Desatero pro utrácení na Vánoce
Na straně druhé jsou Vánoce obdobím, kdy jsme štědřejší, laskavější, důvěřivější, tudíž přichází doba pro nejrůznější vykuky, šmejdy, lichváře a podvodníky. Bohužel. No a navíc k nám z médií občas promluví nějaký analytik mudrlant, že se ekonomice daří, nezaměstnanost klesá, mzdy rostou, lidé tudíž chtějí bohatší Vánoce a mohou si dovolit vzít si větší půjčky než loni!?! Tak takhle NE. Níže jsem už před časem sepsal takové desatero, respektive 10+1 pravidel, jak na to.
1. Vánoce za svoje. Neberu si půjčku na vánoční dárky ani na Vánoce jako takové, nepodléhám emocím, které jsou v tomto čase všudypřítomné. Vyvaruji se impulsivním nákupům.
2. Vybírám si vhodného věřitele. Pokud si už úvěr musím vzít (připomínám, že musíme jen umřít a platit daně), tak od seriózních institucí – banky, družstevní záložny a značkové nebankovní úvěrové instituce (bankovní kód). Pozor na šedou a černou zónu (predátoři a lichváři). Nový zákon o spotřebitelském úvěru (od 1. 12. 2016) sice snížil maximální sankce při nesplácení (50% max. 200 tisíc), zajistil kontrolu a registraci u ČNB a nově zavedl pro úvěrové společnosti základní kapitál ve výši 20 milionů korun (na trhu působilo 67 tisíc společností, dnes kolem 107), rozšířil se i na mikropůjčky pod 5 tisíc a v neposlední řadě nařídil úvěrovým společnostem důkladněji prověřovat bonitu klienta, nicméně i tak je nutné si svého věřitele důkladně vybírat.
3. Jsem úvěruschopný? Pokud mi nechtějí seriózní instituce půjčit, nikam dál nejdu, neboť zřejmě nejsem úvěruschopný. Dostávám se tak, byť nedobrovolně, do bodu 1) a to je v důsledku dobře. Alespoň mám motivaci se podívat sám na sebe do úvěrových registrů – www.smsvypis.cz, www.kolikmam.cz.
4. Jak si půjčit? Když už si nemohu pomoci a musím si půjčit, čímž poruším bod 1) a navíc mi je seriózní instituce ochotna peníze poskytnout, tak si vyberu správný produkt – pro účely nenadálých výdajů například kreditní kartu, kde se při vrácení peněz v bezúročném období neplatí úroky. Pokud to ovšem nestihnu, úroky jsou tam vyšší. Na tzv. mikropůjčky, které jsou snadno dostupné, vůbec nemyslím. Pozor na akce tipu vánoční úrokové prázdniny, odložené splátky a podobně.
5. Porovnávám, počítám, kontroluji. Bohužel si chci půjčit, vybírám ze seriózních institucí, jsem úvěruschopný a mám vybraný i nejvhodnější produkt. Pak nastává fáze porovnání úvěrových nabídek jednotlivých finančních institucí. Porovnat imaginární věc, jakou je půjčka, lze stejně lehce, jako to dělám při porovnání ceny jakéhokoliv zboží. Úvěr si nikdy neberu pod časovým tlakem a ve stresu.
6. RPSN. Porovnání úvěrových produktů je paradoxně srozumitelnější a jasnější, než spotřebního zboží, protože u úvěrů existuje tzv. RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů), tedy celkové náklady za úvěr vyjádřené ročně v procentech, zatímco u ceny zboží nic takového neexistuje. Následně tak mohu být nepříjemně překvapen nárůstem vedlejších nákladů (pojištění, poštovné, balné apod.).
7. Motivace nulová, splácení ovšem pokračuje. Po opadnutí nadšení z Vánoc, úvěr svědomitě splácím i přesto, že dárky třeba neměly patřičný úspěch.
8. Dluhová spirála klepe na dveře. A teď pozor - nepůjčuji si znovu na splácení původního úvěru na Vánoce. Tím bych se dostal do spirály dluhů, ze které je cesta ven velmi obtížná. Leckdy pak už jen přes exekuce či osobní bankrot.
9. Neopakuji stejnou chybu. V novém roce si každý měsíc budu vytvářet drobnou rezervu na výdaje příštích Vánoc, abych si už nemusel znovu půjčovat a tím tak porušovat bod 1) tohoto desatera.
10. Konzum nebo selský rozum? Vánoce nejsou jen o penězích a nákladech, přemýšlím, jak je šťastně prožít tak, abych se kvůli tomu nezadlužil a následně pak i nezbláznil. Pokud už jsou s Vánocemi spojené vyšší výdaje, směřuji je do zvelebení bydlení, jako určitou investici.
11. Prémie na závěr. Pokud dostanu na Vánoce jako dárek finance v obálce a zároveň jsem se sám kvůli Vánocům zadlužil, použiji významnou část takového dárku (ideálně celý, ale to asi není reálné očekávat) na první lednovou a případně následující splátky úvěru.