Českou republiku nedávno navštívil premiér Maďarska Viktor Orbán. Jako předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsem byl součástí delegace, která ho oficiálně přijímala v Senátu. Pro nedostatek času nebyl prostor pro otázky ani od senátorů, ani ze strany novinářů.

Blíží se evropské volby, a tak bych některé otázky rád nabídl do veřejné debaty u nás.



Maďarské volby neprobíhaly férově

Parlamentní volby v roce 2018 probíhaly v Maďarsku nestandardně. Maďarsko si za ně vysloužilo kritické hodnocení ze strany oficiálních pozorovatelů mise organizace OBSE. Ukázalo se, že kandidáti vládní strany Fidesz zneužívali svého postavení i státních institucí. Kandidáti opozice nedostali dost prostoru ve sdělovacích prostředcích. A tak hrozilo, že každý, kdo byl proti straně Fidesz, byl rovnou proti státu. Tak to v otevřené politické soutěži být nemá.

Přijal premiér Orbán opatření, aby byly příští volby férové? Jak se na ně maďarská vláda připravuje? Aby se situace narovnala, občanská společnost a spravedlivá soutěž politických stran musí dostat více prostoru.

Čínské investice můžou být nebezpečné

Viktor Orbán před německými průmyslníky prohlásil, že při zjevné neochotě Evropské unie investovat ve Střední Evropě se Maďarsko může obrátit na Čínu.

Doporučení Mezinárodního měnového fondu přitom vyznívá přesně opačně. Spolupráce s Čínou v oblasti investic může být zrádná, protože věřitele dostává do velmi nevýhodné závislosti na Pekingu. O dluhové pasti pro země, které přijaly investice z Číny, mluví otevřeně i americký Senát. Senátoři citují větší množství zemí, které přijaly nabídku Číny uzavřít investiční projekty a nakonec se dostaly do velkých rozpočtových potíží (Džibouti, Srí Lanka, Pákistán, Černá Hora).

Možná měl pan premiér příležitost se seznámit s projektem čínské investice pro dálnici z Varšavy na německou hranici, který nebyl nikdy dokončen, nebo o čínských investicích pro Liverpool, které se nikdy nenaplnily.

Huawei je vážným bezpečnostním ohrožením

Ve svém nedávném projevu premiér Orbán prohlásil, že obrana Evropy je jednou z největších výzev pro státy Evropy. Jak si tuto obranu představuje v oblasti kybernetických hrozeb, když v Maďarsku nedávno založila své evropské centrum firma Huawei?

Huawei se pro některé spojence v rámci NATO stala vážným bezpečnostním ohrožením. Z USA nedávno zazněl apel k omezení spolupráce. Firma proniká i do dalších zemí Evropy, své zakázky má i v České republice.

Všiml si Viktor Orbán nebezpečí, kterému svou bezvýhradnou podporou byznysu s Čínou pomohl na svět?

Maďarsko jedná problematicky

Budapešť způsobila velké pozdvižení svým rozhodnutím udělit pobyt synovi šéfa rozvědky Ruské federace Sergeie Naryškina nebo osobám blízkým syrskému prezidentovi Bašáru Assadovi. Žádný z těchto politicky velmi citlivých případů patrně Budapešť nemohla řešit bez konzultace přímo s premiérem Viktorem Orbánem. Podobně působí i rozhodnutí udělit politický azyl někdejšímu premiérovi Makedonie, který měl být souzen za korupci. Připomínám, že máme všichni zájem, aby se v Makedonii každý mohl dovolat spravedlnosti, i kdyby tam předtím byl třeba premiérem.

Jak si tedy Orbán představuje společný prostor bezpečnosti a právního státu, když odsouhlasil udělení politického azylu aktérům, kteří pracují proti rozšiřování prostoru sdílených pravidel a právních záruk? Posiluje, nebo naopak oslabuje právní stát podobným rozhodnutím?

Vláda svěřila výstavbu nových bloků Rosatomu

Energetická bezpečnost je mimořádně důležitá oblast pro hospodářství celé země, jak se ostatně píše v Bezpečnostní strategii, kterou Maďarsko přijalo v roce 2004. Vláda se v roce 2015 rozhodla svěřit výstavbu nových jaderných bloků ruské společnosti Rosatom.

Zajímalo by mě, jaké jsou dosavadní zkušenosti z jednání s ruským dodavatelem. Podle všeho došlo k uzavření smluv, které zatím zůstávají v utajení dokonce i pro spojence Maďarska v rámci EU.

Podnikatel z Orbánovy blízkosti pohádkově zbohatl

Do hledáčku mezinárodní komunity se dostaly otazníky kolem využití evropských fondů, zejména po reportáži o maďarském podnikateli, který na přijímání dotací pohádkově zbohatl a který patřil do nejbližšího kruhu premiéra. Případu se věnovali novináři agentury Bloomberg.

Otázkou zůstává, nakolik Viktor Orbán o těchto praktikách věděl a nakolik je případně aktivně podporoval. Co za opatření navrhl jako premiér pro odpovědnější nakládání s evropskými prostředky? Na podezření z rozsáhlé korupce maďarský premiér podle všeho zatím otevřeně neodpověděl.

Vláda změnila základní normy

Od roku 2010 maďarská vláda zcela od základů upravila pravidla pro občanskou společnost a její financování, provedla rozsáhlou reformu justice a novelizovala zákonný rámec pro svobodu slova. Každé z těchto rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky doma i v zahraničí a každé mělo velký dopad na celou společnost.

Znakem občanské společnosti je mimo jiné respekt k iniciativě občana a k občanským - tedy nevládním - iniciativám. V Budapešti vidíme, že se prosazuje něco jiného. A sice téma národní identity a omezování svobody spolčování. Sílí ostražitost veřejné moci k nevládním organizacím. Roste tlak proti svobodě slova a proti svobodě univerzitního bádání. I proto nás musí zajímat odchod Středoevropské univerzity z Budapešti. Nejde jen o instituci, ale i o tisíce studentů, stovky profesorů a o bohatou knihovnu, která mohla okysličovat celou společnost.

Jak jde dohromady omezování svobod a faktické zavření univerzity s tím, že se Viktor Orbán v posledních letech začal prezentovat jako zastánce křesťanské Evropy? Křesťanská demokracie po válce přeci pomáhala usmířit Evropu i tím, že dávala tolik důraz na svobodu, odpovědnost a solidaritu. V projevech Viktora Orbána z poslední doby není slyšet křesťanský demokrat, ale mluvčí nějaké skupinové identity. Mluví za evropské křesťanstvo. A to, jak známo, má ke křesťanské demokracii opravdu hodně daleko.

Jaké vlastně principy přesně vzato obhajuje Viktor Orbán? Najde se tam kromě skupinové identity, nebo například té „maďarskosti“ i odkaz na nějaké obecnější hodnoty, které bychom mohli sdílet i my?

Pochopit dnešní Maďarsko je důležité

Proces změn v maďarské společnosti je nesmírně bohatý a složitý. I proto mě mrzí, že jsme s Viktorem Orbánem neměli možnost probrat vše podstatné.

My, Češi, potřebujeme mluvit jak s představiteli oficiálních institucí, tak i nevládních organizací v Maďarsku. Jen tak pochopíme, do jaké míry je kurs dnešního Maďarska v souladu s našimi dlouhodobými zájmy. Mohli bychom hodně ztratit, kdybychom současný maďarský kurs šmahem odmítali. Ale ztratili bychom i tehdy, kdybychom ho podporovali jen proto, že je to pro nás nejpohodlnější.


Téma jsem podrobně zpracoval jako podcast, který najdete na mém webu www.pavelfischer.cz.