To, že papír snese všechno, se ví. Dodávám, že internet a nová média vůbec ještě víc. Příkladů máme kolem sebe množství větší než malé, větší, než by nám bylo milé.

Zářným příkladem nemusí být jen za sebe vystupující jedinci z lidu, kteří jsou šťastni již za to, že si jich někdo všimne. O pár koňských délek jsou ostudnější „koniny“ šířené do světa institucemi zaměřenými na profesní zpravování obyvatelstva. Nejlépe pak, když je produkují organizace na osm pádů skloňující objektivitu, službu veřejnému blahu či věrné připoutání k psí boudě demokracie bez nároku na misku Pedigree Pal.

Ale abych byl věcný, z poslední doby vybírám namátkou zkreslené interpretace nebo zamlčování klíčových informací o průběhu „zmezinárodněných“ občanských válek v Libyi nebo Sýrii. Na nich je mimo jiné vidět, jak Obama postupně prohrává svůj další boj – se zbrojařskou lobby…

Stran tupého, ba účelového přebírání výkladu významných událostí z rukou spřátelených zahraničních zdrojů u nás existuje nemalá tradice. Ne nadarmo se říkávalo: „Dočkej času jako Četka TASSu.“ Také dnes mívá naše mediokracie jasno. Kupříkladu ohledně Syrské arabské republiky víme přesně, kdo jsou ti zlí a kdo hodní hoši. Bez ohledu na fakt, že páteří povstalců jsou zástupy fundamentalistů odjinud. Skvadry neváhající užít chemické zbraně nebo v přímém přenosu pojídat srdce nepřítele.

Co se týká domácího dění, nejde přirozeně o něco tak do očí bijícího, ale také se někdy těžko dopátrat úsilí o objektivitu. Nepokrytá tendenčnost prýští třeba z rozeschlého sudu adorující se České televize. Copak není zvláštní, když si médium veřejné služby objedná u římskokatolické církve bohoslužby za svoji nezaujatost? Přitom dosud probíhá diskuze o naprosté neférovosti pravicí protlačených církevních „restitucí“. Pochybných samotnou koncepcí a nepřijatelných okolnostmi prosazení.

Kdo by se proto divil, že příběhu o srůstu zájmů ČT a kardinála Duky nechybí sladká tečka. Proslýchá se totiž, že ony dadaistické záběry mají být promítány studentům FAMU jako dokument svého druhu… Zřejmý doklad toho, kterak zdejší společnost bloudí v kruhu.


Glosu zveřejnily Parlamentní listy