Aférou s dioxiny v krmivech pro hospodářská zvířata v Německu odstartovaly opět žádoucí diskuse o změnu legislativy EU týkající se údajů povinně uváděných na obalech potravin, a to o zavedení povinnosti označovat zemi původu potravin. Diskuse je zcela na místě, jenom je třeba vědět, co se vlastně má zemí původu na mysli. Jedna věc je totiž země původu zemědělské suroviny (například masa nebo mléka), druhá věc země původu potraviny, tedy země, kdy byla potravina vyrobena a uvedena na trh, ale suroviny k její výrobě mohou pocházet klidně ze zahraničí.
Jedním z identifikačních údajů může být přitom také čárový kód na obalech potravin. To si zřejmě uvědomil kdosi, kdo v těchto dnech a hodinách rozesílá mejly (i já jsem byl příjemcem) vyzývající k nákupu českého zboží, které má v čárových kódech označení 859 (první tři číslice pod čárovým kódem). Autor hned neopomněl informovat, že například zboží z Číny začíná šestkou, například 690, 691 až 695.
Označení 859 pro Česko skutečně sedí. Až na jednu drobnost: Příslušný čárový kód označuje pouze firmu, působící na území ČR, zdaleka ale nemusí jít o firmu vyrábějící české výrobky. Českým čárovým kódem se totiž označují výrobci, ale také dovozci či distributoři. Každopádně, zboží s prvními třemi číslicemi 859 může klidně pocházet ze zmiňované Číny, ale do ČR bylo dovezeno firmou působící na území naší země.
Je samozřejmě otázkou, zdali neznámý bojovník za českou produkci šíří zavádějící mejl z neznalosti, nebo jde o konkurenční boj, jehož cílem je skrýt za číslo 859 dovozy zboží ze zemí mimo ČR. Jasné ale je, že ani z čárových kódů zemi původu potravin nepoznáme.