Dětství po roce 1968

17. 08. 2008 | 14:37
Přečteno 4546 krát
Vážně už si nepamatuji, co jsem dělal 21. srpna 1968. Rád bych posloužil tklivou osobní vzpomínkou, ale vlastně ani nevím, jestli jsem si ten den hrál spíše s medvídkem nebo s hasičským autem.

S autem asi ne, to jsem dostal až ke druhým narozeninám. Takže to asi přece jen byl medvídek anebo možná plyšová kočička od strejdy Karla z Vídně. Zato si ale pamatuji, kdy jsem poprvé slyšel termín „Sovětský svaz“. Bylo to ve věku asi tří let z televizních zpráv. Zaujalo mě to: koho svázali, proč, a kdo to jsou ti Sověti? Představoval jsem si nebožáka přivázaného k mučednickému kůlu, kolem kterého křepčí příslušníci divokého indiánského kmene Sovětů. Trochu mě mátlo, že televize Sovětský svaz chválí, takže jsem logicky usoudil, že to budou asi hodní indiáni, kteří zajali nějakého padoucha.

Zhruba ve stejné době se v televizi mluvilo o jakési „buržlázii“. Nejdřív jsem myslel, že se jedná o nemoc, ale v televizi říkali, že buržlázie někoho vykořisťuje. Aha: takže Buržlázie je nějaká zlá ženská, která křičí na lidi a bere jim prachy. Slovo „prachy“ jsem pochytil od tety, která si stěžovala, že už je zase nemá. Chtěl jsem se zeptat, jestli jí prachy sebrala Buržlázie, ale nakonec jsem si to rozmyslel.

V televizi mluvili o dělnické třídě, o které jsem měl naopak dosti přesné představy: dělníci odpoledne ukončí práci v továrně, a pak těm unaveným chudákům někdo řekne, že ještě musí do školy. Dělníci si sednou do třídy a pak poslouchají nějaké nudné řeči. Něco podobného jsem jednou zažil s maminkou, která sice nepracovala v továrně, ale jednou mě na podobnou přednášku vzala, protože mě neměl kdo hlídat. Tlustý plešatý pán tam zase něco povídal o Buržlázii a byla to opravdu velká nuda. Třída dost trpěla, i když možná nebyla úplně dělnická. Kreslil jsem si propiskou na papír a litoval, že s sebou nemám aspoň plyšovou kočičku.

Dospělí lidé dělají divné věci, říkal jsem si v předškolním věku dost často. Vydrží celé hodiny poslouchat něco, co nedává smysl, a nejenže neodejdou, ale ani si s sebou nevezmou žádné hračky. V televizi pořád pouštějí samé soudruhy, kteří říkají, jak se máme dobře. Přitom samozřejmě od tety vím, že prachy nejsou, a komu budu věřit víc – tetě, nebo soudruhovi z televize?!

Z naší rodiny existoval jen jeden člen, který evidentně prachy měl. Byl to strejda Karel z Vídně, který se čas od času objevil na návštěvě. Na podzim přijížděl v dodávce se dvěma psy a loveckou puškou. Nikdy nezapomněl naložit dodávku nějakými dárky. Autíčka značky Matchbox mám dodnes (díky, strejdo.)

Karel byl obchodník a slušně vydělával, druhý strejda Franta z Besigheimu u Stuttgartu vydělával jako zedník méně, ale ani on nezapomněl vždycky něco přivézt. Napadlo mě, že kdyby žil u nás, asi by taky musel chodit do dělnické třídy a neměl by nádherně nablýskaný vůz značky Volkswagen „Brouk“ v nádherné modré metalíze. A pak ještě občas jezdila Alice z Vídně, Höpflerovi, co kdysi mívali dům v sousedství, a pak ještě další, na které už si nevzpomínám. Všichni přijížděli ze Západu, o kterém v televizi říkali, jak se tam lidé mají špatně.

Někdy zhruba na začátku školního věku jsem došel k nezvratnému názoru, že televizi se nedá věřit, a kdoví, zda Sovětský svaz je opravdu hodný. Tehdy jsem už samozřejmě věděl, že Sověti nejsou žádní indiáni, ale ve skutečnosti Rusáci, co kolem našeho domku v Blšanech každou chvíli jezdí na vojenské cvičení a zpátky. Bezstarostné dětství končilo a začal mnohaletý trest v podobě povinné školní nudy, proti které byla dělnická třída maličkostí.

Dodnes mi přijdou šokující a nevysvětlitelné dvě věci. Za prvé – jak to, že ti indiáni z kmene Komančů, co tu tenkrát vládli, byli tak hloupí? Vždyť jejich propagandu dokázalo prokouknout i předškolní dítě. Za druhé – jak to, že dospělí lidé se tenkrát chovali podřízeně jako poslušné děti ve škole? Vždyť nedokázali ani bojkotovat ta třeskutě nudná politická školení a schůze. Chápu existenční obavy, naše rodina byla sama přímo postižena propuštěním z politických důvodů. Ale kdyby tenkrát lidem vydrželo odhodlání déle než týden, Komančové by si tolik nedovolovali. Vždyť nebylo nutné vzít do ruky zbraň a stavět barikády, pasivní odpor samotný by hodně dokázal.

Češi později rádi sváděli všechnu vinu na Rusy, ale to není fér. Ruských vojáků u nás bylo hodně, ale nikdy přímo nevykonávali moc nad českým národem. Nikdy nechodili do českých úřadů, podniků nebo škol, aby říkali „musíte dělat to, a nesmíte dělat ono“. Na rozdíl od Němců za nacistické okupace neposílali lidi do vězení nebo koncentráků.

Špinavou práci dělali Češi a Slováci sami. Byli to Češi, kdo věznil jiné Čechy, kdo pronásledoval „politicky nespolehlivé“, kdo vyhazoval učitele ze škol, ředitele z podniků a novináře z médií jen proto, že nepodepsali souhlas se vstupem sovětských vojsk. Byli to Češi, nikoli Rusové, kdo neprodyšně uzavřel západní hranice; a Češi stříleli do vlastních lidí, kteří se pokoušeli uniknout na svobodu ze socialistického „ráje“.

Rusko se v roce 1968 projevilo jako predátor na mezinárodní úrovni, ale mezi Čechy se našlo příliš mnoho drobných mrchožroutů na úrovni lidské. Nikdo nenutil ruské pomahače z řad Čechů a Slováků, aby byli tak aktivní a nekompromisní, jací byli. Žádný jiný sovětský satelitní stát nezaznamenal tak fanaticky oddaný stupeň kolaborace, která šla daleko za rámec požadavků Kremlu.

V roce 1968 nás Rusové připravili o pocit relativní svobody, ale v následujících letech a desetiletích jsme sami sebe připravili o čest. Měl jsem relativní štěstí, že nejhorší časy ruské okupace jsem prožil jako dítě, ale většina mých starších spoluobčanů to odnesla zlomenou páteří a zlomeným svědomím. A i když je to už dlouho, zranění stále bolí.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

RUMCAJS napsal(a):

No, já si ještě pamatuju, jak soužka učitelka nás učila o Leninovy (první třída). Dozvěděl jsem se, že se jedná o kouzelného dědečka, co bydlí na vysokém kopci a dává pozor, aby se všem vedlo dobře. Doma mi to zas převyprávěli trochu jinak a já nevěděl, jestli je nemám naprášit. To víte. Slibná kariéra jiskřičky ...
17. 08. 2008 | 15:21

vlk napsal(a):

Kdyby nebylo toho poněkud rádobyvtipnědětského úvodu - řeknu : bingo!
O tomhle to skutečně bylo.
O tomhle bylo těch 40 let....

Bohužel se stejnou mentální připosraností /pan Stejskal promine/ přistupujeme k problémům dneškka a k velkým mezinárodním autoritám.
Dobrý den majore Radarine, takjsme se už zase dočkali...

jo a ještě drobnost. Koukám, že Blšany jsou vesnice, kde se rodí neobyčejný počet geniů na metr čtvereční.Ve středu sem měl tu čest touhle podivuhodnou vesnicí projíždět... Pane Kohoute, škoda, že jste neporadil panu Chvalovskému, že invetsovat těžké miliony do fotbalového zázemí ve vesnici jako jsou Blšany, jsou prostě hloupě vyhozené peníze?
17. 08. 2008 | 16:14

yan napsal(a):

Jak to jen nejlépe říci.. :

..let's play again..! :o)
17. 08. 2008 | 17:24

Karel napsal(a):

O to víc tito mrchožrouti a jejich potomci dnes zase musí zase stát neochvějně na té správné straně a příkladně mávat v prních řadach těmi správnými fanglemi a agresivně vyřvávat na jiné názory.

Chci nejen radar, chci i rakety soudruhu, pardon Mister Topolánek.
17. 08. 2008 | 17:31

Romantik napsal(a):

Autor blogu svým myšlením chyboval jako dítě a názorově chybuje i dnes. Ideologické krmení před 89 odpovídá uhlazenému krmení současné politické gaRNITURY nám málo-potřebným nebo nepotřebným občanům. I řada mých známých byla kdysi zlomena, ale řada dalších se láme dnes. Kolaborace, donašečství, leštění klik, vlez...někamství, povýšenectví, pomlouvačství v různých modifikacích platí i do r.2008. Co stím p. Kohout?Jednoduché je omílat stále r. 48, 68, 89. Staří si myslí své, mladí žijí, kromě historiků nebo potřebných, ze současnosti a budují svoji existenci. Ať kašlou na Lenina, neberou si příklady různých pitomců z minulosti i současnosti, ať jsou sami sebou. Slogan NA VĚČNÉ ČASY neexistuje jak směrem na východ tak i západ. A víru by měli omezit jen na blízkou rodinu a v sebe.Možná si tak připraví lepší budoucnost a nebudou třeba v roce 2015 hodnotir r. 89 jako tragedii.
17. 08. 2008 | 18:23

Josef K. napsal(a):

Pokud jsou příspěvky pana Kohouta a pana Sokola opravdu vědomím o vlastní historii, a je to více než pravděpodobné, pak je to jen další potvrzení vítězství normalizace. Ostatně v případě pana Sokola, kdo se v roce 1978 mohl stát advokátním koncipientem, že???
U pana Kohouta zaráží to moralizování, není totiž jasné z jaké pozice, jen tak??? bez vize??? Tu nemá celá česká společnost, neboť vize je pro ni jakýsi postsocialistický přežitek....Ale sám už jen štěkám, tak jo, je načase přestat...
17. 08. 2008 | 18:49

mirek napsal(a):

Sakra, psát to Kohoutová,tak řeknu slepice.
17. 08. 2008 | 20:44

LEVAK napsal(a):

Deník Guardian srovnal Husáka a Bushe. Bush prohrál
Tenisová legenda Martina Navrátilová inspirovala svým výrokem o nedemokratických poměrech v USA britský list k srovnání československé totality se současnou americkou administrativou.
Žít v současných Spojených státech je jako žít za komunistů, prohlásila tenistka Martina Navrátilová v jednom z mnoha rozhovorů, které loni poskytla. Nezapomněla také dodat, že se za amerického prezidenta a způsob, jakým zemi vede, stydí.
Deník Guardian ji vzal za slovo a ve svém čtvrtečním vydání se zamyslel nad tím, zda se skutečně dá srovnávat Husákovo Československo v roce 1975 a současné Spojené státy prezidenta George Bushe.
"To jsou silná slova," komentuje deník vyjádření tenistky, která v osmnácti letech emigrovala do Spojených států a letos znovu získala ztracené české občanství.
Jak Guardian k srovnání přistoupil? Podívejte se sami na několik příkladů:
Gustáv Husák a jeho režim v tehdejším Československu čelili všeobecné nespokojenosti, přesto ve studii z roku 1974 se ukázalo, že Husáka a jeho režim podporuje 15 procent obyvatel. Mezi nimi byli hlavně důchodci, byrokraté, kariéristé a ideologové. George Bush má v současnosti podporu asi 30 procent Američanů, podle některých průzkumů dokonce jen 19 procent.
Československé zdravotnictví bylo za Husáka zdarma k dispozici pro všechny, píše Gurdian, v Bushově Americe nemá zdravotní pojištění 16 procent obyvatel, pojištění dalších téměř 6 procent není dostačující.
I když v 70. letech československá životní úroveň rostla, nestačilo to k uspokojení obyvatel, kteří prahli po občanské svobodě. Zato v dnešní Americe, kde životní náklady rostou, "kult spotřeby" stále uspokojuje populaci, která je nevšímavá k ukrajování své svobody.
V podobném duchu deník Guardian pokračuje: Československo v roce 1975 překonávalo hospodářské plány pětiletky a mělo plnou zaměstnanost. Ameriku oproti tomu trápí recese a jen za letošní únor ztratilo zaměstnání 101 tisíc osob.
Vydávání československých víz bylo v polovině 70. let řízeno svévolí státu. Odmítnutí z různého důvodu, často nepohodlnosti pro režim, byla ospravedlňována "zájmy bezpečnosti státu". Podle Americké unie občanských práv vláda Spojených států v současnosti využívá Vlasteneckého zákona, aby zabránila "nevyhovujícím osobám" ve vstupu na americké území.
Jako poslední bod srovnání Husákova Československa s Bushovou Amerikou si britský Guardian zvolil mučení. V Československu nebylo mučení vězňů oficiálně schváleno, přesto bylo nástrojem státní politiky. Ve Spojených státech, jak píše deník, je mučení oficiálně povoleno. Autor naráží na část zákona, která povoluje kontroverzní techniky výslechů, jako například waterboarding. Ten ochránci lidských práv označují za mučení.
17. 08. 2008 | 21:11

Englishman napsal(a):

Levák: To, že Guardian řídí smečka pologramotných bolševiků, je všeobecně známo. Ale proč tady tu pitomost opakujete vy, vskutku nechápu.
17. 08. 2008 | 21:29

Blue Jay napsal(a):

To Englishman,

To bylo drsne, ale Levak co zije v CR to stejne nepochopi. Bude hledat stare vytisky Daily Worker. Takovych levaku jsou v CR porad stotisice. Jsou jak zombies.
17. 08. 2008 | 22:45

Jan napsal(a):

Mně se tento příspěvek pana Kohouta líbí. A rád čtu jeho ekonomické anylýzy a kometáře.
A k těm ostatním diskusním příspěvkům, které se prolínají všemi blogy na aktualne.cz: pánové (nebo i dámy?), co vám to dává, být takto proti všemu a všem? Pocit, že jsem nejchytřejší ze všech? Nebo příjemný pocit sounáležitosti, že je "nás takových" slušné stádečko? Jenže to není žadný program, tedy v případě potřeby konat jsou takové názory k ničemu...
18. 08. 2008 | 01:17

Vico napsal(a):

Tentokrát pan Kohout sklízí kritiku nezaslouženě. Myslím, že přesně vystihl stigmata, která posledních 70 let na našem národu ulpívají. Jen je třeba dodat, že ulpívají dál i po roce 1989. Někdy nejsou skoro vidět, ale pak znovu a znovu vystoupí z útěšné šedi v plné kráse. Za hloubku normalizace si můžeme sami. Stupeň servility musel snad být neúnosný i pro Kreml. Prý naši diplomaté v OSN vždy uctivě povstali, když kolem procházel představitel SSSR. Ten mlčky prošel, aniž si možná vůbec všiml poddanského gesta našich "reprezentantů". To bylo vskutku na blití.Obdobnou nevolnost ale musel mnohý pocítit, když naše ministryně obrany předala americkému prezidentovi oslavnou píseň věnovanou americkému radaru. Bože, jak já jsem se zase styděl!
18. 08. 2008 | 10:27

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem dva urážlivé výkřiky, které byly v rozporu s posláním zdejších stránek, i.e. poskytovat prostor pro korektní a věcně vedenou diskusi (viz Kodex diskutujících).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
18. 08. 2008 | 11:59

Brundibár napsal(a):

Pro LEVAK:

Mezi dnešními USA a socialistickým Československem je jeden zásadní rozdíl - z USA můžete kdykoliv odcestovat, usadit se, kde je vám libo a až vás to přestane bavit, tak se klidně vrátit. Americké právo nezná trestný čin "Opuštění republiky". Tuto svobodu "Husákovské Československo" svým občanům odpíralo...
18. 08. 2008 | 13:30

historik napsal(a):

AUTOROVI:

Vtipné? Když nemůžu být první, nebo středem zájmu, když se holt ani s nejlepšími, opakovaně ověřovanými schopnostmi nemohu prezentovat, že jsem byl ten správný liberál už v srpnu 1968, protože by mě to, jako jednoročnímu, nikdo nevěřil, tak to alespoň těm, kteří vzpomínat jako dospělí budou, někteří třeba i povídat co, třeba i proti okupantům dělali, tak to alespoň zdiskontuji zesměšněním celé věci.

Tudíž to tozehraji tak, že nevím, zda to byl medvídek nebo autobus, ale vím, jsa bystrý, liberální Wunderkind, že to pak byl Svaz, od svázati, tedy indiány.

Autor by si měl více věřit, že i v tak ranném věku jednoho roku může být pravověrným pravičákem včetně Lafferovy křivky. Jen mít ego ještě větší a sebejistější.

Spolehlivou a úspěch v naší zemi skoro garantující strategií je vzít si příklad, třeba i kopírovat Otce-zakladatele našeho polistopadového, opravdu, ale opravdu nejryzejší, tedy údajnými zkušenostmi s čsl. komunismem do křišťálové čistoty dovedené domácí formy liberalismu, ze kterého se může svět, včetně hrdého Západu, učit.

Vzorem je českými matkami, ženami, mladými podnikateli i "podnikateli", ráznými boys z netopolánkova křídla vedení ODS, stejně jako autorem milovaná hlava našeho státu, svátost svého manželství s Lívií Rosamundou Mištinovou-Klausovou jako oko v hlavě střežící, Václav Klaus.

Ten ve svém "Místo autobiografie: určující momenty a vlivy" z 8.9.1998 ze sebe, stěží jednoletého, udělal účastníka odboje proti heydrichiádě takto:

"Narodil jsem se v roce 1941 téměř přesně v den, kdy Německo napadlo Sovětský svaz, tedy
ve válce. Nebyly to pro naši zemi a pro mé rodiče chvíle snadné, ale z války si toho sám moc
nepamatuji. Vybavuje se mi jeden, zcela zvláštní pocit z jakési noční návštěvy či kontroly u nás doma
(dodatečně jsem pochopil, že to bylo v době heydrichiády) a i malé dítě na úleku a zděšení obou rodičů
pochopilo, že se jedná o něco zcela mimořádného a o něco moc špatného."

Nu a do Povstání v květnu 1945 se stále 3-letý patriot, zase opravdu, zapojoval naplno:

"Pak už si jen vzpomínám na stavění barikády v naší ulici, na pokusy čtyřletého
kluka také nosit dlažební kostky, a na střelbu německého kulometu z věže kostela sv. Ludmily a
ruského tanku zrovna ve chvíli, když jsme se sestrou, která byla tehdy ještě v kočárku, vycházeli s
rodiči na odpolední procházku. Střely odskakovaly od dlažby jen několik metrů od nás".

Byli rodiče hlavy státu tak nezodpovědní? Nebo si hlava státu tak vymýšlí, třeba kompenzujíc nahotu, pokud se nulové činnosti proti režimu ČSSR týká? Mimochodem, ty kostky vážily přes 15 kg.

Liberálové, ekonomové, tedy i autor, ocení Klausovo materialistické zdůvodnění podpory Února jeho rodinou:

"Předválečné společenské postavení (určitě v dolní polovině onoho pomyslného žebříčku),
válečná zkušenost, osvobození, které přišlo z Východu a dominantní atmosféra poválečné éry vedly k
tomu, že rodiče vznikající pokvětnový i poúnorový režim přijali."

Jisté je, že oproti Havlům atd. si m.j. Klausovi za komunismu pomohli, hodně nahoru.
19. 08. 2008 | 20:34

historik napsal(a):

Pan Kohout, zjevně i zde dojat šířkou svého záběru, posuzováním a odsuzováním, které je ovšem často a bolestivě mělké, že by to snad ani oddělení reklamy a prapagace nebralo. Píše:

"Chápu existenční obavy, naše rodina byla sama přímo postižena propuštěním z politických důvodů. Ale kdyby tenkrát lidem vydrželo odhodlání déle než týden, Komančové by si tolik nedovolovali. Vždyť nebylo nutné vzít do ruky zbraň a stavět barikády, pasivní odpor samotný by hodně dokázal."

Pádnosti argumentu a posunu ke svobodě, tedy pryč volení dnešní KSČM, což stále dělá alespoň 13% prý vyspělého českého národa, členské země NATO, OECD i "socanské" EU, by prospělo, kdyby nám tak talentovaný a zjevně komunismu se stavící rodiny pocházející člen slibné střední generace ekonomů-liberálů, sdělil:

a) trošku konkrétněji, při ochraně osobních údajů, jak a za co byla rodina postižena propuštěním pro politické důvody? Jak ti členové, kteří vyhozením oběti ze zaměstnání ztratili, m.j. existenční jistotu nebo komgort, vyhozeného podporovali? Říkali mu/jí, nevadí, uskromníme se, já půjdu do práce, vemu další job, zrušíme zájezd s Čedokem? Anebo, při vnímavosti, kterou zde autor opakovaně, pečlivě a údajně již od útlého věku nápadně vyvinutou, postřehl něco v tom smyslu jako: "Nedokážeš rodinu zajistit, dyť Novák od vedle to podepsal, přitom by stačilo, aby sis alespoň něpouštěl pusu na špacír, hrdino!?

A propo, domnívá se Honorable Gentleman z Blšan, že Klaus byl načas z ČSAV zaparkován ve StBČS kvůli svým údajným pravicovým názorům? Anebo si soudruzi, včetně prověrkové normalizační komise nemohli, vzhledem k ostatním, soudruhovi inž. Klausovi nadále svěřovat citlivou agendu studia třídního nepřítele, západních ekonomik, bez dohledu ho, stejně jako jeho choť, vysílat až na 6-timěsíční tzv. studijní pobyty v kapitalistické cizině, protože jeho mladší sestra Ála, tedy Alena, s choťem, stomatologem v 68. utekli do Švýcarska?

Byla stranovláda, kterou zde autor svám dopadem na zastrašování populace tak trivializuje, vlastně starostlivou matkou, která třeba zmíněnému Klausovi přesně před půl stoletím, v krvavých 50. letech, kdy mnohé oběti sténaly v Jáchymově a jindě, děti s nesprávným původem nemohly ani na jedenáctiletku, jemu začala závat zelenou, přijetím na stalinskou VŠE a tam na nejvíce prokádrovaný směr, zahraniční obchod, jenom, nebo hlavně proto, jak uvádí, že se dobře učil?

Dbala tedy, už tehdy, státostrana, na rozvoj lidských talentů, padni komu padni, protože Klaus, kdyby byl otázkou k tomu tlačen, by, jako jednoletý hrdina z heydrichiády, 3-letý hrdina z barikády v květnu 1945, by jistě neměl problém vysvětlit, že už v 58. měl konzistentně pravicové názory, ty svazové Komanče on, který vidí dopředu na tisíce let, zatímco častuška tvrdila, že Lenin vidí jen na sta let, jako vy ve čtyřech letech v 17-ti, když šel na VŠE, měl dávno prokouknuté?

b) Co chcete dělat s národem, který od roku 1946 do 2006 volí komunisty více, než údajně zaostalí Slováci? Měl na hlavu 8-krát víc členů kompartaje než SSSR? Kde KSČM nikdy nekrizizuje, nejednou chválí, v mnoha zásadních věcech táhne s tzv. liberálem Klausem, volí ho nebo ho podrží, aby volen byl? Kde Klaus káže nepřehánět to se šablonovitým antikomunismem? Děkuji.
19. 08. 2008 | 22:16

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy