Americký režisér Martin Scorsese se se svým nejnovějším filmem Zabijáci rozkvetlého měsíce ponořil do hrůz amerických dějin krvavé likvidace a zneužívání indiánů, původních obyvatel Ameriky. Je to snad jakási snaha o očistu dnešních Američanů? Každopádně je to pokus objektivně nahlédnout do nedávné historie světové velmoci, která vyrostla a bohatla nejen na schopnostech mnohých z nich, ale i z neštěstí jiných. Pokus otevřít veřejnosti krvavou špínu nebo hledat i odpuštění?

Osage, „Lidé středních vod“, byl jeden z mnoha indiánských kmenů žijících od „pradávna“ na dnešním území USA v oblastech Velkých plání. Byli typičtí kočovní lovci bizonů, údajně proslavení jako hrdí a nesmiřitelní válečníci ovládající území mezi řekou Missouri a pohořím Wichita. Žili v klanech, udržovali své duchovní a materiální tradice propletené množstvím rituálů pocházejících z dob mississipské kultury 9.-16. století, z které vzešli. Patří k velké jazykové rodině Siouxů, jako Asssiniboinové, Dakotové, Mandanové, Missuriové, Omahové či Kapóové. Bělošští osadníci a migranti tlačící se na Západ je v průběhu 18. století silou posouvali z jednoho místa na druhý, aby jim nepřekáželi v zakládání farem. V 19. století byli vládou USA násilně vytlačeni z oblasti Kansasu do Indiánského teritoria, pozdější Oklahomy, protože toto území nebylo pro žádné osadníky nijak zajímavé. Jenže v roce 1897 se karta náhle obrátila: na jejich území se našla nafta. A hodně nafty! Pro někoho dar z nebes, pro někoho zkáza z pekla.

Pro národ Osagů to bylo obojí. Ano, americká vláda udělila každému jednotlivci kmene Osage, v celkovém počtu přes 2.000 osob, podíl na těžbě a produkci ropy. Náhle velmi zbohatli a netušili, jak s milióny zacházet. Kupovali drahá auta i s řidiči, cestovali po světě, děti posílali do soukromých škol, utráceli milióny dolarů. Vždyť jen v roce 1920, kdy nastal boom ropy, přinesl pár stovce indiánů na dnešní ekvivalent 400 miliónů dolarů. To přilákalo řadu podvodníků a kriminálníků neštítících se manipulací a vražd. Bělošské bandy nejdříve zneužívali počáteční neschopnosti indiánů ovládat tak velké množství financí, ale rychle přešli na přímé fyzické likvidace indiánů či umělé svatby. Jejich snahou bylo převést indiánské podíly na sebe. Jen v roce 1920 bylo záhadně zavražděno na 18 členů a nikdy se nic nevyšetřilo. Nastala Vláda teroru.

Americký Kongres proto ustanovil pro každého z nich, i když měl méně než 50 % indiánské krve, ochránce. Údajně proto, aby příliš neutráceli. Jak směšné, jak cynické, jak rasistické! Byli z řad místních advokátů a podnikatelů. Jenže kozel zahradníkem. Vhodně manévrovali a odkláněli poplatky z ropy ve výši mnoha miliónů dolarů na sebe, jiní Osage a jejich potomky v 883 rodinách přímo vraždili, stříleli či trávili jedem. Jen v první polovině dvacátých let bylo zabito přes 80 členů Osage a jejich půdu zdědili – i díky pofidérním manželstvím – nebo si připsali jejich opatrovníci. Ani policie nic nevyšetřila. Nebo jejich detektivové byli také zvražděni. Toto zločinecké podsvětí vlastně americká vláda schvalovala.

Teprve časem BOI, pozdější FBI díky jejímu šéfovi E. Hooverovi, zjistila, že za vším stál zločinecký gang kolem rodiny politického bosse v Oklahomě a dobytkáře Williama Haleho, známého jako Král Osagů. Jen malá ukázka děsivého scénáře: Haleovým cílem bylo získat práva a bohatství několika členů kmene, včetně manželky jeho synovce Osage, posledního přeživší ze své rodiny. Aby získal část bohatství, přesvědčil svého synovce Ernesta Burkharta, aby si vzal Mollie Kyle, plnokrevnou Osage. Hale pak zařídil nájemné vraždy Molliiných čtyř sester provdaných za bělochy, jejího švagra, její matky a jejího bratrance Henryho Roana, aby vydělal na pojistkách a právech každého člena rodiny. Další svědci a účastníci byli zavražděni, když se vyšetřování spiknutí rozšířilo. Mollie a Ernest Burkhartovi zdědili všechna práva na hlavu po její rodině. Vyšetřovatelé brzy zjistili, že Ernest plánoval otrávit i svou manželku, aby získal veškerá její práva.

A výsledek? Dva z Haleho kompliců zemřeli před dokončením vyšetřování. Sám byl souzen ve státních a federálních procesech v letech 1926 až 1929, které měly změny místa konání, poroty, odvolání a zrušené verdikty. Nakonec dostal sice doživotní trest (jako Ernest, jehož děti, poloviční Osage, nakonec získaly všechny rodinné podíly), ale v roce 1946 byl podmíněně propuštěn a v klidu zemřel v 1962.

Až v roce 2011 se vláda USA vyrovnala s Osage za 380 milionů dolarů. Dohoda snad posílila i správu majetku kmene a zlepšila komunikaci mezi ministerstvem vnitra a kmenem. Údajně se jedná o největší svěřenecké vyrovnání s jedním indiánským kmenem v historii USA. Sami Osadgeové s režisérem Scorsesem spolupracovali a s výsledkem byli spokojeni. Došlo k nějakému odpuštění či ke katarzi dnešních Američanů?