Ibogain – přírodní psychedelikum mezi Afrikou a Jižní Amerikou

24. 01. 2021 | 12:53
Přečteno 1184 krát
Alkaloid ibogain a několik příbuzných sloučenin se vyskytuje v rostlinách čeledi toješťovité (Apocynaceae), a to zejména Tabernanthe iboga, Voacanga africana, Tabernaemontana undulata a několika dalších rostlinách.

Botanika

Tabernanthe iboga je keř pocházející z Gabonu, dnes rozšířený v západní Africe. Poprvé byl popsán roku 1889 Henrim Ernestem Baillonem.

Voacanga africana je drobný strom rostoucí v tropické části Afriky a poprvé ho popsal Otto Stapf v roce 1894. Ibogain se v něm ale vyskytuje ve velmi malém množství, takže rostlina nemá využití pro přípravu psychoaktivních přípravků. Z rostliny pochází několik dalších alkaloidů, které našly uplatnění v medicíně, jako vinpocetin, který se používá v léčbě Alzheimerovy nemoci, a vinblastin užívaný v onkologii.

Tabernaemontana undulata je rostlina v Brazílii nazývaná „becchete“ a roste v Amazonii. Tradičně se používá v léčbě poranění oka a lovci si přípravky z této rostliny kapou do očí, aby lépe viděli kořist. Toto použití popsal James A. Duke u kmene Ticuna (Brazílie, Peru, Kolumbie).

Užívání

Existuje několik legend o objevení ibogy. Jsou velice podobné těm, které můžeme najít v mytologiích jiných kultur a které se týkají jiných psychedelik. Jedna z legend říká, že iboga byla objevena již před stovkami let díky velmi inteligentním nomádům, kteří přišli z džungle, kmenům v Západní Africe rostlinu ukázali a naučili je ibogu užívat a pak opět zmizeli v džungli. Jiná legenda říká, že mladému lovci se zjevil divočák, lovec po něm hodil oštěp a divočák zmizel v oblaku kouře. Mladý lovec zjistil, že oštěp se zabodl do kořene drobného keře. Mladík kořen vykopal a snědl. Vstoupil do stavu rozšířeného vědomí, ve kterém se mu opět zjevil divočák a udělal z něj prvního šamana ibogy. Další mýtus vypráví, že ibogu seslal na zemi poslední z bohů tvůrců Zame ye Mebege. V jiné báji má iboga původ v africké Velké příkopové propadlině. V této oblasti dle genetiků vznikla lidská rasa a iboga tvořila součást přirozené potravy těchto původních obyvatel. Iboga působila jako katalyzátor jejich vědomí a napomohla jim ke vzniku jazyka, vnímání času i sebe samých.

Z rostliny Tabernanthe iboga se užívá kůra kořene, která se buď přímo konzumuje nebo se mele na prášek, který se pak mísí s vodou a pije v podobě nápoje. První užívání bylo doloženo u kmene Pygmejů, dnes se s tradicí užívání nejčastěji setkáváme u domorodých kmenů v Gabonu, Zairu a Kongu, kteří užívají ibogu v rámci praktikování náboženství Bwiti.

Náboženství Bwiti je stále praktikováno a je trnem v oku křesťanských misionářů. Následovníci kultu Bwiti byli dlouho pronásledováni, náboženství bylo reformováno, přispělo k probuzení národního a antikoloniálního přesvědčení a vzniku nové gabonské republiky. První prezident nově vzniklé republiky byl zasvěcen v náboženství Bwiti, což dále přispělo k jeho znovuobjevení a jeho rostoucímu přijetí. V současné době je náboženství Bwiti vládnoucí elitou dobře přijímáno, protože je vnímáno jako populární náboženské hnutí, udržující a zaručující kmenové hodnoty, které jsou považovány za základ ducha nové republiky. Vládní úředníci, příslušníci policie a armády jsou zasvěcenci Bwiti a pravidelně opouštějí město, aby se zúčastnili nočních obřadů, které se konají v sousední džungli.

Iboga se tradičně užívá v malé dávce po půlnoci. Okolnosti použití se liší kmen od kmene, ale často je užití spojeno s tancem. Během tance často účastník „odpadne“ a musí být odnesen do speciální budovy. Nejasné zprávy o použití ibogy (pod názvem „eroga“) pochází od Britů již z počátku 19. století, nicméně první detailní popisy pochází od francouzských a belgických průzkumníků z roku 1864. Popisují, že válečníci a lovci ho ustavičně užívají, aby se udržovali bdělí. V rámci praktikování náboženství Bwiti se iboga někdy kombinuje s Ayan-Beyen (Elaeophorbia drupifera).

Rituální použití ibogy bylo poprvé popsáno v tisku v roce 1885. Vzhledem ke schopnosti ibogainu potlačovat únavu a příznaky vyčerpání povolily užívání této látky německé koloniální úřady před první světovou válkou u pracovních skupin v německém Kamerunu.

Od 30. do 60. let 20. století byl ve Francii prodáván extrakt z Tabernanthe manii pod obchodním názvem Lambarène. Byl propagován jako fyzický i mentální stimulant a těšil se oblibě mezi atlety zejména po druhé světové válce. Preparát byl stažen z trhu v roce 1966, kdy se stal ibogain ve Francii ilegálním. FDA zařadila ibogain do nejpřísněji kontrolované skupiny psychotropních látek (Schedule I) a Mezinárodní Olympijský výbor ho zakázal jako látku použitelnou k dopingu.

Ibogain byl poprvé izolován roku 1901 z T. iboga Dybowskim a Landrinem. Syntézu jako první vymyslel G. Büchi v roce 1966, od té doby bylo vynalezeno několik dalších metod. V čisté podobě se požívá jako sůl ibogainu (ibogain hydrochlorid).

Do klinické praxe byl uveden chilským psychiatrem Claudio Naranjem v šedesátých letech 20. století a byl jím představen jako prostředek k posílení psychoterapie. O ibogainu jako možném léku na závislosti se začalo uvažovat poté, co Howard Lotsof závislý na heroinu požil v roce 1962 ibogain a zaznamenal zmírnění abstinenčních příznaků. Lotsof se stal jedním z největších propagátorů ibogainu v adiktologické léčbě. Od té doby byl ibogain zkoumán jako prostředek k léčbě závislostí, zejména na heroinu a kokainu, později se o něm začalo mluvit jako o možném řešení tzv. opiátové krize, která postihuje především USA.

Ačkoliv je ibogain ve většině světa ilegální, v „šedé až černé zóně“ existuje celá řada tzv. ibogainových klinik, které nabízí léčbu závislostí. Nacházejí se především v Mexiku, Kanadě, USA, Nizozemí, Jihoafrické republice, Kostarice a na Novém Zélandu. V roce 2015 byla dokonce založena organizace Global Ibogaine Therapy Alliance. Oficiální adiktologické organizace před touto léčbou varují a argumentují, že tato léčba není schválená a existuje při ní riziko úmrtí.

Ibogain se řadí mezi atypická psychedelika, tzn. psychedelika s jiným mechanismem účinku než je serotoninergní agonismus. Mechanismus účinku není zcela objasněn a je zcela jistě kombinovaný, způsobený ovlivněním mnoha neurotransmiterů a neuromodulátorů. Ibogain působí jako inhibitor zpětného vstřebávání serotoninu, dále působí jako κ- a μ-opioidní agonista. Na mechanismu účinku se podílí rovněž antagonismus na NMDA receptorech a antagonismus na α3β4 nikotinových receptorech.

Ibogain se v lidském těle metabolizuje cestou cytochromu P450 na noribogain. Plazmatický poločas ibogainu se pohybuje kolem sedmi hodin. Noribogain je rovněž psychoaktivní, působí jako inhibitor zpětného vstřebávání serotoninu, váže se na opioidní receptory, ale s nižší afinitou, a rovněž ovlivňuje iontové kanály v srdci. Plazmatický poločas noribogainu se pohybuje mezi cca 28 a 50 hodinami. Dlouhý biologický poločas může být ještě prodloužen při současném užívání látek interagujících s enzymy, kterými je metabolizován. Prodloužení už tak vysokého biologického poločasu noribogainu může vést k nežádoucím účinkům nebo je zhoršovat.

Užívání ibogainu je spojeno s řadou úmrtí, což vedlo k zastavení jeho zkoumání. Kardiotoxicita ibogainu je způsobena blokováním draslíkových kanálů v srdci, což vede k prodloužení QT intervalu. Při pokusech na hlodavcích byly prokázány dílčí projevy neurotoxicity, avšak u primátů se žádné takové účinky neprokázaly. Rovněž publikovaná úmrtí po požití ibogainu neprokázala žádnou spojitost s možnou neurotoxicitou. Mezi lety 1990 a 2008 bylo popsáno devatenáct smrtelných případů užití ibogainu, přičemž příčinou šesti úmrtí byla srdeční zástava. Další případové studie stále přibývají.

Deriváty a podobné látky

Coronaridin je přírodní látka obsažená v T. iboga, působí jako agonista na δ- , κ-, υ-opioidních receptorech, dále jako antagonista NMDA receptorů, rovněž má slibné účinky v adiktologii. Další příbuznou látkou je voacangin, který se nachází ve V. africana, T. iboga a dalších rostlinách, používá se jako prekurzor při semi-syntéze ibogainu, rovněž má prokázané účinky pro léčbu závislostí. Zajímavým syntetickým derivátem je 18-MC, který působí jako antagonista nikotinových receptorů. Byl syntetizován v roce 1966 a rovněž je zkoumán v klinickém hodnocení. Nejnovějším derivátem je tabernanthalog (TBG) vyvinutý v laboratoři Davida Olsona na Kalifornské univerzitě.

Tabernanthalog má nižší toxicitu než ibogain a především nemá psychedelické vlastnosti. Zároveň si zachovává biologické vlastnosti zásadní pro léčbu závislostí a depresí a intenzivně zvyšuje neuroplasticitu. Nabízí se otázka, zda absence psychedelických vlastností nebude spíše na škodu. Snaha o vytváření derivátů psychedelik bez psychedelických vlastností je stará jako sám psychedelický výzkum. Nicméně zatím tyto snahy vždy selhaly, protože se zdá, že prožitek psychedelického stavu je nedílnou součástí léčebného procesu.

V roce 2020 se opět rozeběhla klinická hodnocení v indikaci léčby závislostí. Závislosti zůstávají jednou z největších terapeutických výzev současné psychiatrie. Palčivým problémem zejména pro americkou společnost je například tzv. opiátová krize. Ibogain a jeho deriváty jsou tedy cenným nástrojem, který by mohl zásadně změnit léčbu závislostí. Nicméně k jejich nasazení do klinické praxe ještě vede dlouhá cesta.

Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
20. 12. 2020

Literatura

ALPER, Kenneth R.; STAJIĆ, Marina; GILL, James R. Fatalities temporally associated with the ingestion of ibogaine. Journal of forensic sciences, 2012, 57.2: 398-412.
BROWN, Thomas K. Ibogaine in the treatment of substance dependence. Current drug abuse reviews, 2013, 6.1: 3-16.
CAMERON, Lindsay P., et al. A non-hallucinogenic psychedelic analogue with therapeutic potential. Nature, 2020, 1-6.
FERNANDEZ, James W. Bwiti: an ethnography of the religious imagination in Africa. Princeton University Press, 2019.
FREEDLANDER, Jonathan. Ibogaine: A novel anti-addictive compound. J Drug Addict Educ Erad, 2003, 1: 79-98.
KOENIG, Xaver; HILBER, Karlheinz. The anti-addiction drug ibogaine and the heart: a delicate relation. Molecules, 2015, 20.2: 2208-2228.
MAISONNEUVE, Isabelle M.; GLICK, Stanley D. Anti-addictive actions of an iboga alkaloid congener: a novel mechanism for a novel treatment. Pharmacology Biochemistry and Behavior, 2003, 75.3: 607-618.
NARANJO, C. The Healing Journey-New Approaches to Consciousness, ed. R. House, 1973.




Chcete podpořit výzkum psychedelik v České republice? Můžete tak učinit skrze PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik: www.psyresfoundation.eu. Děkujeme.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy