I přes výhrady své vlastní legislativní rady schválila vláda novelu zákona o stavebním spoření. Ta významným způsobem mění celý systém stavebního spoření.

Již déle než rok se novela projednává ve sněmovně. Vládní změna spočívá především ve dvou oblastech. Vláda Petra Nečase chce účelově vázat použití státní podpory výlučně na bytové potřeby nebo pro převedení stavebního spoření do 3. pilíře penzijního připojištění. Druhá změna spočívá v otevření trhu se stavebním spořením pro všechny banky, které obdrží licenci od ČNB. A bude to platit i obráceně. Stavební spořitelna se může stát bankou s univerzální licencí.

Důvěra je základ spoření
S první změnou lze v zásadě souhlasit. Pokud stát podporuje účastníky stavebního spoření státním příspěvkem, pak je samozřejmé, že má zájem, aby naspořené peněžní prostředky byly využity s ohledem na primární účel stavebního spoření. Má to však jeden háček. Pokud stát sníží možnosti čerpání úvěrů se státní podporou, pak začne být produkt stavebního spoření méně zajímavý. Přitom je důležité si uvědomit, že díky stavebnímu spoření průměrně vydělávající Češi opět získali důvěru ve spoření. To dokládají i nejnovější výzkumy o oblibě různých typů spoření. Díky státní podpoře, odečitatelnosti z daní a vidině vlastního bydlení se milióny lidí rozhodly část svých příjmů neprojíst, ale ukládat na účet. Výsledky tohoto státem podporovaného produktu jsou velmi dobré a celý systém se osvědčil. Proto by bylo vhodné nabídnout občanům více možností, jak využít naspořené prostředky. KDU-ČSL proto navrhuje, aby bylo možné rozšířit tyto možnosti i na financování vysokoškolského studia, které je čím dál nákladnější, nebo pro začátek podnikání a pro nákup vybavení domácnosti. Pokud by stavební spoření bylo takto změněno, pak by rozhodně bylo i nadále velice sympatickým bankovním produktem a stát by podporoval oblasti, které jsou pro jeho budoucnost důležité.

U sousedů vědí, jak na to...
Druhá změna, spočívající v otevření trhu se stavebním spořením, je podle mého názoru chybným krokem, který může celý systém velmi destabilizovat. Stavební spořitelny mají zákonem omezeny možnosti investic, prakticky nemohou investovat do rizikových derivátů. Tento bezpečný systém stavebního spoření by byl tímto návrhem zrušen a pro klienty spoření to může vést následně ke zvýšení úrokových sazeb. Stará moudrost praví, že když něco funguje, nemá smysl vynalézat něco nového. Stavební spoření získalo u lidí důvěru (miliony uzavřených smluv hovoří za vše). Existuje zde fungující síť stavebních spořitelen. Proč tedy tyto skutečnosti nevyužít pro naši budoucnost? Nemusíme hledat inspiraci pouze v Chile nebo Velké Británii, stačí se podívat za humna k našim sousedům. V Německu celý systém pracuje velmi dobře a potíže nepůsobí. Není důvod, proč by se neujal i u nás. Stavební spoření je výborný bankovní produkt, nepotřebuje zásahy, které chce nyní ministr financí Kalousek zcela nepochopitelně prosadit - naopak. Bylo by dobré rozšířit využití stavebního spoření na důležité věci, tedy nejen na bytovou výstavbu a zajištění na penzi, ale také jako nástroj podporující vzdělání, podnikání a ty, kteří se chystají založit rodinu. Vůči lidem v produktivním věku, kteří chtějí vzdělání a rodinu, je však náš stát pozoruhodně apatický.