Spojené státy připravují kobercové bombardování ekonomiky peněžní náloží o objemu 825 miliard dolarů. Jaké zbraně použije Česká republika?

Je možné vést v současných podmínkách české ekonomiky válku proti hospodářské recesi? Zda by bylo vhodné – nebo dokonce nutné – opakovat podobný fiskální manévr v podmínkách dnešní americké ekonomiky, je úkol pro Obamův ekonomický tým. V českém prostředí se ovšem nacházíme v jiných podmínkách:

a) nemusíme sanovat banky zatížené špatnými úvěry ani automobilky přetížené průběžně financovanými penzijními plány
b) jsme malá otevřená ekonomika; zpomalení (nebo možná recese) je proto téměř kompletně z „dovozu“, příčinou je vnější poptávkový šok
c) zpomalení tvorby hypotéčních úvěrů není v ČR primárně způsobeno finanční krizí – jde z větší části o výsledek přirozeného zpomalení a nasycení trhu
d) pokles cen nemovitostí není v české ekonomice problémem (českým bankám na rozdíl od amerických příliš vadit nemusí a cenová dostupnost bydlení se zlepší)
e) oblast veřejných výdajů v ČR je velmi netransparentní, existuje zde velmi silný stupeň korupce, obrovský tlak lobbistických sil a zájmových skupin (čtenáři tohoto blogu by se divili, ano, velmi by se divili…)

Tyto skutečnosti mají následující důsledky:

a) vládní výdaje na sanaci bank nejsou zapotřebí (jistě, pesimista může dodat, že ZATÍM nejsou zapotřebí, ale doposud jsme se finanční krizi ve smyslu pádů bank úspěšně vyhnuli)
b) řešit vnější poptávkový šok vládními výdaji není možné
c) řešit zpomalení hypoték vládními výdaji není nutné
d) řešit pokles cen nemovitostí vládními výdaji není nutné
e) zvýšit vládní výdaje není z hlediska nízké efektivity jejich využití žádoucí

Celková bilance argumentů vyznívá jednoznačně v neprospěch zvýšených vládních výdajů. Tím však není vyloučena expanzivní fiskální politika v podobě snížených daní. Nabízí se otázka, jakou daň by bylo optimální snížit, abychom zasáhli všechny následující cíle:

• zmírnění nezaměstnanosti (která téměř jistě vzroste)
• snížení nákladů exportérům (což je zapotřebí jako sůl)
• zvýšení kupní síly obyvatelstva (je někdo proti?)

Všechny tyto cíle splňuje snížení odvodů z mezd na sociální pojištění – zejména té části, která je formálně placena zaměstnancem. Zda by tento odvod měl být snížen o tři, čtyři nebo pět procentních bodů, anebo cestou paušálního odpočtu, je otázka k další diskusi. Nicméně pokud bychom měli přikročit k rozsáhlé fiskální stimulaci české ekonomiky, sociální pojištění vypadá jako nejracionálnější volba. Snížení sociálních odvodů by mělo jiný charakter než Bushovy daňové škrty, k nimž se Robert Lucas vyjádřil tak skepticky.

Otázkou nicméně zůstává, zda je fiskální stimulace skutečně nutná – pamatujme na Beckera, Sargenta a další kritiky. Z čistě odborného hlediska nelze jednoznačně odpovědět.

Moje vlastní návrhy jsou zde, berte prosím v úvahu, že jde pouze o úvodní slohové cvičení: není tedy možné vzhledem k omezenému rozsahu uvést vše v plné konkrétnosti. Mimochodem, mnozí budou asi mými návrhy překvapeni, zejména tím třetím od konce.