Americký bankovní trh prochází krizí – to dnes ví každý. Ale jde o jiný druh krize, než si většina veřejnosti a politiků myslí.

Bankovní krize bývají doprovázeny pády peněžních ústavů a drastickým poklesem objemu poskytovaných úvěrů. Ano, některé banky a podobné instituce již skutečně padly a některé tento osud ještě čeká. Co je však na současné krizi mimořádné a pozoruhodné? Navzdory mediální lavině hrozivých zpráv neexistují reálné údaje, které by potvrzovaly kritický pokles objemu úvěrů. Zdá se, že krize je omezena na Wall Street a na média.

„Banky napříč Spojenými státy včera pokračovaly v úvěrových obchodech, ačkoli i federální orgány varovaly, že bankovnictví je na prahu kolapsu,“ uvedl Binyamin Applebaum, reportét deníku The Washington Post v pátek 26. září. „Mnohé menší banky ve skutečnosti profitují z problémů na Wall Street. Vklady přitékají s tím, jak zákazníci opouštějí rizikovější nástroje, a klienti s dobrým profilem stojí fronty na úvěry,“ pokračuje Applebaum. „Topíme se v hotových penězích,“ cituje Applebaum ředitele jedné malé lokální banky.

Profesor William Dunkelberg z Temple University a hlavní ekonom Národní federace nezávislého podnikání (NFIB) dodává, že nedávný průzkum této organizace ukázal, že jen dvě procenta členských firem (vesměs malých podniků) udalo, že získat bankovní úvěr představuje velký problém pro podnikání. „Máte-li problémy s úvěrem, obraťte se na místní banku v okolí,“ radí Dunkelberg. Malé banky mají menší problémy, protože se nepouštěly do rizikových obchodů a exotických finančních instrumentů, které poslaly do kolen instituce jako AIG nebo Lehman Brothers.

Ani velké banky však nejsou všechny paušálně v průšvihu. Největší americká komerční banka, Bank of America, si v krizi libuje. Za 44 miliard dolarů koupila Merrill Lynch, legendární investiční banku z Wall Street. Situaci využila i velká banka JP Morgan Chase & Co. Její silná kapitalizace umožnila výhodný nákup velké spořitelny Washington Mutual ještě tentýž den, kdy WaMu ohlásila bankrot. Za výprodejovou cenu 1,9 miliardy dolarů získala JP Morgan Chase banku s bilanční sumou 307 miliard dolarů. Klienti WaMu mohou být klidní: o peníze nepřijdou.

Dokonce ani Washington Mutual nebyla v úplně katastrofálním stavu: sice utrpěla velké ztráty v důsledku špatných hypotéčních úvěrů, avšak tyto ztráty ještě nebyly rozhodující. Rozhodla teprve panika, která ji odstřihla od přístupu k mezibankovním úvěrovým obchodům. Strach a nedůvěra tedy postihuje jen určitý segment velkých bank, které jsou „kontaminovány“ substandardními hypotéčními úvěry a cennými papíry z nich odvozených. Zde lze skutečně mluvit o krizi důvěry a vyschnutí úvěrových obchodů.

Nicméně celkový stav amerického bankovnictví není zdaleka tak katastrofální, jak by se mohlo zdát podle mediální prezentace problémů. Podle posledních údajů ke dni 10. září 2008 vzrostl celkový objem úvěrů o 5,4 procenta meziročně. Objem podnikatelských úvěrů vzrostl meziročně o deset procent, protože slabý dolar přeje průmyslu. Dokonce i úvěry v „nebezpečném“ odvětví nemovitostí meziročně vzrostly zhruba o čtyři procenta. Úvěrová krize? Jaká úvěrová krize?

Pro srovnání, v české ekonomice meziročně klesal objem podnikatelských úvěrů od července 1997 do května 2004. Nejhlubší bod úvěrové krize byl dosažen v květnu 2000, kdy objem podnikatelských úvěrů v ČR meziročně poklesl o 12,7 procenta. Ještě hlouběji poklesl objem úvěrů v roce 2002 (až o 37 procent), to však bylo v důsledku masového vyvedení špatných úvěrů do Konsolidační banky.

Stav po odmítnutí záchranného balíčku
Ano, to byla skutečná úvěrová krize, jejíž dimenze dosahovala řádově 30 procent hrubého domácího produktu. Může něco podobného potkat Ameriku? Pravděpodobně ne.

Situaci ovšem značně zkomplikoval americký Kongres, když v pondělí 29. 9. 2008 z čistě ideologických důvodů odmítl záchranný balíček. Krajní levice hlasovala proti, protože nechtěla podporovat „korporátní lakotu“. Konzervativní pravice hlasovala proti z obav ze „socialismu“, který ovšem nejvíce hrozí v případě, pokud vývoj přeroste ve skutečnou krizi. Spojená pravo-levá krátkozrakost měla drtivé důsledky pro momentální vývoj na burzách.

Co z toho v praxi vyplývá?
• Kongres má ještě šanci složit reparát – kdyby návrh prošel v druhém hlasování, stále ještě je možné, aby se americká ekonomika vyhnula vážné recesi (mírná recese je již nyní zřejmě faktem).
• Po případném definitivním zamítnutí lze očekávat, že se americká ekonomika nevyhne závažné recesi. Jak závažná může být? Mluvme o trvání během nejméně čtyř následujících čtvrtletí, zmrazení růstu na úroveň blízkou nule, růstu nezaměstnanosti na 7-8 procent, propadu podnikových zisků a dalším pokračování poklesu akciových trhů po dobu zhruba do poloviny trvání recese. Zároveň je již dnes prakticky daným faktem, že recese se rozšíří a postihne jiná teritoria než USA. Evropa a Čína jsou dva hlavní regiony, které budou čelit problémům. Evropské a čínské akcie proto nepředstavují pro investory dobrou únikovou cestu.
• Česká ekonomika bude samozřejmě rovněž postižena, protože patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě z hlediska mezinárodního obchodu a kapitálových toků. Během roku 2009 lze očekávat oslabení hospodářského růstu na úroveň kolem 2,5 procenta HDP s tím, že pokles až k úrovni dvou procent během druhého pololetí 2009 není vyloučen.
• Stav českých bank je podle dostupných informací dobrý. Dojde ke zpřísnění podmínek poskytování hypoték. Banky si rovněž budou účtovat vyšší rizikové prémie – tudíž vyšší sazby.
• Extrémně přísně budou omezeny úvěry v oblasti developerských úvěrů.

Proč vlastně došlo k takové krajnosti, aby americký Kongres musel zachraňovat banky? Objem původních špatných hypotéčních úvěrů není ve skutečnosti tak kriticky velký, aby byl schopen dramaticky „rozhoupat“ globální ekonomiku. Jde jen o řádově 300 miliard dolarů, což jsou zhruba 2 procenta amerického hrubého domácího produktu a méně než 0,6 světového HDP. Může takto relativně malá suma způsobit globální bankovní paniku?

Nyní vidíme, že může. Problém spočívá v rozptýlenosti těchto špatných úvěrů. Žádná banka neví, zda její obchodní protistrana nedrží „Černého Petra“. Pro jistotu omezí úvěrové obchody. Pokud se však tímto způsobem zachovají všechny banky, nastává útlum mezibankovního trhu a nedostatek likvidity. Ten může mít za následek kritický stav pro některé slabší peněžní ústavy. Pády některých bank, zejména Washington Mutual, nebyly způsobeny ani tak přímou expozicí na riziko špatných hypoték, jako spíše nedostatkem hotovosti v důsledku paniky.

Panika a z ní vyplývající omezení mezibankovních obchodů se může stát rozhodujícím makroekonomickým faktorem. Může způsobit ztráty nesrovnatelně vyšší, než kolik činily původní ztráty ze špatných hypoték.

Záchranný balíček odmítnutý Kongresem měl za cíl soustředit se na odkup původních špatných úvěrů. Plán měl vytáhnout z balíčku karet původního „Černého Petra“, aby hráči na finančních trzích si mohli vyměňovat karty bez obav: tyto obchody se totiž provádějí proto, aby se peníze otáčely. Vzrušení je na rozdíl od karetních her velmi nevítané!

psáno pro Lidové noviny