Vláda premiéra Sobotky připravila pro Českou republiku typický levicový rozpočet. Není to rozpočet „prorůstový“, ale přerozdělovací. Bere všem a dává jenom někomu. Premiér Sobotka dělá stejné chyby jako v době, kdy byl ministrem financí. Franz Josef Strauss kdysi řekl, že dnešní socialisté se nijak nezměnili, ani se nepoučili z minulosti; to, co dělali špatně, nezapomněli, a to, co je moudré, se nenaučili. Platí to bohužel i pro české sociální demokraty.

Česká republika je v dobré ekonomické situaci a vláda tak má pro sestavování rozumného rozpočtu ideální předpoklady. Například HDP bude poprvé v historii vyšší než 4 000 mld. Kč a očekává se, že i příští rok poroste o 2-3 %. Pozitivní je očekávaný pokles nezaměstnanosti, který by měl dále pokračovat (z letošních 6,4 % na 6,1 % v roce 2015). Spotřeba domácností naopak roste a příští rok by měla být o 1,4 % vyšší než letos. Proti těm vládám, na kterých se podíleli občanští demokraté, má současný Sobotkův kabinet 4 procentní body růstu HDP k dobru. To dělá dodatečných více než 50 mld. Kč příjmů do státního rozpočtu. Ale vládě to nestačí, plánuje schodek o 20 mld. Kč vyšší, než měly ty předchozí.

Tedy jednoduše řečeno: vláda má obecně dobré podmínky pro to, aby v dobrých časech splácela dluhy investovala do dopravní infrastruktury, do podnikání, vzdělávání, výzkumu, inovací a současně snižovala deficit.

Růst navíc nemusí trvat dlouho. Možná se vláda tak věnovala sestavování rozpočtu, že zapomněla číst zahraniční analýzy, protože okolní země, jako je třeba Německo nebo Francie, počítají nově s možností hospodářského poklesu a připravují na to své rozpočty.

Sobotkova vláda ale rozdává a neinvestuje. Snažil jsem se pochopit, v čem je ten rozpočet investiční, což byl hlavní argument, se kterým vláda i pan ministr financí přichází. Ministr Babiš dokonce na konci června (29. 6. v Otázkách Václava Moravce) řekl: „Konečně budeme investovat,“ s tím, že by se měla rozběhnout stavba dálnic, a že investice poputují i do dalších odvětví. „Musíme investovat,” říkal ministr Babiš s tím, že podle jeho představ by mohl být vyrovnaný státní rozpočet v roce 2017: „K tomu směřujeme, takový je cíl.”

Plánované investice tomu ale neodpovídají. Jsou ve výši 75,6 mld. Kč a to je o 26 % méně, než byly investice v roce 2013, kdy jsme takto dobré ekonomické podmínky zdaleka neměli.

Kam jdou takto získané finanční prostředky, když ne do investic? Přesně tam, kam by neměly. Například se zvyšují běžné výdaje na provoz úřadů až o 8,5 %, větší jsou i výdaje na činnost ministerstev o 15,6 % (tvoří 20,5 % celkových běžných výdajů). Celkový nárůst běžných výdajů třeba jenom na Úřadu vlády je 8,5 %. Plošně rostou platy státních zaměstnanců, místo toho, aby se počet úředníků redukoval a aby se lépe odměňovali ti, kteří opravdu dělají dobrou práci. Jenom výdaje na platy úředníků rostou o 5 % a samotný Úřad vlády vyplatí na mzdách o 55 mil. více než v letošním roce, mj. proto, že zaměstnává navíc dalších 43 lidí. Ale to je jenom jeden z příkladů.

Zvyšují se i mandatorní výdaje. Ty jsou na historicky nejvyšší úrovni a tvoří 58,5 % rozpočtu a celkově na ně vynaložíme 713 mld. Kč. Mandatorní výdaje samozřejmě tvoří důchody a sociální dávky, ale třeba také příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace zvýšené o 11 %, vyšší je podpora zaměstnanosti, přestože nezaměstnanost klesá. Zvyšují se i platby do veřejného zdravotního pojištění (o 2 mld. Kč), protože vláda předtím zrušila poplatky. Rostou i dotace – vláda například navrhuje navýšit investiční pobídky pro zahraniční firmy na 11,6 mld. Kč ročně, ztrátové OKD schválila dotace 600 mil. Kč a velkým zemědělským podnikům bude vracet daně za tzv. zelenou naftu.

Naopak se v rozpočtu nepřidává tam, kde je to potřeba. Kupříkladu prostředky na výzkum a vývoj. Ve srovnání s rokem 2013 dostanou naši vědci o 5 mld. Kč méně. Podíl výdajů na výzkum dosáhne příští rok jen 0,83 % HDP, přestože v roce 2013 už to bylo 1 % HDP. Pokles se zde týká i peněz bez zdrojů EU. Neposilují se ani výdaje na další potřebné investice, jako je dopravní infrastruktura.

Vláda plánuje vybrat na daních o 30 mld. Kč více. Tyto peníze by přece měla právě využít na posílení investic a ne je projíst a rozdat, jak plánuje. Když sleduji strukturu rozpočtu, tak mě napadla slova prezidenta Reagana: „Vláda je jako batole, neomezená žravost na příjmové straně, nulová odpovědnost na výdajové straně.“

Sobotkova vláda si nakupuje voliče za peníze daňových poplatníků, upřednostňuje zájmy úzkých skupin, ale neinvestuje a nedává přednost většině občanů České republiky. Bylo by lepší, kdyby více peněz nechala lidem, protože ti lépe vědí, jak s nimi mají nakládat.

Hlavním argumentem vlády pro nezodpovědný stomiliardový deficit v době hospodářského růstu mají být investice. Je zcela evidentní, že tato teze není pravdivá. V roce 2013 skončil státní rozpočet se schodkem 81 mld. Kč, ale investice dosahovaly 97 mld. Kč. A tento rozpočet, který plánuje schodek ve výši 100 mld. Kč, počítá s investicemi pouze ve výši 75,6 mld. Kč.

Vláda Bohuslava Sobotky rozdává peníze, tváří se, že jich má dost, ale neříká nám pravdu. Nemá žádné řešení pro problémy, které přicházejí, žádné řešení nedostatku financí na důchody, žádné řešení na podporu růstu ekonomiky, zjevně se nechystá stavět nové dálnice, dopravní infrastrukturu, investovat do kvalitnějšího zdravotnictví, nepodporuje výzkum a vývoj. Předložený rozpočet není ani „proinvestiční“, ani „prorůstový“ rozpočet. Opakuje staré chyby a přerozděluje na úkor naší budoucnosti.