Další fáze EET se odloží, vládní koalice s tím najednou souhlasí. „Ekonomika se musí nadechnout,“ řekla ministryně Schillerová. Nic jí nepodsouvám, ale toto je zjevné přiznání, že EET ekonomiku dusí. Živnostníky a malé podnikatele určitě.

Říkáme to dlouho, vidíme to především v malých obcích. Vláda to zuřivě odmítala. Koronavirová krize ukázala, jak to je. Byrokracie, nedůvěra k podnikání, přehnaná kontrola není ani spravedlivá, ani efektivní. Velkým asi nevadí, malé ničí. V krizi musí EET odhodit i vláda, která z ní má vlajkovou loď.

Ministryně financí také označila daň z nabytí nemovitosti za „nespravedlivou“ s tím, že se může zrušit. Navrhujeme to vytrvale už pět let! V dubnu 2015 s tím ODS přišla, všechny argumenty jsme položili na stůl. Od té doby jsme to ve Sněmovně navrhli snad pětkrát. Hnutí ANO to vždy zuřivě odmítalo. Slovy i činy, tedy hlasováním. Koronavirus jim tedy otevřel oči. Škoda ale těch pěti let a spousty rodin a mladých lidí, kterým se zbytečně zdražovalo ubytování a danily se již jednou zdaněné peníze. Ale, jak se říká, lepší pozdě než později.

Andrej Babiš opakovaně brojí proti dotacím. S lecčím z toho, co říká, by se dalo souhlasit, kdyby… Kdyby jeho holding nebyl tak velkým příjemcem těch tolik kritizovaných dotací, evropských i českých. (Jsou v tom mistři, a když Evropská komise nechce holdingu dotace dát, český stát se hned soudí.) A kdyby se jeho vláda doslova nevyžívala v dotačních titulech. Kde to jde dělat jednoduše, udělá se to složitě. Když se například v souvislosti s tzv. kompenzačním bonusem pro OSVČ řešilo, jak nahradit peníze, které na to vláda sebrala obcím a krajům, tak Babišova vláda zase přišla s dotacemi.

Existovalo přitom jednoduché řešení, které jsme nabídli. Vláda by obcím poslala 1000 korun na obyvatele, krajům 400 Kč. A bylo by to. Přehledné, srozumitelné a spravedlivé: obec s 500 obyvateli by měla půl milionu na investice, městečko s 5000 lidmi zase pět milionů. Dobře by věděli, jak to co nejlépe použít. Lépe než vláda. Nebyla by k tomu potřeba úprava legislativy, žádné žádosti, schvalovací procesy, úředníci a další a další věci. Proč to vláda nechce? Protože se vyžívá v byrokracii. A protože dotace se dostanou jen k někomu, plošné peníze podle počtu obyvatel ke všem. Zde jsme možná u jádra problému. Vláda si může vybírat ty „hodné“ a ty „zlé“. Jedni dostanou, jiní ne. Pro upevňování moci je to efektivní, pro stát je to zhoubné.

Ještě jiný příklad. U programu pro OSVČ „Pětadvacítka“ vláda převzala náš návrh, peníze vyplácí fakticky plošně a živnostníci se mohou přihlásit přes internet. A funguje to. U úvěrového programu COVID II se z 20 miliard naopak vyplatilo necelých deset. Je to složité, těžkopádné a řada firem se do požadavků nevejde. Program Antivirus měl v prvních týdnech 60–80% „chybovost“ při podání žádosti a totéž později při vyúčtování. Je osm z deseti podnikatelů neschopných správně vyplnit žádost? Kdepak, program byl příliš byrokraticky a nesprávně nastaven.

Známým příkladem nesmyslné byrokracie je požadavek, aby žadatelé doložili, že škola, do níž chodí jejich děti, je zavřená. Toto je ilustrativní: stát svým rozhodnutím zavřel školy. Tentýž stát požaduje, aby lidé přinesli státu potvrzení, že škola je zavřená. Je to absurdní? V normálním světě ano, ve světě byrokracie ne. Není to jen věc této vlády. Když jsem byl před deseti lety rektorem Masarykovy univerzity, tak po nás stát chtěl, abychom dokládali, na základě čeho existujeme. Pro neznalé detailů připomínám, že veřejné vysoké školy vznikají z rozhodnutí státu, jejich seznam je v příloze zákona o vysokých školách. U MU navíc existuje samostatný zákon o zřízení druhé české univerzity v Brně. Každý úředník se mohl podívat, kdyby nevěřil, že MU existuje. Místo toho se tisíckrát a pořád dokola kopíroval zákon z roku 1919 a posílal státu. Státu se dokládalo, že stát zřídil školu. Ano, toto se opakuje. Krize nekrize.

V záplavách kontrolních hlášení, EET, hromad papírů a zaplněných mailových schránek, dokládání samozřejmostí, v lavině předpisů, zákazů a příkazů se dusí nejen podnikání, ale i jakákoli kreativita a motivace. Epidemii byrokracie možná pandemie koronaviru na chvíli oslabí, ale dlouhodobě neomezí. To jde jen politickými prostředky a silným odhodláním. Levice ani populisté to neudělají, protože byrokracie jim vlastně vyhovuje. Umožňuje řídit společnost a nenápadně oslabovat ostrovy svobody. Že to vyhovuje Andreji Babišovi, je zřejmé. Ostatně není nic nového, že oligarchové si rozumějí s velkým státem, který respektuje jejich ekonomické zájmy a současně striktně reguluje konkurenci a diverzitu malých a středních podnikatelů. Přesně tento obrázek vidíme u nás.

Občas mi někdo řekne, že přece Babiš jako podnikatel musí s tou byrokracií zatočit, nemůže ji snést, toto by podnikatel přece nestrpěl. Kromě toho, že byrokracie – jak už bylo řečeno – odpovídá jeho zájmům, je tu ještě jeden důvod. Popsal ho velký liberální ekonom Ludwig von Mises v knize Byrokracie, která poprvé vyšla už v polovině čtyřicátých let: „Pokusy reformovat byrokratickou správu dosazením podnikatelů do vedoucích pozic různých resortů jsou marné. Kvalita podnikatele není dána jeho osobností, nýbrž postavením, které v rámci tržní společnosti zastává. Bývalý podnikatel, který je dosazený do vedení vládního úřadu, již v této funkci není obchodním manažerem, ale stává se byrokratem.“

Ano, tak to je. Podnikatel, který „řídí stát jako firmu“, se stane jen byrokratem. Byrokracii mohou zkrotit jen politici, kteří věří v lidskou svobodu a kreativitu. Pandemie ostřeji ukázala, jak těžkopádné a škodlivé jsou populisticko-levicové recepty. Pandemie naopak jasně prokázala, že naše řešení fungují. Je čas na změnu politiky.


Publikováno na serveru Forum24 dne 29. května 2020.