Populismus není budoucnost konzervatismu. Deset poznámek k americkým volbám

08. 11. 2020 | 18:00
Přečteno 6403 krát
Sledoval jsem je jak detektivku. Dlouhé sčítání mi připomnělo, co jsem kdysi studoval o americké demokracii a volebním systému a už v detailech zapomněl. A taky už vím, kde leží třeba Maricopa, Allegheny nebo Clayton County. Celkově poučné. Pár poznámek k americkým volbám píši ve chvíli, kdy je všechno ještě čerstvé a některé věci nejasné. Ale teď (7. 11.) o tom smýšlím takto:

1. Prohrál Trump, ne republikáni. Předvídaná modrá vlna se přes USA nepřevalila. Republikáni bojují o většinu v Senátu, získali některé nové mandáty ve Sněmovně reprezentantů. Výsledky jsou těsné, ale voliči se rozhodně neodklonili od konzervativců. Někde volili Bidena a současně republikánského kongresmana. Někteří kultivovaní a hodnotově vyhranění konzervativci dosáhli překvapivě silných výsledků, třeba bývalý rektor, senátor Ben Sasse (48) v Nebrasce.

2. Populismus není budoucnost konzervatismu. Trump prohrál sám se sebou. Má viditelné úspěchy a velmi silné – ekonomické, zahraničně politické, stál jasně na straně etické konzervativní agendy (proti potratům, ideologii genderu, klimaaktivismu, korektnosti), změnil složení Nejvyššího soudu apod. Dokázal mobilizovat svoje voliče, ale taky svoje odpůrce. Rozdíl mezi vítězstvím a prohrou v rozdělené americké společnosti způsobil Trumpův populistický a nenávistný narcisismus. Ten se ukázal taky jako slabina v boji s koronavirem. Trumpova problematická osobnost negativně přebila velmi úspěšnou konzervativní agendu a prokazatelné výsledky. To rozhodlo.

3. Trump nebyl v úřadě neúspěšný. Podařilo se mu dobře plnit volební sliby. Americká ekonomika do koronaviru rostla, snížil daně, zjednodušoval byrokracii, stimuloval vznik pracovních míst. Postavil hráz Číně a tlačil ji k férovým obchodním praktikám a k respektu k duševnímu vlastnictví a pravidlům hry. Vypověděl nebezpečnou dohodu s Íránem, přesunul velvyslanectví do Jeruzaléma, přiměl arabské země k historickému uznání Izraele. Navzdory pochybnostem neustupoval Rusku, spíše naopak. Začal se znovu zajímat o střední Evropu, odkud Obamova administrativa vycouvala. Udělal, co řekl, ve vztahu k OSN, ke klimatickým dohodám apod. Neposlal americké vojáky do další války. Možná tím vším své voliče až překvapoval, ale se svým týmem plnil sliby a jeho reálná politika byla účinná. Získal nejvíce hlasů z republikánských kandidátů v historii. Avšak ve volbách, kde byla nejvyšší účast a kde jeho vyzyvatel získal miliony hlasů navíc.

4. Prohra Trumpa je jeho obrovské selhání. Je to osobní prohra a prohra tohoto politického stylu. Trump prohrál boj o druhé funkční období. To je neobvyklé v americké historii. Naposledy se to stalo skoro před 30 lety G. H.W. Bushovi. Ale to bylo po 12 letech silné vlády republikánů! Teď prohrál Trump po čtyřech letech, předtím tu byla osm let demokratická Obamova administrativa. O to je to horší a pro republikány těžší porážka. Ale Trump není cesta, je to slepá ulička, bez ohledu na to, že byla zpočátku jakoby velmi široká a pohodlná. Lidé volili proti Trumpovi, bylo to do jisté míry hlasování o něm. Ale to není jen Trumpem a Bidenem, prostě prezidentské volby po prvním funkčním období jsou v Americe vždy referendem o prezidentovi. Poprvé Trump nevyhrál z lásky voličů k němu, ale vyhrál především proto, že nebylo možno po Obamovi zvolit někoho tak neoblíbeného, jako byla H. Clintonová. Teď prohrál, protože ho většina (byť těsná) prostě ve funkci už nemohla snést. Ke škodě konzervativní politiky.

5. Americká společnost je rozdělena. Jenomže ne tak silně rasově, etnicky, sociálně a ekonomicky, jak se předpokládalo, ale mnohem více hodnotově a kulturně, než se čekalo. Proto Trump možná trochu překvapivě ztratil u bílých mužů, ale naopak získal u Hispánců, afroamerických žen apod. Socioekonomické rozdělení to nevysvětluje, nábožensko-kulturní ano. Ale hodnotově kulturní dělení je mnohem ostřejší a hůř překonatelné, je to pro americkou společnost výzva.

6. Nové formy hlasování přestavují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální i legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování. USA bojují s důvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné, bez ohledu na to, zda jsou na místě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit.

7. Průzkumy se mýlí. V USA, u nás, všude a často. Americké průzkumy preferencí byly opět špatné. Nepředpověděly ani těsné výsledky prezidentských voleb, ale ani rozložení sil v Kongresu. Výzkumníci tvrdí, že to je nesprávnou interpretací výzkumů. To však není celé vysvětlení. Problémy jsou hlubší a nejen americké. Podcenění reprezentativnosti vzorku a rozdílných postojů v závislosti na technice dotazování, špatný odhad volební účasti, nesprávná práce s potenciálem, kde bývá přání otcem myšlenky apod. U nás je to taky tak, poslední volby netrefují agentury ani v procentech, ani v mandátech a dokonce ani v pořadí stran. A co s tím? Vraťme se z virtuálního světa do toho reálného. Rozhodují volby, průzkumy jsou jen cár papíru nebo pár čísel na obrazovce. Prostě tomu moc nevěřte, řiďte se vlastními preferencemi a uděláte dobře.

8. Vítězství Bidena není automaticky vítězství radikální levice, ale její nebezpečí vzrostlo. Demokratická strana v USA dnes prosazuje silně levicovou agendu, ze směrů kolem Sanderse nebo mladých demokratů typu Alexandrie Ocasie-Cortézové jde při znalosti dějin levice strach. Neomarxistické postoje zahalené do různých bohulibě znějících agend vyvolávají obavy, kulturní válka se ostatně již vede. Obamova administrativa, jejíž byl Biden součástí, ukázala schopnost rozbíjet společnost a současně oslabovat USA a tedy i západní civilizaci. To všechno je pravda. Ale pravda taky je, že pokud teď nezískají demokraté většinu v Senátu, tak budou muset dělat kompromisy. A pravda taky je, že Biden je na to zvyklý a patří k umírněnému křídlu demokratů. Není to politicky nepopsaný list, nebo někdo jako Jiří Drahoš a podobné nesmysly, které se psaly u nás. Je to veterán americké politiky, v Senátu od roku 1972 (!), pak viceprezident, zkušený politik z nejvyšších pater, který ví, co dělat a taky, kdy se musí domluvit. V tom je určitá naděje. S Bidenem hluboce názorově nesouhlasím, ale není jediný důvod, proč bychom měli někoho s jeho tragickými životními zkušenostmi, vytrvalostí a politickými úspěchy, podceňovat nebo zesměšňovat. A ještě jedna věc: je mi líto, že končí viceprezident Pence, nevím, co přesně čekat od K. Harrisové, i když nepatří přímo k levému křídlu Demokratů, tak podle hlasování v Senátu bývá označována za „nejliberálnější“ senátorku.

9. Zapomeňte na věk. Když zvolí v Rakousku ve Finsku výjimečně třicátníky do premiérské funkce, tak donekonečna posloucháme, že je to trend a teď už jen mládí vpřed. Tenhle ageismus, připomínající rané fáze bolševických převratů, je pěkně hloupý. V politice platí a platilo vždy, že na věku nezáleží. Můj nejoblíbenější americký prezident Ronald Reagan byl zvolen v 69 letech. Byl tehdy nejstarší v dějinách. Nyní kandidovali proti sobě dva pokročilí sedmdesátníci. Biden bude mít za pár dní 78, ano, je starší než český prezident a než většina z Američanů. Těm to zjevně nevadilo, boj dvou seniorů je inspiroval, motivoval. Nakonec jich přišlo k volbám nejvíce v historii a nejstaršího prezidenta, jakého kdy měli, zvolili nejvyšším počtem hlasů, jaký kdy komu dali.

10. Vysmívat se americké demokracii je ubohé. Několikadenní čekání na výsledek voleb je únavné, frustrující a neobvyklé. Hlavně pro Američany, ale i pro svět, který na to čeká. Ale srovnávat USA s nějakými rozvojovými diktaturami je úplně vedle. Sčítání je pomalé ne kvůli neschopnosti nebo záměru, ale vzhledem k neobvyklému množství korespondenčních hlasů a kvůli odlišným volebním systémům jednotlivých států. Někde se sčítají dopředu, někde se s nimi ze zákona pracuje až po uzavření volebních místností. Vojenské hlasy tradičně přicházejí pozdě atd. Důkladné počítání a zkoumání každého hlasu, právní ošetření voleb, řešení každé nejasnosti soudem, to není výraz slabosti, ale síly demokracie a právního státu. Každý hlas musí mít stejnou váhu a jak ukazují tyto volby, každý hlas vlastně rozhoduje, i když je jich dohromady sto padesát milionů. U nás nemáme nepřerušenou demokratickou tradici, svobodu a demokracie dvě století, tak neohrnujme nos nad tou americkou. Bez americké svobody a demokracie by byla o něco slabší i ta naše. Naštěstí nic nenaznačuje, že by Američané ztratili svou víru v demokracii. Tyto volby spíše ukazují, že je to naopak.


Publikováno na webu Forum24 dne 8. 11. 2020.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy