Byl jsem vychován v tom, že víra je soukromá věc. V poslední době se však roztrhl pytel s teology amatéry, kteří se nadmíru zajímají o to, jak to lidovci mají s těmi křesťanskými hodnotami.

Zejména, zda snad nejsme nějací zakuklení muslimové. Ona víra v Boha je tak nějak automaticky podezřelá, že? Zatím posledním přírůstkem je text jakéhosi obskurního serveru, který se mým jménem snaží tvrdit, že jsem se vzdal křesťanství a preferuji islám.

Text, pod který mě podepsali, je tak zmatený, že jsem si musel nechat zjistit, zda je ten sever pro, či protiimigrantský. Pokus o ironii totiž umožňoval obojí výklad. Prý platí to druhé. Samozřejmě jsem nic z toho, co píší, neřekl. Nestálo by mi to za reakci. Nebýt toho, že v dnešní době, plné konspiračních teorií, se vždy najde někdo, kdo tomu uvěří a bude se mě vážně ptát, proč už nechci být křesťanem.

Tak tedy: křesťanem jsem a budu. Ostatně křesťanství je spolu s antickou filosofií a římským právem jedním ze tří základních pilířů naší civilizace. Zdroj morálky, spravedlnosti a vědeckého myšlení. Křesťané zrušili otroctví, dali světu lidská práva, poslali raketu na Měsíc. Křesťanská Evropa zastavila muslimskou expanzi. Kdo jednou přijal křesťanské hodnoty, sotva se jich vzdá. Nic z toho autoři nejapných hanopisů nikdy nepochopí...