Vesničané v Schouamu na okraji biosférické rezervace Dja v Kamerunu před sebou měli rozložené kartičky s obrázky různých zvířat. Účastnili se další fáze etnozoologického výzkumu, který má objasnit, jaký mají vztah k jednotlivým druhům živočichů, a pomoci nám chránit tamní přírodu.

Sledoval jsem vesničany, jednoho po druhém, jak sbírají kartičky. Řadili je tak, aby na prvních místech byly druhy, které by si přáli mít co nejblíž své vesnice, a na posledních naopak ty, jež by chtěli mít co nejdál. Jeden po druhém dávali na první místo luskouna.

Přes veškeré bohatství africké fauny bychom v ní asi jen stěží hledali podivnějšího savce než je luskoun. Ano, savce, byť má tělo pokryté šupinami, a vyvolává tak spíše dojem plaza anebo miniatury obrněného dinosaura. Tvarem těla připomíná mravenečníka – bývá proto označován jako „šupinatý mravenečník, byť s ním není ani vzdáleně příbuzný – a stejně jako mravenečník se živí hmyzem, zejména termity. Čtyři druhy luskounů žijí v Asii a čtyři v Africe; v oblasti Dja, kde působíme, se běžně vyskytují dva malé stromové druhy a vzácněji jeden velký zemní druh.




Luskouni jsou mezi vesničany nesmírně oblíbení. Chtěli by je mít co nejblíž svých obydlí, nejvíc se jim líbí – a také jim nejvíc chutnají. Zejména oba stromové druhy jsou běžně loveny a konzumovány. Kus se prodává za zhruba 5000 středoafrických franků (200 korun) a jedna porce luskouního masa stojí v pouličním stánku poblíž Dja 500 franků (20 korun). Tlak na luskouny je ohromný a pouhá jejich konzumace (byť stromové druhy smějí být loveny jen pro osobní spotřebu a zemní je přísně chráněn) pro ně znamená velmi vážné ohrožení. Bohužel však přišla ještě další hrozba.



Když byli kolegové před necelými třemi týdny přítomni zadržení pytláků strážci biosférické rezervace Dja, s údivem zjistili, že se pytláci snažili provézt přes kontroly i pytel luskouních šupin. A když jsem se později na naší základně v Somalomo probíral fotografiemi, které pro nás strážci pořizují, našel jsem záběry, které zachycovaly obdobnou situaci.

V Kamerunu i jinde v Africe se stále silněji uplatňuje čínská přítomnost – jenom u Dja stavějí Číňané přehradu a připravují se na rozsáhlou těžbu železné rudy – a spolu s ní přichází i poptávka po luskouních šupinách. Ty jsou využívány v tradiční čínské medicíně, údajně například proti otokům, pro podporu krevního oběhu či stimulaci laktace u kojících žen.

Kromě toho je nejen v Číně, ale i některých dalších asijských zemích mimořádně ceněno masou luskounů. Není divu, že v Číně jsou luskouni na mnoha místech již zcela vyhubeni a jinde jejich stavy poklesly na zlomek původních stavů. Obdobná je situace i jinde v Asii, a tak ceny rostou a kola nelegálního obchodu se roztáčejí do mimořádných obrátek. Cena kilogramu luskouního masa je v Asii u koncových spotřebitelů údajně už na 200 dolarech a agentury přinášejí další a další zprávy o zabavených luskounech, dokonce o tunách zmrazených luskounů!



Ze střední Afriky zatím nelze do Asie pašovat maso luskounů (zkazí se mnohem dřív, než se dostane k první lednici), jejich šupiny však ano. Například 80 kilogramů (!) luskouních šupin bylo před časem v Limbe zabaveno jistému Číňanovi s kamerunským společníkem a 50 kilogramů šupin, které mířily z Kamerunu do Vietnamu, zadrželi celníci na pařížském letišti Charlese de Gaulla. Ostatně, i my můžeme na základě vlastních zkušeností doložit, že z Dja proudí šupiny luskounů ve velkém. Zabavit se jich podaří jenom nepatrný zlomek.
Evolučně jedineční a fascinující luskouni tak bez většího zájmu veřejnosti čelí v Africe velmi podobnému nebezpečí jako nosorožci. V situaci, kdy je vedle lovu pro maso ze strany místních obyvatel enormně ohrožuje zájem bohaté a mimořádně lidnaté Asie o šupiny, se zdá být o jejich osudu rozhodnuto.

Alespoň připomenout ohrožení luskounů si klade za cíl World Pangolin Day, který probíhá vždy třetí únorovou sobotu; letos 15. února. Jakkoli se k němu připojit - třeba na facebookovém profilu WorldPangolinDay - je lepší, než neudělat vůbec nic.

Další zajímavosti z Afriky naleznete na webu projektu Toulavý autobus.
Rose už nejí gorily
Opožděná zpráva o Vánocích