Společnost Škoda Auto očekává na rok 2009 mírně vyšší prodej, než činil loňský rekord 675 000 vozů. Je to mimo jiné i důsledek růstu čínské ekonomiky.

Prodej vozů Škoda za první pololetí v Číně včetně Hongkongu vyskočil meziročně o 46,2 procenta. Prodalo se 46 144 aut této značky. Výsledky za zbytek roku budou patrně rovněž příznivé. Čína tedy zachraňuje Mladou Boleslav. Proč čínská ekonomika roste devítiprocentním tempem, když se Západ teprve zvolna hrabe z recese? Co dělají Číňané o tolik lépe?

Ani ne tak lépe, jako spíše více. Celý svět loni užasl nad obrovskou sumou, kterou Obamova vláda vydala na podporu americké ekonomiky. Ale čínská vláda vydala za poslední rok ekvivalent 900 miliard dolarů, což odpovídá více než 20 procentům HDP! Nejen to. Banky jsou v Číně pod vlivem státu, takže když dostaly instrukci půjčovat, neměly na výběr. Od září 2008 do září 2009 vzrostl objem úvěrů v čínské ekonomice o 1692 dolarů (1 USD = 6,834 RMB), což odpovídá neuvěřitelným 39 % HDP! Objem bankovních bilancí meziročně vzrostl o 29,8 %, objem měnové zásoby M2 vzrostl o 29,3 %.

Americký agregátní ukazatel měnové zásoby M2 vzrostl koncem září meziročně o 5,6 % a svět lomí rukama, že „Amerika tiskne peníze jak na běžícím pásu.“ Hovoří se o pádu dolaru a nikoli o pádu renminbi, přestože čínská měna za poslední rok oslabila vůči euru přesně stejně jako dolar – renminbi je totiž na dolar od počátku finanční krize opět pevně navázáno. Zajímavá ilustrace termínu „dvojí standard“.

Z hlediska takto megalomanských finančních stimulů není 8,9% hospodářský růst nijak imponující. Kromě toho jej bylo dosaženo za cenu hromadění zásob a budování nadměrných výrobních kapacit. Čína například spotřebuje 1,4 miliardy tun cementu ročně, více než celý zbytek světa. Ale nadbytečná kapacita se odhaduje v hodnotách kolem 340 miliónů tun ročně. To je více, než činí roční spotřeba v USA, Indii a Japonsku dohromady, uvádí zpráva společnosti Pivot Capital Management. A cement je jen jeden z řady příkladů.

Dokud se na úvěr investuje do nadbytečných výrobních kapacit, vypadá to impozantně. Ekonomika roste a média tleskají. Jak to bude se splácením obrovské masy nově poskytnutých úvěrů, nikdo neví. Minulou úvěrovou krizi, která vrcholila během let 2003-05 nakonec „zatáhla“ čínská centrální banka ze svých obrovských devizových rezerv a nic zvláštního se nestalo. Jenomže Čína je nyní předlužená.

Celkový objem bankovních úvěrů dosáhl podle údajů ze září 2009 hodnoty 6055 miliardy dolarů, což odpovídá 140 procentům HDP. Kdyby jen třetina těchto úvěrů byla ztrátová (což je představitelné, v minulosti se něco podobného již stalo), pak se čínské devizové rezervy mohou vypařit.

Případná čínská finanční krize v roce 2010 nebo 2011 by pak zamotala hlavu nejen exportérům z Mladé Boleslavi.

psáno pro E15

Poznámka: Pěknou ilustraci "efektivity" čínských ekonomických stimulů můžeme vidět zde.