Je úsměvné sledovat mile se usmívající tváře kandidátů do voleb. A ještě úsměvnější jsou jejich výroky. Přesně podle zásady – nikdo mne nepochválí, pak se pochválím sám. A druhá zásada je také účinná – slibem nezarmoutíš.

Chybí Vám program? Nevadí, stačí proletět internet a opsat různé konkurenty.

Za první republiky jsme dali světu slovo robot. Uplynulé dvacetiletí nezůstalo pozadu, neboť jsme naučili svět novému pojmu – tunelování. Tunelovat můžete nejen firmy, banky, dotace, veřejné zakázky, ale i volební programy, hesla. A vlastně všechno co chcete.

Slyšíme plno úžasných nových slibů ze starých úst. Cyril Svoboda mluví o odvaze. Jiří Paroubek o změně a naději. Miroslav Kalousek o boji s korupci a efektivní státní správě. Radek John o úsporné volební kampani. Martin Kocourek zase přišel s tím, že by dividendy ČEZ mohly končit na důchodovém účtu, což od dlouholetého předsedy dozorčí rady zní až objevně. Petr Nečas chce přísnější přístup k sociálním dávkám. A mnoho dalších skvělých receptů…

Kdyby to však všichni věděli už dříve a chovali se podle toho, to bychom se měli jako v ráji. Tak snad po volbách. Zatočíme s poměry ve státních a polostátních firmách, posvítíme si na armádní zakázky, ceny léků, efektivitu práce státních byrokratů, dopravní stavby, veřejné zakázky na obecní a regionální úrovni, atd. Opravdu?

Sliby, sliby, sliby, tunely, tunely, tunely… Vladimír Merta kdysi zpíval kecy, kecy, kecy…
Teď už zbývá jediné – nasypat kapříkům do jejich rybníku další krmení … naše volební hlasy...