Jak na tom opravdu Česká republika je?
Kvalita života je přesně tou hodnotou, kterou se KDU-ČSL řídí ve své politice.
Levice i pravice se soustředí především na konzum, což nemyslím negativně, ale prostě jako fakt. Byť jedni vidí cestu k prosperitě v ekonomické svobodě a druzí v solidárním přerozdělování.
My jako konzervativci uvažujeme spíše hodnotově. Před čtvrtstoletím to pregnantně formulovat Josef Lux: “Život kolem nás není možné vtěsnat jenom do ekonomických kategorií”.
Kvalitu života opravdu nelze měřit pouze HDP. Svědčí o tom také fakt, že řada nejbohatších zemí je na tom z hlediska kvality života nevalně. A i u nás se pocit spokojenosti s životem vyvíjí v rozporu s růstem bohatství. Podle mě je důležité, abychom se soustředili zejména na sociální kapitál, tedy na budování oné sítě vztahů, která dává jedinci pocit fungujícího společenství. A také na obranu osobní svobody. Je docela možné, že za stagnující, či v některých parametrech dokonce klesající kvalitou života je právě špatný vývoj sociálního kapitálu a pocit ohrožení osobních svobod a jistot.
Zmiňovaný sociální kapitál, tedy zakořenění ve společnosti, ochota pomáhat druhým, jistota, že druzí pomohou mně … Ano, to je náš program. Do kterého patří především rodinná politika, protože rodina je základ všech sociálních vazeb. To, že se rodí málo dětí, je do velké míry zaviněno právě i deficitem sociálního kapitálu, nejistoty ohledně budoucnosti světa, do nějž děti přivádíme. Do našeho programu patří také vzdělání a výchova nové generace a v neposlední řadě slušnost v politice, protože často zde o nějakém sociálním kapitálu vůbec nelze mluvit.
Důležitá je také podpora osobní svobody, protože to je to, za co jsme v roce 1989 bojovali. Tedy doufám, že to tak platí, protože dnes to často vypadá, jako by mělo jít jen o onu ekonomickou prosperitu. Což je sice podmínka nutná, nikoli však postačující k vysoké kvalitě života. Myslím si, že i v obraně svobody se snažíme. Ve Sněmovně bojujeme za práva opozice a za dodržování demokratických procedur a odmítáme řídit stát jako firmu, protože firemní kultura velkých korporací jde vždy proti demokracii. Obecně odmítáme radikalizaci společnosti, což je cesta k vládě pevné ruky. V současném často zmiňovaném sporu o islám zastáváme stanovisko, že na prvním místě je respekt k občanským svobodám a lidským právům, což platí jak pro hosty, tak pro domácí. Důležitá je také politická kultura, čímž myslím nekomentování rozsudků, nepohrdání jakoukoliv z občanských a politických svobod v projevech politiků, natož pak vyhrožování komukoliv.
Pro mě osobně znamená udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života schopnost obnovovat a rozvíjet naše zdroje a náš potenciál rychleji, než se stíhají vyčerpávat a zastarávat. Což si jako lidovec a vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace vykládám tak, že potřebujeme bojovat s demografickým deficitem a musíme daleko více investovat do vzdělávání a vědy. Děti jsou přece radost, naděje a budoucnost. Nové vynálezy nám pak ulehčují život.
My jako konzervativci uvažujeme spíše hodnotově. Před čtvrtstoletím to pregnantně formulovat Josef Lux: “Život kolem nás není možné vtěsnat jenom do ekonomických kategorií”.
Kvalitu života opravdu nelze měřit pouze HDP. Svědčí o tom také fakt, že řada nejbohatších zemí je na tom z hlediska kvality života nevalně. A i u nás se pocit spokojenosti s životem vyvíjí v rozporu s růstem bohatství. Podle mě je důležité, abychom se soustředili zejména na sociální kapitál, tedy na budování oné sítě vztahů, která dává jedinci pocit fungujícího společenství. A také na obranu osobní svobody. Je docela možné, že za stagnující, či v některých parametrech dokonce klesající kvalitou života je právě špatný vývoj sociálního kapitálu a pocit ohrožení osobních svobod a jistot.
Zmiňovaný sociální kapitál, tedy zakořenění ve společnosti, ochota pomáhat druhým, jistota, že druzí pomohou mně … Ano, to je náš program. Do kterého patří především rodinná politika, protože rodina je základ všech sociálních vazeb. To, že se rodí málo dětí, je do velké míry zaviněno právě i deficitem sociálního kapitálu, nejistoty ohledně budoucnosti světa, do nějž děti přivádíme. Do našeho programu patří také vzdělání a výchova nové generace a v neposlední řadě slušnost v politice, protože často zde o nějakém sociálním kapitálu vůbec nelze mluvit.
Důležitá je také podpora osobní svobody, protože to je to, za co jsme v roce 1989 bojovali. Tedy doufám, že to tak platí, protože dnes to často vypadá, jako by mělo jít jen o onu ekonomickou prosperitu. Což je sice podmínka nutná, nikoli však postačující k vysoké kvalitě života. Myslím si, že i v obraně svobody se snažíme. Ve Sněmovně bojujeme za práva opozice a za dodržování demokratických procedur a odmítáme řídit stát jako firmu, protože firemní kultura velkých korporací jde vždy proti demokracii. Obecně odmítáme radikalizaci společnosti, což je cesta k vládě pevné ruky. V současném často zmiňovaném sporu o islám zastáváme stanovisko, že na prvním místě je respekt k občanským svobodám a lidským právům, což platí jak pro hosty, tak pro domácí. Důležitá je také politická kultura, čímž myslím nekomentování rozsudků, nepohrdání jakoukoliv z občanských a politických svobod v projevech politiků, natož pak vyhrožování komukoliv.
Pro mě osobně znamená udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života schopnost obnovovat a rozvíjet naše zdroje a náš potenciál rychleji, než se stíhají vyčerpávat a zastarávat. Což si jako lidovec a vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace vykládám tak, že potřebujeme bojovat s demografickým deficitem a musíme daleko více investovat do vzdělávání a vědy. Děti jsou přece radost, naděje a budoucnost. Nové vynálezy nám pak ulehčují život.