

Samosoudkyně se ani nezmínila o jediné odsouzené v této kauze, kterou byla referentka ze stavebního úřadu Velké Přílepy, jež svým jednáním „překročila své rozhodovací pravomoci“, když „úmyslně opatřila obci Úholičky“ zastoupené starostou T. Divinou „potřebné prostředky pro jeho následné jednání“. JUDr. Simona Kačerová naopak uložila obci zaplatit třem žalovaným náklady na řízení ve výši 862 338,- Kč.

Vzhledem k tomu, že obec zastupovala advokátní kancelář Hrudka & partneři, která v minulosti spolupracovala s ex-starostou a která prosazovala, aby se obec neodvolávala, na veřejném zasedání konaném 22. 9. 2014 zastupitelstvo obce Úholičky v čele se starostkou Ing. Terezií Kořínkovou rozhodlo v poměru 6 hlasů proti 3, že se obec proti zjevně právně chybnému rozhodnutí prvoinstančního rozsudku Okresního soudu Praha-západ nebude odvolávat.


10) Podezření na porušení zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů

Starostka Ing. Terezie Kořínková pravidelně zadává projektovou práci firmě SNOWPLAN, s. r. o., jejímž jednatelem je její příbuzný Ing. Petr Kořínek.

Tato firma se podílela například na těchto obecních stavebních akcích:
- Prodloužení splaškové kanalizace do ulice k Višňovce – projektová dokumentace SNOWPLAN, s. r. o., Ing. Petr Kořínek, v roce 2017 provedena stavba za 1,5 milionu korun bez DPH
- Rekonstrukce čerpací stanice odpadních vod č. 1 – projektová dokumentace SNOWPLAN, s. r. o., Ing. Petr Kořínek, v roce 2017 provedena stavba za 2 160 612 korun bez DPH
- Rekonstrukce místních komunikací Nad Parkem a Haškova, výstavba opěrné zdi z gabionů – projektová dokumentace SNOWPLAN, s. r. o., Ing. Petr Kořínek, v roce 2018, stavba provedena za 14 milionů korun bez DPH
- Rekonstrukce čerpací stanice odpadních vod č. 2 – projektová dokumentace SNOWPLAN, s. r. o., Ing. Petr Kořínek, v roce 2020, stavba provedena za 4,5 milionu korun bez DPH.

Ing. Petr Kořínek zároveň zastupoval obec Úholičky v jednání se státními úřady ve věci vydávání povolení. Například ve věci „Rekonstrukce ČS odpadních vod č. 2 v ul. Pod Lesem, Úholičky“ vydal povolení Městský úřad Černošice, odbor životního prostředí. Z rozhodnutí vyplynulo, že obec Úholičky, firma SNOWPLAN, s. r. o., zastupovaná Ing. Petrem Kořínkem, a Městský úřad Černošice pracovali takovým způsobem, aby někteří účastníci řízení, kteří jsou stavbou dotčeni ve smyslu ust. § 94 k písm. e) stavebního zákona, nebyli vůbec osloveni.

Při nahlédnutí do spisu vedeného Městským úřadem Černošice bylo zjištěno, že dokumenty firmy SNOWPLAN, s. r. o., zastupující obec Úholičky, jsou vedeny v nadstandardním vztahu (nejsou vedeny v systému spisové služby využívané státní správou, nemají žádné přidělené jednací číslo), což připomíná nadstandardní vztahy mezi vedením obce Úholičky a stavebním úřadem Velké Přílepy v minulosti, které posléze vyústily v trestní stíhání aktérů.

Nezákonnost Městského úřadu Černošice v souvislosti s investiční činností v obci vede nejen k tomu, že občané se dozvědí o problémech se stavbou, až když je vydáno Rozhodnutí státního orgánu, ale následné stížnosti a odvolání zdržují nakonec samotné řešení některých stavebních projektů v obci.

Jelikož je povinností nejen správního orgánu, ale i obecního úřadu zjišťovat s projektanty, jakým osobám může příslušet postavení účastníka řízení, obrátil jsem se v této věci dne 3. února 2021 na Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, a podal stížnost podle ust. § 175 správního řádu 500/2004, neboť tato praxe obecního úřadu Úholičky a nižších státních úřadů zavádí princip nerovnosti práv účastníků řízení, a také i druh klientelismu, neboť správní úřad vychází vstříc obci jako investorovi a ignoruje zákonná práva ostatních účastníků správního řízení.

Krajský úřad Středočeského kraje nakonec vydané rozhodnutí pro nezákonnost zrušil.


11) Selhání kontrolního výboru zastupitelstva

Ačkoliv má kontrolní výbor zastupitelstva podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. povinnost kontrolovat dodržování právních předpisů, v minulosti nezkoumal:
- skrytou finanční kampaň a propagaci soukromého lokálního ekonomického subjektu
- porušení ustanovení § 93 odst. 2, zákona o obcích, č. 128/2000 Sb.
- nerovnou propagaci politiků a jejich (ne)prezentaci v obecní periodické tiskovině
- publikační falšování historie
- neobjektivní informování o úspěších a neúspěších vedení obce
- porušení autorského zákona
- porušení Listiny základních práv a svobod a svobodného přístupu k informacím
nebo
- podezření na porušení zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.


V Úholičkách, 17. září 2022