Splňme sny otců zakladatelů
Žijeme ve skvělé zemi, ale dnes už zdaleka nejsme tam, kde bychom vzhledem k našim možnostem mohli být. Proto musíme přidat. Tak nejlépe oslavíme sté výročí vzniku republiky.
Slavíme sté výročí moderní české státnosti. Před 100 lety, po rozpadu rakousko-uherské monarchie, vznikla první Československá republika. Demokratický a ambiciózní stát, na jehož ideály, úspěchy a odkaz dnes navazujeme.
I díky první Československé republice jsme dnes moderní, sebevědomou a úspěšnou zemí. Proto si toto výročí zaslouží důstojné oslavy. Za poslední století jsme toho zažili opravdu hodně, včetně okupací a působení dvou totalitních režimů. Díky základům naší moderní státnosti, které byly položeny před 100 lety, jsme se dokázali vrátit ke svobodě, demokracii a prosperitě.
Přijměme však toto slavné výročí především jako výzvu a příležitost k dialogu, kam má Česká republika dále směřovat. Občanská demokratická strana chce přispět k tomu, aby měla naše země znovu vysoké cíle, abychom našli vizi, která bude českou společnost motivovat a inspirovat. A která bude i dostatečně konkrétní, abychom nemuseli jen snít, ale abychom mohli jednat.
První Československá republika byla na svou dobu moderním, demokratickým a hospodářsky vyspělým státem. Řadila se k nejvíce prosperujícím státům v Evropě i ve světě, patřila do skupiny 10 nejrozvinutějších zemí světa.
Výrobky československého průmyslu znal celý svět. Naše osobnosti měly úctu doma i v zahraničí. Náš společenský systém a naše demokracie byly ve své době značkou vysoké kvality a československá diplomacie měla ve světě váhu. Naši předkové dokázali navázat na hospodářské a průmyslové dědictví rakousko-uherské monarchie, které dále rozvíjeli. Slavné firmy a značky z té doby známe dodnes. I přes těžké začátky a nesnadné roky nebylo nic neobvyklého, že české podniky měly globální ambice a dokázaly je i naplňovat.
Není žádný důvod, abychom takové ambice neměli dnes. Jsem přesvědčen, že nejlepší způsob, jakým si připomeneme sté výročí a vzdáme čest zakladatelům republiky, bude to, pokud na jejich ambice navážeme. Pokud najdeme odvahu říci, že naše generace chce vrátit Českou republiku po všech stránkách na to místo, kam ji dovedli její zakladatelé. Mezi nejrozvinutější země, mezi státy, kde se lidem nejlépe žije.
Dostat se znovu mezi 10 nejlepších zemí světa se nám může podařit, pokud se to stane naším prioritním cílem – cílem přiznaným, sdíleným dostatečným počtem občanů, cílem, který nebudeme falšovat, ale budeme ho naplňovat a kontrolovat. Pokud budou stát zájmy České republiky v politickém dění na prvním místě a politika se nezúží na marketingovou hru a kupování voličů jednorázovými balíčky, můžeme tohoto cíle dosáhnout. Víme, v čem jsme úspěšní, kde je náš potenciál a kde musíme přidat. A stejně tak víme, co nám hrozí, pokud nám ujede vlak modernizace a technologických změn.
Žijeme ve skvělé zemi, ale dnes už zdaleka nejsme tam, kam patříme vzhledem k naší historii, našim možnostem a schopnostem. Podle aktualizovaných údajů Světového ekonomického fóra, které byly zveřejněny v těchto dnech, je ČR momentálně na 31. příčce v žebříčku konkurenceschopnosti. V podkategorii instituce na 50. místě, infrastruktura je na 49. místě. Dolů nás táhne zejména břemeno vládních regulací (116. místo), efektivita a přehlednost regulačních procedur (112. místo). V kategorii infrastruktura je problémem kvalita cest (68. místo), do očí bije nepružnost zákoníku práce (108. místo).
Naše 31. místo v úrovni vzdělání nevypadá už tak špatně, ale v mezinárodních srovnáních kvalita vzdělání pomalu klesá. Skutečně jsme přesvědčeni, že nemáme na víc? Klesá nám podíl talentovaných, a naopak roste podíl podprůměrných studentů. Je na nás, abychom vzdělávací systém nastavili tak, aby dával prostor nejšikovnějším a zároveň nepotlačoval děti se slabým sociálním zázemím. Stejně tak musíme najít způsob, jak více odměnit především kvalitní učitele, zvláště mladé, aby učitelské povolání bylo znovu atraktivní. Jistě se shodneme, že vzdělaní lidé jsou naší budoucností a naším nejhodnotnějším kapitálem.
Některé věci nezměníme ze dne na den. Ale pokud alespoň nezačneme, tak se budou zhoršovat. Protože vše, co například souvisí s byrokracií, má takovou tendenci. Přitom mnoho problémů bychom mohli odstranit rychle a efektivně. Byrokracii, regulaci a pomalost státní a veřejné správy za problém považuje většina občanů ČR – a toto chce opravdu jen politickou odvahu, zdravý rozum a dobrá řešení.
Jsme na vrcholu dlouhého a příznivého období ekonomického růstu. Lidé v České republice se ve většině nikdy neměli tak dobře, jak se mají dnes. I proto máme možnost a vlastně povinnost vrátit České republice ambice zakladatelů naší moderní státnosti. To znamená přidat… Sté výročí je k tomu dobrou a symbolickou příležitostí.
Publikováno v MF Dnes dne 25. října 2018
Slavíme sté výročí moderní české státnosti. Před 100 lety, po rozpadu rakousko-uherské monarchie, vznikla první Československá republika. Demokratický a ambiciózní stát, na jehož ideály, úspěchy a odkaz dnes navazujeme.
I díky první Československé republice jsme dnes moderní, sebevědomou a úspěšnou zemí. Proto si toto výročí zaslouží důstojné oslavy. Za poslední století jsme toho zažili opravdu hodně, včetně okupací a působení dvou totalitních režimů. Díky základům naší moderní státnosti, které byly položeny před 100 lety, jsme se dokázali vrátit ke svobodě, demokracii a prosperitě.
Přijměme však toto slavné výročí především jako výzvu a příležitost k dialogu, kam má Česká republika dále směřovat. Občanská demokratická strana chce přispět k tomu, aby měla naše země znovu vysoké cíle, abychom našli vizi, která bude českou společnost motivovat a inspirovat. A která bude i dostatečně konkrétní, abychom nemuseli jen snít, ale abychom mohli jednat.
První Československá republika byla na svou dobu moderním, demokratickým a hospodářsky vyspělým státem. Řadila se k nejvíce prosperujícím státům v Evropě i ve světě, patřila do skupiny 10 nejrozvinutějších zemí světa.
Výrobky československého průmyslu znal celý svět. Naše osobnosti měly úctu doma i v zahraničí. Náš společenský systém a naše demokracie byly ve své době značkou vysoké kvality a československá diplomacie měla ve světě váhu. Naši předkové dokázali navázat na hospodářské a průmyslové dědictví rakousko-uherské monarchie, které dále rozvíjeli. Slavné firmy a značky z té doby známe dodnes. I přes těžké začátky a nesnadné roky nebylo nic neobvyklého, že české podniky měly globální ambice a dokázaly je i naplňovat.
Není žádný důvod, abychom takové ambice neměli dnes. Jsem přesvědčen, že nejlepší způsob, jakým si připomeneme sté výročí a vzdáme čest zakladatelům republiky, bude to, pokud na jejich ambice navážeme. Pokud najdeme odvahu říci, že naše generace chce vrátit Českou republiku po všech stránkách na to místo, kam ji dovedli její zakladatelé. Mezi nejrozvinutější země, mezi státy, kde se lidem nejlépe žije.
Dostat se znovu mezi 10 nejlepších zemí světa se nám může podařit, pokud se to stane naším prioritním cílem – cílem přiznaným, sdíleným dostatečným počtem občanů, cílem, který nebudeme falšovat, ale budeme ho naplňovat a kontrolovat. Pokud budou stát zájmy České republiky v politickém dění na prvním místě a politika se nezúží na marketingovou hru a kupování voličů jednorázovými balíčky, můžeme tohoto cíle dosáhnout. Víme, v čem jsme úspěšní, kde je náš potenciál a kde musíme přidat. A stejně tak víme, co nám hrozí, pokud nám ujede vlak modernizace a technologických změn.
Žijeme ve skvělé zemi, ale dnes už zdaleka nejsme tam, kam patříme vzhledem k naší historii, našim možnostem a schopnostem. Podle aktualizovaných údajů Světového ekonomického fóra, které byly zveřejněny v těchto dnech, je ČR momentálně na 31. příčce v žebříčku konkurenceschopnosti. V podkategorii instituce na 50. místě, infrastruktura je na 49. místě. Dolů nás táhne zejména břemeno vládních regulací (116. místo), efektivita a přehlednost regulačních procedur (112. místo). V kategorii infrastruktura je problémem kvalita cest (68. místo), do očí bije nepružnost zákoníku práce (108. místo).
Naše 31. místo v úrovni vzdělání nevypadá už tak špatně, ale v mezinárodních srovnáních kvalita vzdělání pomalu klesá. Skutečně jsme přesvědčeni, že nemáme na víc? Klesá nám podíl talentovaných, a naopak roste podíl podprůměrných studentů. Je na nás, abychom vzdělávací systém nastavili tak, aby dával prostor nejšikovnějším a zároveň nepotlačoval děti se slabým sociálním zázemím. Stejně tak musíme najít způsob, jak více odměnit především kvalitní učitele, zvláště mladé, aby učitelské povolání bylo znovu atraktivní. Jistě se shodneme, že vzdělaní lidé jsou naší budoucností a naším nejhodnotnějším kapitálem.
Některé věci nezměníme ze dne na den. Ale pokud alespoň nezačneme, tak se budou zhoršovat. Protože vše, co například souvisí s byrokracií, má takovou tendenci. Přitom mnoho problémů bychom mohli odstranit rychle a efektivně. Byrokracii, regulaci a pomalost státní a veřejné správy za problém považuje většina občanů ČR – a toto chce opravdu jen politickou odvahu, zdravý rozum a dobrá řešení.
Jsme na vrcholu dlouhého a příznivého období ekonomického růstu. Lidé v České republice se ve většině nikdy neměli tak dobře, jak se mají dnes. I proto máme možnost a vlastně povinnost vrátit České republice ambice zakladatelů naší moderní státnosti. To znamená přidat… Sté výročí je k tomu dobrou a symbolickou příležitostí.
Publikováno v MF Dnes dne 25. října 2018