V neděli 29. srpna 1954 dorazil na nádraží v Bubnech vagón s bednou o rozměrech 2,2 x 1,2 x 2,4 metru. Se skloněným krkem v ní stála dvouletá samice žirafy masajské. Měla za sebou anabázi, která začala jejím odchytem v Keni, pokračovala plavbou po moři a půlroční karanténou v Hamburku a vyvrcholila cestou vlakem do Prahy. Zbýval už jen převoz nákladním autem do Troje.


Příchodem Lenky, jak byla tato žirafa pojmenována, započal chov žiraf nejen v pražské zoo, ale v československých zoologických zahradách vůbec. Zanedlouho od něj uplyne rovných šedesát let.

Šest desetiletí je zdánlivě dlouhá doba, avšak oproti jiným státům, metropolím a zoologickým zahradám jsme u nás na první žirafu čekali až přespříliš dlouho. Příčina byla prostá. Jak podotkli organizátoři Lenčina příjezdu, „u nás nikdy nebylo problémem získat toto zvíře, u nás bylo vždy největší bolestí, kam je ustájit“. Teprve když pražský národní výbor milostivě poskytl zoologické zahradě „starší dřevěné skládací domky z Letné“, bylo z nich možné vybudovat odpovídající stáj a první žirafu pořídit.

Není ovšem pochyb, že skutečně první žirafa byla v Praze, případně jinde na našem území, k vidění mnohem dřív. Jenže kdy a kde? A jak to zjistit? Pro začátek jsem se spolehl na denní tisk. Od roku 1931, kdy byla Zoo Praha poprvé otevřena veřejnosti, jsem se jím postupně prokousával hloub a hloub do minulosti. A natrefil jsem na víc žiraf – nemluvě o dalších exotických zvířatech –, než jsem čekal.

V Národních listech z 26. dubna 1930 inzeroval „jediný, nepřemožitelný gigant všech cirkusů“, Kludský, vystupující od 1. května na pražské Invalidovně, ukázku „1000 zvířat“, včetně 30 slonů, 100 lvů a tygrů, 50 ledních medvědů – a 5 metrů vysoké žirafy. Z dnešního pohledu šlo o něco skutečně neuvěřitelného…

O rok dříve, 14. června 1929, přinesl list Nová doba zprávu týkající se téhož cirkusu: „V Kludského cirku, který jest umístěn na Jiráskově náměstí v Plzni, zahynula jedna z krásných žiraf v cirku předváděných. Žirafa poranila se na hlavě tak nebezpečně, že nemohla být zachráněna. Majitelé cirku utrpěli škodu na 200.000 Kč udávanou.“

Ale nemusel to být zrovna Kludský, žirafy přivážely i jiné cirkusy a navíc ještě dřív – dokonce během první světové války. Národní politika z 31. července 1915 je sice plná válečných zpráv a komentářů, ale na poslední straně se nachází inzerát na dvě pražská představení cirkusu Koruna. Kromě tygrů, slonů, lvounů, ledních medvědů, hrocha či nosorožce slibuje – ano, také žirafu.

Z dalších zpráv a inzerátů, které se postupně víc a víc blíží k úplnému začátku století, stojí za zmínku ty o cirkusu Charles. Nabízel „exotický zvířecí soubor: 23 lvů, 10 tygrů vycvičených, stáda slonů, velbloudů“ atd. atd., k nimž „druží se Margerite, žirafa na cestách“. Vida, první žirafa, u níž známe jméno!

Při ponoru do století předchozího, devatenáctého, jsem již v archívech denního tisku na cirkusy s žirafami nenatrefil a v jednu chvíli jsem se začal obávat, že se nesetkám ani s žádnou žirafou. Pak jsem ale ve Světozoru z ledna 1880 narazil na reportáž z návštěvy Kaufmannova zvěřince, který se usídlil v Praze nad Václavským náměstím. Zjevně šlo o zařízení, k němuž měli výhrady již současníci, včetně autora textu: „…všechna města, čelnější i menší nežli jest Praha, dávno mají své zoologické zahrady, které nezapáchají a nejsou mučírnami zvířatům, a nemusí sahati k ohni a síře a jiným lákadlům dryáčnickým…“ V Kaufmannově zvěřinci se vedle řady šelem, hrocha, slona, šimpanze či orangutana nacházela i žirafa. A ze zmínky, že „stojí zde sotva povšimnuta“ můžeme opatrně usuzovat, že tehdy již byla pro Pražany známým, neřku-li „okoukaným“ zvířetem.

Pátrání po ještě starší zprávě o žirafě na našem území jsem však musel věnovat dost úsilí. Až v Moravské orlici z 15. prosince 1874 jsem našel nenápadnou zprávičku: „Tyto dny utrpěl zvěřinec Kreutzbergův právě v Brně meškající velkou ztrátu zcepeněním té nejkrásnější žirafy, kteráž stála nynějšího majitele pana Kallenberga 3000 tolarů.“ Že by tedy první žirafa v českých zemích – přinejmenším tedy první zdokumentovaná žirafa – byla spojena s Brnem?

Horečně jsem se pustil do dalšího hledání a zastavil jsem se až u Národních listů z 16. ledna 1863. Nad zprávou, že „první chroust letošní chycen byl 14. ledna t. r. v zahradě p. Engelmayra“, v nich stojí: „Znamenitý zvěřinec p. Kreutzbergův utrpěl značnou ztrátu, jelikož hned první den po jeho příchodu do Prahy pošla velmi krásná mladá žirafa. Bude vycpána a odevzdá se museu Pražskému.“

Jsme tedy zpět v Praze, avšak o jedenadevadesát let dříve, než přicestovala Lenka. Dál do minulosti, z jejíchž hlubin probleskává rok 1828, kdy snad měl Pražanům představit žirafu Holanďan van Aken, se v archívech novin bohužel už neprokoušu. Zkusím to tedy příště z druhé strany, počínaje vůbec první žirafou, kterou roku 46 př. n. l. nechal do Evropy dovézt sám veliký Gaius Julius Caesar.