Petr Pavel jako chytrá horákyně
Už s blížícím se 28. říjnem nastala opětovná debata, zda bří Mašínové mají dostat státní ocenění nebo ne. Více než 30 let po pádu komunismu část veřejnosti, tedy především té levé či bolševické, odmítá boj obou bratrů proti komunistické zvůli za právoplatný.
Tím pádem však odmítají i samotný třetí odboj jako takový. Vždyť při svém prostřílení na Západ zabíjeli, říkají. A k této části našich občanů zřejmě patří i náš prezident, který komunistům sloužil jako voják. Jenže bří Mašínové se nechtěli bolševickému zlu podvolit a boj proti zlu, podobně jako jejich otec za doby protektorátu, brali za svou povinnost. Tak je hodnotí druhá část naší veřejnosti, ke které patřím i já. Kdyby nebyl bolševický teror s lágry v uranových dolech a poprav bezbranných a nevinných lidí, nebyl by ani třetí odboj a bří Mašínové by se nemuseli probíjet na Západ.
Petr Pavel diplomaticky předeslal, že s oceněním obou bratrů by měl problém. Jinými slovy, že je neocení. Naučil se jednat bez rozpaků, bez zábran, prostě bez skrupulí a tak, aby nějak vyšel vstříc i té druhé části české veřejnosti, použil taktiky chytré horákyně. Bratry nevyznamenal, zato jejich sestru ano. Aspoň někdo od Mašínů, že? Ano, Zdena Mašínová trpěla během komunismu za své bratry, ale dodnes hlasitě říká, že bojovat proti zlu bylo, je a bude, či mělo by být povinností každého z nás.
Prezident si takzvaně nechtěl zadat ani s jednou částí veřejnosti, ale chtěl být dobrý na obě strany, a hlavně sbírat body. Poněkud úsměvné je, že bývalý rozvědčík vyznamenával zejména chartisty a havlisty. Jejich výběr je však vcelku shodný s názory většiny z nás, jen ti Mašínové stále „dělají“ problémy a rozbroje. Prezidentovi poradci, i ten nejvyšší, našli řešení, které by nemělo nikoho urazit, řešení z dob školních škamen, u klasické pohádky Boženy Němcové. To vždy zabere: ani ano, ani ne, ani vlevo, ani vpravo. Na dvou židlích se však nedá dlouho sedět, pane prezidente. Doufám a předpokládám, že v současných válečných střetech, což je vaše parketa, máte zcela jasno, kdo je agresor a kdo je napadený a nesedíte na dvou židlích, jako mnozí evropští vůdci.
Tím pádem však odmítají i samotný třetí odboj jako takový. Vždyť při svém prostřílení na Západ zabíjeli, říkají. A k této části našich občanů zřejmě patří i náš prezident, který komunistům sloužil jako voják. Jenže bří Mašínové se nechtěli bolševickému zlu podvolit a boj proti zlu, podobně jako jejich otec za doby protektorátu, brali za svou povinnost. Tak je hodnotí druhá část naší veřejnosti, ke které patřím i já. Kdyby nebyl bolševický teror s lágry v uranových dolech a poprav bezbranných a nevinných lidí, nebyl by ani třetí odboj a bří Mašínové by se nemuseli probíjet na Západ.
Petr Pavel diplomaticky předeslal, že s oceněním obou bratrů by měl problém. Jinými slovy, že je neocení. Naučil se jednat bez rozpaků, bez zábran, prostě bez skrupulí a tak, aby nějak vyšel vstříc i té druhé části české veřejnosti, použil taktiky chytré horákyně. Bratry nevyznamenal, zato jejich sestru ano. Aspoň někdo od Mašínů, že? Ano, Zdena Mašínová trpěla během komunismu za své bratry, ale dodnes hlasitě říká, že bojovat proti zlu bylo, je a bude, či mělo by být povinností každého z nás.
Prezident si takzvaně nechtěl zadat ani s jednou částí veřejnosti, ale chtěl být dobrý na obě strany, a hlavně sbírat body. Poněkud úsměvné je, že bývalý rozvědčík vyznamenával zejména chartisty a havlisty. Jejich výběr je však vcelku shodný s názory většiny z nás, jen ti Mašínové stále „dělají“ problémy a rozbroje. Prezidentovi poradci, i ten nejvyšší, našli řešení, které by nemělo nikoho urazit, řešení z dob školních škamen, u klasické pohádky Boženy Němcové. To vždy zabere: ani ano, ani ne, ani vlevo, ani vpravo. Na dvou židlích se však nedá dlouho sedět, pane prezidente. Doufám a předpokládám, že v současných válečných střetech, což je vaše parketa, máte zcela jasno, kdo je agresor a kdo je napadený a nesedíte na dvou židlích, jako mnozí evropští vůdci.