Restaurant pana Žohy je výhradně pro zvané. Jedině proto se o něm nepíše v novinách, neobjevuje se v turistických průvodcích a nevysílala se z něj ještě žádná kuchařská show.
Na ten pohled se nedá zapomenout: Po zdánlivě nekonečné pláni porostlé travou, akáciemi a křovisky, pod neskutečně vysokým africkým nebem, kráčí Keňan v zelené uniformě a za ním jako pejsek spokojeně poklusává - nosorožec.
Dnes jsem se znovu vrátil k jedné ze svých nejmilejších knih. Téměř šest let, ode dne, kdy vyšla, to dělávám pravidelně. Tu a tam začnu listovat jejími 447 tuhými stranami velkého formátu a nechávám se unášet jejich krásou i svou fantazií. Dávno mě opustil provinilý pocit něčeho nepatřičného. Vím, že ta kniha má svou nepominutelnou hodnotu.