Základní výzkum je životem vědy

27. 08. 2009 | 11:40
Přečteno 11809 krát
Když v současné debatě o budoucnosti vědy akademici mluví o základním výzkumu, považují obvykle za zcela zřejmé, že základní výzkum je jaksi základní, ze své podstaty dobrý a lidé, kteří se jej snaží redukovat zaškrcením finančních prostředků na něj poskytovaných, jsou zlí a měla by jim být odebrána moc o budoucnosti české vědy rozhodovat. Co však v debatě pohříchu schází, jsou argumenty, které by pomohly přesvědčit o výše uvedené tezi i ty, kteří ji nejen že nepovažují za zřejmou, ale dokonce jsou přesvědčeni, že je chybná. Tedy v důsledku ty, kteří nyní o budoucnosti české vědy rozhodují.

Tito lidé totiž disponují poměrně konsistentní argumentací. Základní výzkum je drahý a my jsme malá a relativně chudá země. Základní výzkum nepřináší bezprostřední profit, je veskrze neužitečný. Vědci jsou lidé, kteří projídají peníze daňových poplatníků přemýšlením nad naprosto zbytečnými věcmi. Pravda, občas z jejich práce vyplyne zásadní inovace, ale výsledky základního výzkumu jsou veřejné, a tedy je lze dovážet ze zemí, kde mají na takový luxus peníze.
Taková argumentace je nepochybně vděčná a každému ekonomicky produktivnímu člověku (rozumějme: „skutečně pracujícímu“) musí znít velmi rozumně. Podporujme jenom tu vědu, která je užitečná, jen ten výzkum, který je „k něčemu“, který ve svých důsledcích přispívá k tomu, aby svět (či naše země) bylo pohodlnější místo k životu. Z peněz daňových poplatníků tedy podporujme především výzkum aplikovaný.

Paradox výuky

Na výše uvedené argumenty akademici odpovídají především potřebou tzv. sledovacího výzkumu. Aby byli čeští vědci vůbec s to rozumět importovaným výsledkům základního výzkumu, musejí sami zkoumat. Nemusejí být autory převratných teorií a zásadně nových výsledků, ale musejí zkoumat tytéž věci jako nejšpičkovější světová pracoviště, aby měli vůbec stejný pojmový rámec, aby byli vůbec schopni rozeznat zásadní výsledek od nezajímavého.
Základní výzkum, ať už „sledovací“ či nikoli, má však především jinou funkci. Jeho funkcí je překonání „paradoxu výuky“. Co se myslí paradoxem výuky? Představme si, že někdo přijde se zásadní myšlenkou, vytvoří na příklad novou teorii či založí nový obor. Předpokládejme pro jednoduchost dále, že má právě jednoho žáka, kterému toto vědění předá. Tento žák se sám stane učitelem a v další generaci učí opět právě jednoho žáka, a tak dále. Je zřejmé, že při přenosu z učitele na žáka existuje nenulová pravděpodobnost chyby. Tento fakt ale bohužel zajišťuje, že po dostatečném počtu generací z původní myšlenky nezbude zhola nic, tedy dlouhodobě stabilní výuka není možná.
Jak je tedy možné, že u vědy tuto degradaci nepozorujeme, zatímco jinde, například u náboženských sekt, ano? Odpovědí je právě existence základního výzkumu. I když dojde v přenosu k chybě, žák provozující základní výzkum opraví teorii zpátky, resp. znovu ji vymyslí. Základní výzkum, tedy průzkum základních principů z čiré zvědavosti, tedy funguje především jako základní princip reprodukce vědění.

Život jako samopohyb

Aby bylo možné osvětlit tezi obsaženou v nadpisu, dovolme si krátkou odbočku. Je až překvapivé, jaká mezi mysliteli panuje shoda v tom, jaká je základní struktura živého, dobrého, božského. „Duše pohybuje sebe sama“, tvrdí Platón, a tuto její vlastnost považuje za podstatnou. Aristoteles nám sděluje, že „nejvyšší dobro je to, oč usilujeme pro ně samé“ a „nehybný hybatel“, nejbližší ekvivalent Boha v aristotelské metafyzice, nedělá nic jiného, než že „kontempluje sám sebe“. Život pak je jím pojímán právě jako samopohyb. Psychologové a neurologové (např. Damasio) přítomností ekvivalentní struktury definují vědomí. Biologové tuto strukturu také znají, a to v pojmu „autokatalytické množiny“, tedy takového souboru chemikálií (bílkovin), které vzájemně katalyzují svou vlastní syntézu. Nepřekvapivě je buněčný metabolismus právě takovou strukturou, a náhodný vznik takové struktury v přílivových loužích je jeden z vážných kandidátů na teorii vzniku života (např. Kauffman).
Zdá se tedy, že tato reflexivní struktura je minimálně v lidském uvažování podstatně spjata s životem, vědomím, duší. Přitom tato reflexivita, ačkoli podstatná, neznamená pasivitu. Naopak, je možností odstředivé aktivity. Člověk obdařený duší koná a pohybuje druhými věcmi, právě proto, že pohybuje sám sebou. Nehybný hybatel kontempluje sám sebe a díky tomu je příčinou pohybu všeho. Autokatalytická množina krom sebe katalyzuje i syntézu nepřeberného množství jiných sloučenin. Tato reflexivní struktura umožňuje veškerou bohatost světa, jejím odebráním naopak veškerý pohyb ustává.

Bez výzkumu přijde smrt

Pokud bychom stejnou reflexivní strukturu hledali ve vědě, identifikovali bychom ji právě v základním výzkumu. Základní výzkum je provozován kvůli němu samotnému. Provozování základního výzkumu katalyzuje provozování základního výzkumu. Základní výzkum reprodukuje vědu.
Pokud tedy souhlasíme s teoriemi popsanými výše, není příliš velkou zkratkou prohlásit to, co je obsaženo v nadpisu článku, tedy že, metaforicky řečeno, základní výzkum je životem vědy. Oproti tomu aplikovaný výzkum je, při užití stejné metafory, onou odstředivou aktivitou, jednáním, výkonem vědy. Absence aplikovaného výzkumu je pýcha, absence základního výzkumu však smrt, ustání veškerého pohybu.

Důsledky přidušení vědy

Sníží-li se tedy zásadním způsobem podpora základního výzkumu a přesunou-li se prostředky k výzkumu aplikovanému a k průmyslovým inovacím, hrozí smrt vědy, ztráta schopnosti její reprodukce a paradoxně pak v důsledku i po nějaké době zhroucení právě průmyslových inovací a obecně výzkumu aplikovaného. Nejen, že pak bude Česká republika nucena dovážet výsledky výzkumu základního, ale bude muset dovážet i samotné výzkumníky, protože na domácí půdě nebudou žádní kvalitní vychováváni. V konečném důsledku to ovšem nebude znamenat dovoz odborníků, protože ten je velmi drahý, ale daleko spíše odliv technologického kapitálu a přetvoření naší země na nekvalifikovanou montovnu.

Autor:
Samuel Zajíček, místopředseda AS FF UK


(článek v mírně upravené podobě vyšel v Respektu č. 37/2009)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy