Let z Kocourkova do Kocourkova
Čerstvý exministr Kocourek je živoucím důkazem, že žijeme v Kocourkově. Jeho mediální obhajoba bude jistě součástí silvestrovského sestřihu.
Jakoby si naši dočasní správci našich daní řekli, že když už pro nás skoro nic nedělají a téměř výlučně si pouze přilepšují ze společného měšce, tak nás alespoň pobaví. Ten nekonečný tragikomický seriál si platíme sami a dobrovolně. Dokonce si jej sami opakovaně volíme. Země je spravována samospádem. Tak nějak to funguje, ale nikdo neví, jak vlastně, a jak dlouho ještě.
Je to jako autopilot v letadle. Tiše doufáte, že nespadneme. A je jedno, zda sedíte v letadle napravo či nalevo. Kabina pilota je beznadějně prázdná. Směs nekompetence a nemravnosti mixuje ďábelský koktejl. Letadlo marně hledá svůj domovský přístav. Spása nepřichází ani z jiných letišť. I tam zuří bouře a všichni začínají hájit výhradně své vlastní zájmy. Měli bychom tak učinit i my. A to rychle a hlavně se zcela novou posádkou v řídící kabině, tentokráte již profesionální. Tedy, pokud se taková najde a bude mít vůli čelit rozpadu. Jinak budeme sledovat nekonečnou produkci našeho béčkového kabaretu, v němž budou vysocí státní úředníci a politici „odklánět“ po kocourkovsku své (rozuměj naše) miliony a zároveň nám vysvětlovat, že se musíme uskromnit, neboť jsme si žili nad poměry.
Ta současná česká bramboračka už opravdu, ale opravdu, není k jídlu. Kdo bude po Kocourkovi „hrdinou“ dalšího dílu? Tipněte si. Nabídka je pestrá – od modré, přes oranžovou. Anebo chcete veřejnou top produkci? Nuže, šťastný let a dobrou chuť! Naši furianti již píší další díly svých recyklovaných taškařic. Nudit se zcela jistě nebudeme. A kdo ví? Možná vstanou i „noví“ bojovníci, i když v poněkud obnošených kabátech.
Je půvabné sledovat samozvané hasiče, jak se toporně snaží hasit své vlastní požáry. Je skoro až komické sledovat stárnoucí unavené superstars české pavlače, které mají panickou hrůzu ze ztráty popularity a zároveň z uveřejnění svých pracně utajovaných dávných i nedávných faulů. Letíme společně. Kam vlastně? Z Kocourkova do Kocourkova.
Jakoby si naši dočasní správci našich daní řekli, že když už pro nás skoro nic nedělají a téměř výlučně si pouze přilepšují ze společného měšce, tak nás alespoň pobaví. Ten nekonečný tragikomický seriál si platíme sami a dobrovolně. Dokonce si jej sami opakovaně volíme. Země je spravována samospádem. Tak nějak to funguje, ale nikdo neví, jak vlastně, a jak dlouho ještě.
Je to jako autopilot v letadle. Tiše doufáte, že nespadneme. A je jedno, zda sedíte v letadle napravo či nalevo. Kabina pilota je beznadějně prázdná. Směs nekompetence a nemravnosti mixuje ďábelský koktejl. Letadlo marně hledá svůj domovský přístav. Spása nepřichází ani z jiných letišť. I tam zuří bouře a všichni začínají hájit výhradně své vlastní zájmy. Měli bychom tak učinit i my. A to rychle a hlavně se zcela novou posádkou v řídící kabině, tentokráte již profesionální. Tedy, pokud se taková najde a bude mít vůli čelit rozpadu. Jinak budeme sledovat nekonečnou produkci našeho béčkového kabaretu, v němž budou vysocí státní úředníci a politici „odklánět“ po kocourkovsku své (rozuměj naše) miliony a zároveň nám vysvětlovat, že se musíme uskromnit, neboť jsme si žili nad poměry.
Ta současná česká bramboračka už opravdu, ale opravdu, není k jídlu. Kdo bude po Kocourkovi „hrdinou“ dalšího dílu? Tipněte si. Nabídka je pestrá – od modré, přes oranžovou. Anebo chcete veřejnou top produkci? Nuže, šťastný let a dobrou chuť! Naši furianti již píší další díly svých recyklovaných taškařic. Nudit se zcela jistě nebudeme. A kdo ví? Možná vstanou i „noví“ bojovníci, i když v poněkud obnošených kabátech.
Je půvabné sledovat samozvané hasiče, jak se toporně snaží hasit své vlastní požáry. Je skoro až komické sledovat stárnoucí unavené superstars české pavlače, které mají panickou hrůzu ze ztráty popularity a zároveň z uveřejnění svých pracně utajovaných dávných i nedávných faulů. Letíme společně. Kam vlastně? Z Kocourkova do Kocourkova.