Jsem jeden z vás, druh na vymření. Stíhá nás jedna morová pohroma za druhou. Feministky nás už léta zatlačují do kouta, prý jsme se tu v posledních několika tisíciletích příliš roztahovali a užívali si. A nyní je prý řada na nich. Návrat matriarchátu. Už nám vzali i nicotné harašení. Člověk, tedy chlap, už se nemůže v klidu potěšit skoro ani pohledem na šumné děvy. Prý je sledujeme vilně a já nevím co ještě. K čemu tu tedy jsou? Abychom si je přece vybírali a bojovali o ně, ne? A teď se z té puritánské Ameriky na nás hrne další pohroma zvaná taktně „mně-taky“. Bude se zkoumat, kdo, kdy a proč a jak se někdo z chlapů dotknul něčí kočičky nebo se ji podíval zpříma do výstřihu na prsa či vysoko na nohy, protože jistě ten zvrhlý lump hned fantazíruje, co ještě skrývá a jaké by to bylo a jak by si zaskotačil. Všichni chlapy jsou vilní a myslí furt jen na jedno. A je to!