Celý svět je v pohybu a hrozí, že tímto pohybem bude negativně zasažena a otřesena i naše země. Klíčovým by pro nás proto nyní mělo být, abychom bezhlavě nepodléhali tomuto negativnímu trendu, ale naopak se pokusili nalézt vlastní směr a způsob pohybu. Inspirací pro nás může být izraelské rčení: „Pokud vám život nadělí citróny, udělejte z nich citronádu.“ Právě Izraelci jsou mistry v uvádění tohoto přístupu do praxe a také historie nám mnohokrát ukázala, jak mohou negativní jevy vést k reformám a zlepšení.


V ekonomické oblasti se vyrovnáváme s dvoucifernou inflací, kterou naše mladá generace doposud nezažila, či s nejistotami způsobenými náhlým přerušením dodavatelských řetězců ať již v důsledku pandemie, nebo válečného konfliktu. Nesvádějme však vše na pandemii či válku – je třeba si přiznat, že některé problémy zde byly mnohem dříve a často jsou pandemii a válce na vrub mylně připisovány.
Aktuální situace se sice může zdát velmi vyhrocená, ale jak uvádí guvernér ČNB Jiří Rusnok, naše země do této krize vstupuje v dobré makroekonomické kondici. Máme stále relativně nízký veřejný dluh, máme obrovské devizové rezervy a stabilní finanční, zejména bankovní sektor. To vše jsou základní předpoklady pro to, abychom se s krizí vypořádali. Nezapomínejme ale ještě na jeden důležitý aspekt. Rozhodující roli v krizi nehraje jen síla našeho hospodářství, ale rovněž naše síla politická a společně s ní politická síla Evropské unie a USA coby představitelů euroatlantické civilizace. Je třeba, aby se k řešení přihlásili i další důležití aktéři, tedy politici, a aby přišli s vizí a plánem. Má to ale háček. Masové politické strany u nás nefungují, a tedy obecně postrádáme již od prvotní transformace silné myšlenky a názory, které definují výzvy pro stát a jeho reprezentaci. Léta jsme byli v ekonomickém a politickém bezvětří a nevadilo nám, že naše výletní loď křižovala cikcak. Nyní, kdy potřebujeme opravdu napnout plachty a vyrazit, se teprve zjišťuje, jaký mandát naše vláda vlastně má a kam budeme plout. Ukazuje se, že sepětí politiky s ekonomikou je stále velmi těsné a že pro úspěšné zdolání krize musíme být silní nejen ekonomicky, ale i politicky.
Já osobně jsem přesvědčen, že krizí bychom se měli proinvestovat. Dbejme na to, aby se vždy vytvářely návratné investice, které změní strukturu českého hospodářství a nasměrují ho více k inovacím a menší energetické náročnosti. Nezapomínejme na silnou českou průmyslovou a inženýrskou tradici a přidejme k ní i nová odvětví, jako například AI. Z pohledu zahraničních expertů je Praha již dávno respektovaným leaderem právě v této oblast. Udělejme maximum pro co nejlepší rychlou integraci vzdělaných a motivovaných Ukrajinců, kteří k nám přicházejí. To je super investice do budoucnosti. Zase se nabízí paralela s Izraelem – imigrace ze zemí bývalého Sovětského svazu nastartovala Izrael jako Start-Up Nation. Vše výše zmíněné je však možné dělat jen s jasnou politickou vizí.
Je jasné, že jako Češi máme být na co hrdí. Dokažme, že krize je příležitost a otočme se čelem k budoucnosti.