Německý prezident zpochybnil účinnost a rozumnost sankcí vůči Rusku, které spolu s ostatními západními státy přijala kancléřka. Řekl to navíc pěkně rusky v ruské televizi. Dále se vymezil vůči podivné podpoře lidských práv a disidentů, které SRN dosud praktikovala. Německá kancléřka na návštěvě Washingtonu vyzvala náměstka ministra zahraničí své vlády, který chce také měnit zahraniční politiku SRN, aby respektoval politiku vlády. Současně řekla, že by si mohla promluvit s prezidentem, aby zahraniční politiku lépe koordinovali. Pak se všichni vrátili do Berlína a dělali, že se nic nestalo.
Není jedno, co prezident říká v zahraničí, pro zahraničí a o zahraničí. Hlava státu reprezentuje stát navenek. Tak to všichni v cizině chápou a tak to máme napsáno i v ústavě. Miloš Zeman se začal v zahraniční politice chovat jako v té domácí. Hřmotně, agresivně, nevypočitatelně, s přesvědčením, že všichni jsou hlupáci a že mu všechno projde. Doma mu to prochází, alespoň zatím. Ve světě to je jiné. Berou ho jako prezidenta, který za nás mluví. Poslouchají, co říká, všímají si, v čem si odporuje, zvažují, na čí straně stojí. Ke škodě celé České republiky.
Pojedete vlakem, nebo ve vagoně? Otázka je nesmyslná, dilema je falešné. Když pojedete vlakem, budete sedět ve vagoně. Budete-li trvat na tom, že se musíte rozhodnout pro jedno, nebo druhé, do vlaku nakonec nenastoupíte. Buďto lidská práva, nebo ekonomické zájmy. Neexistující dilema si začala před sebe stavět česká zahraniční politika. Zbytečně a k naší škodě.
Je to taková zdánlivá maličkost. Plátci daně z přidané hodnoty (DPH) budou podle návrhu vládní koalice, který předložil ministr financí Andrej Babiš, podávat každý měsíc „kontrolní hlášení“. Zdůvodnění je, že správce daně bude mít snadnější přístup k údajům a může je kontrolovat ve vztahu k daňovým přiznáním. A hlavně je to příprava na zavedení tzv. registračních pokladen.